Přírodní rezervace Soos má nové infocentrum

foto: zivechebsko.cz

Františkovy Lázně (Chebsko) – V národní přírodní rezervaci Soos na Chebsku otevřeli nové návštěvnické centrum. Stavba se prodloužila o několik měsíců na začátku kvůli stavebnímu povolení, poté i kvůli opatřením ohledně koronaviru. Náklady na stavbu dvou budov a altánu dosáhly 20 milionů korun. Vedení rezervace chce díky novým prostorům rozšířit spoluprácí s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), řekl ČTK starosta Františkových Lázní Jan Kuchař (PRO Zdraví a Sport).

"Hlavní budova je dvoupatrová, v přízemí jsme udělali přijímací prostor s novou pokladnou, dále si tam lidé mohou koupit suvenýry. Zároveň jsme to přízemí přizpůsobili zaměstnancům, jsou tam šatny, odpočinkové místnosti, kuchyňka i sklady," uvedl Kuchař.

Součástí přízemí je i zasedací místnost pro veřejnost s kapacitou 20 lidí. V prvním patře vznikly dvě badatelny, které jsou určeny pro vědce zabývající se lokalitou Soosu zejména z oboru geologie či balneologie. Vědci tam mohou pracovat i přenocovat. Hlavní budova sousedí s objektem se sociálním zázemím a altánem.

"Od příštího roku bysme mohli být už infocentrem nejen Soosu, ale i Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. To znamená, že bychom měli informovat nejen o rezervaci Soos, ale celkově o ochraně zdejší přírody. Vzniknout by tam pak měl do budoucna i takzvaný dům přírody, jako je například na Kladské, nebo muzeum vody," řekl Kuchař. Podle něj by se díky tomu mohla výrazně zvýšit návštěvnost rezervace.

Výstavba, která začala začátkem září roku 2018, je financována z dotace z česko-německého projektu Brána do hlubin Země. Projekt podporuje také zpřístupnění historických štol pod sopkou Komorní hůrka či bývalý železnorudný důl v německém Fichtelbergu. Františkovy Lázně daly na vybavení infocentra a ostatní náklady zhruba jeden milion korun.

Národní přírodní rezervace o rozloze 221 hektarů je přístupná po 1,2 kilometru dlouhé naučné stezce, která vede po dně vyschlého slaného jezera. Za rok ji navštíví zhruba 50.000 návštěvníků. Rezervace je dnes známá především díky takzvaným mofetám, bublajícím bahenním sopkám. Vytváří je unikající oxid uhličitý, který je pozůstatkem dřívější vulkanické činnosti.