Projekce na fasádu trafostanice na Klárově přiblíží její historii

Praha - V rámci Dne architektury se lidé v soboru večer mohou přijít podívat k bývalé Zengerově trafostanici na Klárově, kde umělec Federico Díaz prostřednictvím projekce na fasádu oživí původní záměr z 30. let umístit na budovu světelné kinetické plastiky avantgardního sochaře Zdeňka Pešánka. Návštěvníci se dozvědí také o historii trafostanice i plánech. Z trafostanice by totiž do tří let měla být galerie. Přestavba už má platné územní rozhodnutí. ČTK to řekla Ivana Goossen, výkonná ředitelka Nadace The Pudil Family.

Zengerova transformační stanice stojí pod Letenskými sady. Kulturní památku promění v galerii Nadace The Pudil Family. Vystavovat bude hlavně svoji sbírku umění 20. a 21. století. "K přestavbě je vydané platné územní rozhodnutí, na základě kterého se připravují podklady pro získání stavebního povolení," uvedla Goossen. Pokud půjde rekonstrukce podle plánu, počítá nadace s otevřením na podzim 2020, doplnila.

Hlavním architektem konverze je kancelář Schindler Seko Architects. Galerie bude zahrnovat kolem 1500 metrů čtverečních výstavní plochy, prostory pro vzdělávací a společenské aktivity, restauraci, kavárnu a prodejnu knih a kanceláře. Výstavní program představí umělce a témata z české a mezinárodní scény od moderny až do současnosti.

Rekonstrukci nadace financuje ze svých zdrojů. Transformační stanice byla přemístěna do suterénu, a původní funkce budovy tak zanikla. Neřadí se mezi prvořadé monumenty moderní architektury, ale citlivě uzavírá prostor Klárova pod letenským masivem. Architekt Vilém Kvasnička zahalil industriální objekt do klasicizujícího tvarosloví. Na fasádě měla být plastika Zdeňka Pešánka (1896 až 1965), nikdy na ni však nebyla umístěna.

Pešánek se snažil o propojení techniky a umělecké tradice a byl věrný myšlence syntézy poezie a konstruktivismu. Ve svém díle spojoval různá média - sochu, světlo i hudbu; do svých děl jako první umělec komponoval neony a uvedl do veřejného prostoru kinetickou plastiku. Přestože jeho dílo Sto let elektřiny vzniklo na objednávku investora měnírny, pražských elektrických podniků, realizováno nebylo, na rozdíl od Pešánkovy podobné světelné plastiky pro Edisonovu transformační stanici v Jeruzalémské ulici. Ta je dnes v sídle Národní galerie ve Veletržním paláci.

Instalace pro budovu na Klárově ale existuje jen v modelech uložených v NG. Technikou 3D skenování modelů a následnou animací vytvořil Federico Díaz pohyblivou projekci, která se v sobotu promítne na fasádu.