Pražský Veletržní palác se před 15 lety vrátil do života

Praha - Je sídlem sbírky moderního a současného umění Národní galerie a jednou z prvních a největších pražských funkcionalistických staveb. Veletržní palác sloužil pro pořádání veletrhů, později se stal sídlem podniků zahraničního obchodu. Bylo tomu tak až do poloviny 70. let, kdy budova lehla popelem. Poté, co přes dvě desítky let palác zel prázdnotou, jej před 15 lety, 13. prosince 1995, po dlouhé rekonstrukci oživila Národní galerie.
    Veletržní palác, jehož jméno se dnes nejvíce skloňuje v souvislosti s  možným novým domovem Slovanské epopeje Alfonse Muchy, od té doby hostil řadu zajímavých výstav. Návštěvníci měli možnost shlédnout díla ze sbírek Daniela-Henryho Kahnweilera nebo Vincence Kramáře, retrospektivy Stanislava Kolíbala, Adrieny Šimotové, Jiřího Koláře, Květy a Jitky Válových, Pavla Brázdy, Andyho Warhola nebo fotografů Josefa Koudelky a Annie Leibovitzové.
    Budova, která je architektonickým unikátem, byla postavena podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla (1925 až 1928) pro společnost Pražských vzorkových veletrhů. Udivila nejen svou rozlehlostí a koncepcí, ale i racionálním pojetím. Stavba má osm nadzemních a dvě podzemní podlaží a rozsáhlé výstavní sály. Vstupní hala vroubená galeriemi prostoupila všemi patry, pod ní byl kinosál. Kavárna a restaurace v nejvyšším patře nabízely výhledy na Prahu.
    Veletržní palác patří k největším funkcionalistickým počinům v Evropě. Ocenil ho například i věhlasný moderní architekt Le Corbusier při své návštěvě Prahy v roce 1928. Původně však nemělo zůstat pouze u této jedné budovy. V  Holešovicích mělo vyrůst soběstačné veletržní město se dvěma paláci (druhý v  místě dnešního Parkhotelu) a doprovodnými budovami pro administrativu. V roce 1974, 14. srpna, však budoucnost paláce na dlouho přeťal požár.
    Katastrofa byla ničivá a na budově způsobila škody za stovky milionů korun. Příčinou požáru bylo podle vyšetřování samovznícení fermeže - "Veletržňák" byl odsouzen k demolici. Po mnoha sporech jej ale koncem 70. let získala Národní galerie v Praze. Následně byly zahájeny práce na plánech na využití prostor pro sbírky moderního umění. Galerie totiž mohla své skvosty představovat pouze na dílčích výstavách, protože neměla dostatečné prostory.
    Téměř desetiletá rekonstrukce, kterou doprovázelo hned několik změn termínu otevření, si nakonec vyžádala miliardu korun. Mezi architekty, kteří se nejvíce zasloužili o znovuzrození památky patří Otakar Binar, John Eisler, Karel Hubáček, Miroslav Masák či Emil Přikryl. Vznik nové stálé expozice Národní galerie byl ve znamení řady výměn manažerů, sporných výroků, spekulací i  finančních nesrovnalostí. Otevření se palác dočkal až v roce 1995.
    Podle tehdejšího ředitele galerie Martina Zlatohlávka se o to, aby se právě Veletržní palác stal reprezentativním stánkem moderního českého umění, nejvíce zasadil Jiří Kotalík, který Národní galerii šéfoval v letech 1967 až 1990. Kotalík k  tomu řekl, že je z otevření paláce nesmírně šťasten, ale "jen napůl". Jeho ideou totiž bylo z prostoru vytvořit velké centrum současného umění, zahrnující rovněž architekturu, scénografii, sklářství a design, které v expozicích postrádal.
    Působení galerie ve Veletržním paláci je za 15 let spojeno i s několika skandály. Českou výtvarnou scénu totiž již delší dobu polarizuje postoj k vedení Národní galerie v čele s Milanem Knížákem, který má řadu odpůrců z řad teoretiků i umělců. Palác je přitom nejnavštěvovanějším z několika objektů galerie, v  současnosti láká na díla ze sbírky manželů Batlinerových z vídeňské Albertiny - Clauda Moneta, Andyho Warhola, Vasilije Kandinského, Maxe Ernsta a další.
    Stálá expozice umění 19., 20. a 21. století návštěvníky seznamuje s  vývojem českého i zahraničního umění posledních dvou staletí. Na ploše 13.500 metrů čtverečních je rozmístěno přes dva tisíce exponátů. Součástí jsou i ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla, módy, designu a scénografie, nechybějí fotografie a grafiky. Veletržní palác je ale i prostorem pro různé společenské a komerční akce - od veletrhů a konferencí až po módní přehlídky a rauty.