Proměnu atletického areálu Dukla ztíží návrh ochrany památky

Pardubice - Dominik Barták z Pardubic podal na ministerstvo kultury návrh na zápis dřevěné budovy na okraji pardubického atletického stadionu na Dukle na seznam kulturních památek. Objekt je posledním pozůstatkem velké polní nemocnice z první světové války, takzvané karantény. Pardubice jej chtějí koupit a zbourat, měl by ustoupit modernizaci atletického areálu.

"Je důležité si historii připomínat, ne jen říci, že je to budova na spadnutí a místo ní postavíme parkoviště. Nemám nic proti projektu Dukla sportovní, ale chci vyvolat celospolečenskou debatu, protože o budově řada lidí v Pardubicích ani neví," řekl ČTK Barták.

Dřevěná budova je poslední, která se zachovala z velké polní nemocnice z první světové války. Lazaret zvaný také karanténa se začal stavět v listopadu 1914, do jara vyrostlo 365 převážně dřevěných baráků obklopených dokola plotem. Ve městě tak vznikla vojenská válečná nemocnice pro 10.000 raněných ze všech bojišť první světové války. Areál se rozkládal na 80 hektarech a fungoval jako rozlehlé, soběstačné město. Nemocnice fungovala po válce ještě do roku 1924. V meziválečném období baráky sloužily pro pardubickou chudinu a v roce 1949 se na tomto místě začalo stavět první novodobé pardubické sídliště Dukla.

Pardubice ve čtvrtek rozhodly, že objekt v budoucnu koupí od basketbalového klubu. Pozemek, na němž stojí, budou potřebovat pro rozsáhlou plánovanou modernizaci atletického areálu na Dukle. Má na něm vzniknout zčásti parkoviště a zčásti zelená plocha vrhačské louky.

Nad záchranou objektu se vedení města při rozhodování nezamýšlelo. "Neumím si to dnes představit. Vnímám tu historickou hodnotu, ale na druhou stranu technický stav a přemísťovat tento typ dřevostavby, to je otázka, jestli to naplní tu historickou funkci, když to někam přemístíme, a co bude vůbec dál," řekl při projednávání primátor Martin Charvát (ANO).

Podle Bartáka je pro zachování sešlé budovy také Československá obec legionářská i historik Jiří Kotyk, člen Klubu přátel Pardubicka. "Nechci teď dávat návrhy, co by tam mohlo vzniknout. Vycházelo by to ze stavu budovy a finančních možností. V karanténě ale působila jako zdravotní sestra i Alice Masaryková, ve spolupráci s Východočeským muzeem by tam mohla být třeba trvalá expozice, přednáškový sál nebo kavárna," uvedl Barták. Vyřešit vzpomínku na vojenské zařízení pouhou pamětní deskou na tomto místě považuje za nedostatečné.

Podle předsedy představenstva basketbalového klubu BK Pardubice Pavla Stary klub budovu nevyužívá i kvůli její zchátralosti. Pronajímá ji jinému subjektu jako skladiště.