Před 60 lety začala v Bruselu světová výstava Expo 58

Brusel/Praha - Světová výstava Expo 58, kterou 17. dubna 1958 oficiálně zahájil belgický král Badouin, se věnovala zejména dvěma novinkám své doby - atomové energii a vesmírným letům. Získat veřejnost pro myšlenky mírového využívání atomové energie se snažily zejména velmoci a není náhodou, že se dominantou Expa 58 stal 110 metrů vysoký model atomu - Atomium. Výraznou roli sehrála bruselská výstava i v kulturních dějinách Československa.

Centrem čs. expozice se stal pavilon navržený architekty Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným. Střízlivá budova pavilonu ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken a obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla. Pavilon se, vlastně jako celá expozice v Bruselu, stal důkazem, že ani během dekády za železnou oponou neztratila československá kultura nebo průmysl kontakt se světem.

V Bruselu slavila úspěchy například kinematografie - diváky uchvátil Polyekran, tedy promítání filmů současně na několik pláten různých tvarů, tehdy zcela nová Laterna magika či film Karla Zemana Vynález zkázy. Právě ten získal v Bruselu hlavní cenu na mezinárodní filmové přehlídce. Na Expu 58 vůbec dosáhlo Československo nečekaného úspěchu: vedle dalších třinácti ocenění získala jeho expozice v celkovém hodnocení i nejvyšší cenu - Zlatou hvězdu.

Během šestí měsíců zavítalo na Expo 42 milionů návštěvníků. Většina Čechoslováků se na něj sice podívat nemohla, přesto ale výstava výrazně zasáhla do jejich životů. Estetika spojená s bruselskou výstavou prakticky ovládla 60. léta. Samotný pavilon se přestěhoval do Prahy, kde byl až do ničivého požáru v říjnu 1991 jednou z dominant holešovického Výstaviště. V Praze - tedy v Letenských sadech - skončila i polokruhová restaurace Praha (po roce 1989 se z ní stalo sídlo reklamní agentury).