Publikace představuje stavební vývoj i výzdobu Thunovského paláce

Praha - Stavební vývoj Thunového paláce na pražské Malé Straně, který slouží jako hlavní budova Sněmovny, představuje publikace vydaná sněmovní kanceláří. Navazuje na dřívější výstavu a pojednává také o umělecké výzdobě historického objektu. Publikace nebude ve volném prodeji, zájemcům bude k dispozici v parlamentní knihovně a v některých veřejných knihovnách.

Palác pamatuje podle památkáře Ondřeje Šefců nejen rod Thunů a jejich velký sál, v němž se hrávalo divadlo, sněmování českého místodržitelství nebo začátky Československé republiky. "Pokud se začneme hloubit do historie, dostáváme se do základových a sklepních konstrukcí a do archeologických terénů a směle můžeme hovořit o tom, že jakési prazáklady těchto staveb se začaly rýsovat už někdy v 9. či 10. století," řekl Šefců při dnešním uvedení publikace ve Sněmovně.

Místo má podle něho velkou paměť a volba malostranských budov pro sněmovní sídlo byla správná. "Mám skromnou radost, že areál funguje přes veškeré drobné nesnáze, třeba s dopravou a myslím si, že je skvěle udržován," uvedl Šefců, který 90. letech dohlížel na rekonstrukce paláců právě pro Poslaneckou sněmovnu. "Otázka je, co by z paláců posléze vzniklo, jestli nějaké hotely nebo něco podobného," poznamenal.

Výstavbu nynější hlavní sněmovní budovy zahájili Thunové v roce 1695, jeho dominantou byl sál v prvním poschodí. Občasná divadelní představení se v něm konala od roku 1737, později sál sloužil zcela pro provoz divadla. V roce 1794 budovu poničil rozsáhlý požár. Začátkem 19. století koupili Thunovský palác čeští stavové, kteří zahájili přestavbu pro zemský sněm. V nově upraveném sálu zasedal od dubna 1861. Sál charakterizují zlacené dekorace i ženské postavy, které jako by přidržovaly štukový strop.

"To, že v těchto prostorách Parlament vydrží další desetiletí a že se tu jedná i po více než 160 letech, by asi všechny tehdejší aktéry překvapilo. Překvapilo by to i dobovou publicistiku, která byla toho názoru, že si české země zaslouží lepší Sněmovnu," podotkl Petr Valenta z Parlamentního institutu. Uvažovalo se tehdy podle něho i o Vladislavském nebo o Španělský sálu na Hradě či o refektáři Klementina.