Přibývá soudních sporů o autorská práva v architektuře

Architekt Jan Sapák

Brno - V Česku v posledních letech výrazně přibylo sporů o  autorská práva v architektuře, z nichž mnohé končí před soudem. Způsobuje to problémy, například v podobě zdržení a někdy i zdražení staveb. Velká část sporů pramení podle odborníků z nevědomosti. Česká komora architektů proto považuje za jedno z účinných řešení osvětu, řekli dnes novinářům její představitelé.
    Prvním krokem ke zlepšení obecného povědomí o autorském právu v  architektuře je mezinárodní konference, kterou komora svolala do Brna. Navážou na ni semináře a další odborné akce. Architekti nejsou zcela spokojeni s českým autorským zákonem, který podle nich pracuje spíše s pojmy z jiných, frekventovanějších uměleckých oborů. Po změně zákona však nevolají.
    Nárůst sporů je kromě neznalosti problematiky způsoben i samotnou povahou architektury a novými trendy práce architektů. V architektuře se prolínají ryze rutinní a zcela osobité kreativní výkony, soudí například odborník na autorské právo Ivo Telec z Masarykovy univerzity. Právě rozeznávání rutinních staveb a autorských projektů, jimž přísluší ochrana jakožto autorským dílům, bývá někdy předmětem rozhodování soudů.
    Podle architekta a soudního znalce Jana Sapáka v posledních letech přibývá osobitých projektů oproti rutinním. "A tím zároveň přibývá architektů, kteří se mohou dovolávat svých práv," uvedl Sapák. Další příčinou sporů je to, že architekti čím dále častěji pracují v týmech a společných kancelářích. "V minulosti většinou platilo, že jednu stavbu dělá jeden architekt. Teď je to často jinak. A vždy, když na jedné věci dělá více než jedna osoba, může dojít k dohadům o to, kdo má větší podíl," uvedl Sapák.
    Objevují se nejen vzájemné spory mezi architekty, ale také pře s investory staveb včetně státu a samospráv. Mohou vzniknout třeba v případě, že se stavebník odchýlí od původního projektu nebo provede závažné změny na hotové stavbě. Sapák upozorňuje na to, že se autorská práva v Česku značně oslabují po dokončení stavby. "Jakmile je dostavěno, práva architekta se poněkud ztenčují. V zahraničí je přitom praxe trochu jiná," řekl Sapák.
    Některé autorskoprávní spory v architektuře vzbudily v posledních letech pozornost odborníků v celé Evropě. Platí to například pro kauzu berlínského železničního nádraží, pro které navrhl Meinhard von Gerkan zvláštní klenutý strop. Investor však kvůli ceně požádal jinou kancelář o nový, jednodušší projekt stropu, který pak skutečně vybudoval. Gerkan protestoval a soud mu podle Sapáka dal zapravdu.