Bratislava/Praha - Byl výrazným představitelem secesní architektury. Slovenský architekt Dušan Jurkovič vytvořil osobitý styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. Jeho unikátní soubory staveb zdobí Luhačovice, Brno či valašský Radhošť. Zemřel 21. prosince 1947. Kořeny vztahu Jurkoviče k lidovým formám lze nalézt v rodinném zázemí (narozen 23. srpna 1868), otec patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění. Po studiu na nižším gymnáziu v Šoproni odešel do Vídně, kde v letech 1884-1889 studoval na Státní průmyslové škole. Během praxe v ateliéru architekta Bully v Martině ho zaujaly práce lidových tesařů ve dřevě. Šest let pracoval v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně, kde studoval valašské lidové stavby. Spolu navrhovali valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Později se přesunul do Brna, kde se záhy zapojil do brněnského kulturního života, navázal přátelské vztahy s Jiřím Mahenem, bratry Mrštíkovými, Josefem Merhautem. Stal se členem Klubu přátel umění, s jehož podporou vydal publikaci Pustevny na Radhošti (1900). Z jeho brněnských realizací je nejvýznačnější vlastní vila v Žabovřeskách, jež slučuje principy lidové tvorby s aktuálními podněty vídeňské moderny a britských vzorů. V Luhačovicích Jurkovič v letech 1902-1914 zásadně ovlivnil vzhled jednotlivých budov i celý urbanismus tamních lázní. Za první světové války také realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči.