Přeformátováno - pozvánka na komentovanou prohlídku FI MU
V sobotu 4.10. ve 14h se v rámci DNE ARCHITEKTURY uskuteční komentovaná prohlídka přestavěnou a znovuotevřenou budovou Fakulty informatiky MU v Brně na ulici Botanická 68a.
Co bylo z původního areálu architekta Jana Dvořáka definitivně odstraněno a co nového získal objekt přístavbou od architektonického studia Pelčák a partner? Konfrontace tzv. socialistické architektury se současnou architektonickou tvorbou.
V místech, kde dnes stojí Fakulta informatiky se dříve nacházela továrna na smaltované zboží, která zde byla pod názvem Sfinx provozována až do konce druhé světové války. Po asanaci původního areálu byl na jejím místě postaven architektonicky výrazný areál výzkumných ústavů (1975-88), který tvoří jádro dnešního vysokoškolského komplexu. Autorem návrhu je brněnský architekt Jan Dvořák (1925 ̶ 1998), absolvent Fakulty architektury VUT v Brně. V reakci na silnou tradici meziválečné racionalistické a funkcionalistické architektury v Brně kladl ve svých návrzích naopak důraz na plastickou modelaci objemů a nebál se experimentovat s neobvyklými tvary. V Brně se mu podařilo zrealizovat několik zajímavých staveb, mezi které patří například administrativní budova Teplotechny na ulici Annenská (1970-75), budova Snahy na ulici Lidická (1971-78, dnes již z větší části demolovaná), hotel Myslivna (návrh 1969, realizace 197-87), Výzkumný ústav valivých ložisek v Brně-Komárově (1969-82) a další.
Zatímco boční objekty areálu na ulici Botanická představovaly zcela obvyklé dispoziční i hmotové řešení, běžné pro mnohé administrativní budovy té doby, architektonicky osobité bylo téměř až výtvarně pojaté zpracování centrální části. Při pohledu zvenčí se nad proskleným parterem propisovala jako skutečná dominanta hmota jednacího sálu a vytvářela tak zajímavou a monumentální architektonickou figuru celého komplexu. Působivost této koncepce umocnil šestimetrový kovový reliéf brněnské sochařky Sylvy Lacinové (*1923). Řadou uměleckých děl byl dotvořen také interiér stavby, neboť při nárhu vnitřního prostoru vstupní části architekt Dvořák počítal s konáním výstavních akcí. Vědecké a odborné pracoviště tak bylo doplněno o funkci specifického kulturního centra.
Svému původnímu účelu stavba sloužila pouze do roku 1996, kdy se areál bývalých výzkumných ústavů stal nově sídlem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Na počátku roku 2012 bylo přistoupeno k radikálním stavebním úpravám zdůvodněným zejména energetickou náročností stávajících objektů architekta Jana Dvořáka. Vstupní trakt areálu včetně zmíněných uměleckých artefaktů musel ustoupit novému architektonickému pojetí, jež navrhlo studio Pelčák a partner Architekti. Autoři nové architektonické koncepce tedy nechali kdysi signifikantní vstupní křídlo areálu odstranit a na jeho místě vystavěli nový vstupní objekt, který nanejvýš sebevědomě přitlačili na stávající boční křídla budovy a doplnili je o novostavbu sedmipatrového nárožního traktu.
Minulostí a současností Fakulty informatiky provede teoretička architektury Šárka Svobodová a architekt Petr Pelčák. Pořádá 4AM Fórum pro architekturu a média ve spolupráci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
Architektonická procházka se koná v rámci dlouhodobého projektu 4AM Fóra pro architekturu a média – KONSONANCE MODERNY, který se snaží prostřednictvím výzkumu, odborných přednášek, diskuzí, výstavních projektů a workshopů zkoumat širší kontext modernistického hnutí rozvíjejícího se v architektuře od meziválečného období. Byť je hnutí modernistů v teorii architektury reflektováno jako významná epocha dějin umění a architektury, v praxi jsou mnohé modernistické realizace, či stavby s prokazatelnými dozvuky tohoto hnutí, odbornou i laickou veřejností vnímány rezervovaně či dokonce odmítány. V našem kontextu se jedná zejména o architekturu vzniklou za komunistického režimu, které jsou dobou svého vzniku z ideologických důvodů apriori odsuzována. Ještě stále je malý prostor poskytnut odbornému výzkumu, umělecko-historickému zhodnocení a veřejné diskuzi.
