Po listopadu vyrostly v ČR desítky kostelů, nejvíc na Moravě
 |
- Po roce 1989 bylo v ČR nově postaveno několik desítek kostelů a stovky menších církevních staveb jako jsou kaple. Zdaleka nejvíce je jich římskokatolických, které vyrůstaly zejména na Moravě a ve Slezsku. Nové svatostánky po roce 1989 představily také evangelická, bratrská nebo pravoslavná církev, ale i židovská obec. S rostoucím počtem vyznavačů islámu žijících v České republice vzniklo v uplynulých třech dekádách také několik muslimských modliteben.
- Novodobé kostely mají podle odborníků trochu jiné zaměření než dříve postavené chrámy. Slouží daleko více jako komunitní centra, mají například kinosály, klubovny nebo kavárny. A obzvláště na sídlištích, kde často chybí kvalitní veřejná infrastruktura, pak plní funkci místa, kde se lidé potkávají nejen v rámci bohoslužeb. To je i případ barrandovského kostela, který se stane komunitním centrem a místem pro vzdělávání a volnočasové aktivity.
- V Praze patří k nejznámějším polistopadovým církevním stavbám římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích. Stavba se střechou ve tvaru hyperbolického paraboloidu vyrostla v letech 1992 až 1994 podle návrhu architekta Jindřicha Synka, který také několik sakrálních staveb rekonstruoval. O deset let později se otevřel v Praze-Kbelích kostel svaté Alžběty. Stavba má elipsovitý tvar připomínající pecen chleba, z něhož byla část odkrojena a rozdána.
- V květnu 2007 pak byl na sídlišti Jižní Město nedaleko stanice metra Háje otevřen nový kostel a Komunitní centrum Matky Terezy. Podobné, ale menší zařízení pro kulturní, duchovní a sociální aktivity už předtím vzniklo na západě metropole v Nových Butovicích.
- Nejvíce nových církevních staveb vyrostlo po listopadu na Moravě a ve Slezsku, kde za uplynulá tři desetiletí vznikly na čtyři desítky kostelů. Například v olomoucké arcidiecézi byl v roce 1997 otevřen kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích na Zlínsku nebo o šest let později kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně na Jižních Svazích. A v roce 2017 v Sazovicích na Zlínsku vysvětili v kostel svatého Václava, jehož válcový tvar byl inspirován rotundami z doby tohoto českého světce.
- V brněnské diecézi vznikl kupříkladu v roce 2004 kostel Panny Marie Královny v Hrušovanech u Brna, o čtyři roky později kostel svatého Ducha v Šumné na Znojemsku či moderně pojatý poutní kostel Božího milosrdenství a svaté Faustyny ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě. V samotném Brně dokončili už v roce 1995 kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, a to na sídlišti v Žabovřeskách. A letos byl v Lesné vysvěcen kostel blahoslavené Marie Restituty.
- V ostravsko-opavské diecézi se nejvíce kostelů (a také kaplí) postavilo na Opavsku, převážně v oblasti Hlučínska. Za zmínku stojí třeba kostel Krista Dobrého Pastýře v Hněvošicích na Opavsku z roku 1996. Jednou z největších novostaveb je poutní kostel Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách na Bruntálsku z roku 1995 s výraznou, 48 metrů vysokou věží. V Ostravě se pak v roce 2007 otevřel kostel Svatého Ducha v Zábřehu, jehož součástí je i pastorační centrum, garáže a byty pro kněze.
- V Čechách vzniklo kostelů o poznání méně, i mezi nimi se však najdou zajímavé stavby. Například kostel svatého Karla Boromejského v Písku, otevřený v roce 2000, stojící na půdorysu šesticípé hvězdy. Na Plzeňsku zase v roce 2004 vyrostl trapistický klášter Matky Boží v Novém Dvoře u Toužimi a v královéhradecké diecézi byl ve stejném roce vysvěcen architektonicky odvážný ekumenický kostel Boží lásky v Budislavi u Litomyšle.
- V roce 2003 vznikl evangelický Sborový dům v Letohradě na Orlickoústecku, Církev bratrská pak otevřela v roce 2007 kostel Bétel v Poděbradech, v listopadu 2010 kostel připomínající Noemovu archu v Černošicích u Prahy a o měsíc později kostel v Litomyšli se střídavě skloněnými pultovými střechami. Z menších staveb stojí za zmínku například strohá kaple u dálnice D5 nedaleko Šlovic na Plzeňsku nebo archu připomínající kaple v Černé na Žďársku z roku 2011.
0 komentářů
přidat komentář