Vice informací >
Co bylo z původního areálu architekta Jana Dvořáka definitivně odstraněno a co nového získal objekt přístavbou od architektonického studia Pelčák a partner? Konfrontace tzv. socialistické architektury se současnou architektonickou tvorbou.
V místech, kde dnes stojí Fakulta informatiky se dříve nacházela továrna na smaltované zboží, která zde byla pod názvem Sfinx provozována až do konce druhé světové války. Po asanaci původního areálu byl na jejím místě postaven architektonicky výrazný areál výzkumných ústavů (1975-88), který tvoří jádro dnešního vysokoškolského komplexu. Autorem návrhu je brněnský architekt Jan Dvořák (1925 ̶ 1998), absolvent Fakulty architektury VUT v Brně. V reakci na silnou tradici meziválečné racionalistické a funkcionalistické architektury v Brně kladl ve svých návrzích naopak důraz na plastickou modelaci objemů a nebál se experimentovat s neobvyklými tvary. V Brně se mu podařilo zrealizovat několik zajímavých staveb, mezi které patří například administrativní budova Teplotechny na ulici Annenská (1970-75), budova Snahy na ulici Lidická (1971-78, dnes již z větší části demolovaná), hotel Myslivna (návrh 1969, realizace 197-87), Výzkumný ústav valivých ložisek v Brně-Komárově (1969-82) a další.
Zatímco boční objekty areálu na ulici Botanická představovaly zcela obvyklé dispoziční i hmotové řešení, běžné pro mnohé administrativní budovy té doby, architektonicky osobité bylo téměř až výtvarně pojaté zpracování centrální části. Při pohledu zvenčí se nad proskleným parterem propisovala jako skutečná dominanta hmota jednacího sálu a vytvářela tak zajímavou a monumentální architektonickou figuru celého komplexu. Působivost této koncepce umocnil šestimetrový kovový reliéf brněnské sochařky Sylvy Lacinové (*1923). Řadou uměleckých děl byl dotvořen také interiér stavby, neboť při nárhu vnitřního prostoru vstupní části architekt Dvořák počítal s konáním výstavních akcí. Vědecké a odborné pracoviště tak bylo doplněno o funkci specifického kulturního centra.
Svému původnímu účelu stavba sloužila pouze do roku 1996, kdy se areál bývalých výzkumných ústavů stal nově sídlem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Na počátku roku 2012 bylo přistoupeno k radikálním stavebním úpravám zdůvodněným zejména energetickou náročností stávajících objektů architekta Jana Dvořáka. Vstupní trakt areálu včetně zmíněných uměleckých artefaktů musel ustoupit novému architektonickému pojetí, jež navrhlo studio Pelčák a partner Architekti. Autoři nové architektonické koncepce tedy nechali kdysi signifikantní vstupní křídlo areálu odstranit a na jeho místě vystavěli nový vstupní objekt, který nanejvýš sebevědomě přitlačili na stávající boční křídla budovy a doplnili je o novostavbu sedmipatrového nárožního traktu.
Minulostí a současností Fakulty informatiky provede teoretička architektury Šárka Svobodová a architekt Petr Pelčák. Pořádá 4AM Fórum pro architekturu a média ve spolupráci s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
Architektonická procházka se koná v rámci dlouhodobého projektu 4AM Fóra pro architekturu a média – KONSONANCE MODERNY, který se snaží prostřednictvím výzkumu, odborných přednášek, diskuzí, výstavních projektů a workshopů zkoumat širší kontext modernistického hnutí rozvíjejícího se v architektuře od meziválečného období. Byť je hnutí modernistů v teorii architektury reflektováno jako významná epocha dějin umění a architektury, v praxi jsou mnohé modernistické realizace, či stavby s prokazatelnými dozvuky tohoto hnutí, odbornou i laickou veřejností vnímány rezervovaně či dokonce odmítány. V našem kontextu se jedná zejména o architekturu vzniklou za komunistického režimu, které jsou dobou svého vzniku z ideologických důvodů apriori odsuzována. Ještě stále je malý prostor poskytnut odbornému výzkumu, umělecko-historickému zhodnocení a veřejné diskuzi.
Vice informací >
0 komentářů
přidat komentář
