Oprava pražského Clam-Gallasova paláce by měla být hotova v létě

Praha - Rekonstrukce barokního Clam-Gallasova paláce, která začala v roce 2018, by měla být hotova letos v létě. Magistrát tam plánuje zřídit expozici Muzea hlavního města Prahy zaměřenou na období baroka a také na hudební skladatele 18. století. Novinářům to dnes řekli radní města Hana Třeštíková (Praha Sobě) a ředitel odboru služeb magistrátu Lukáš Stránský. Náklady na opravy jsou 460 milionů korun bez DPH.

"Je to barokní palác v centru města, který jako jediný vlastní hlavní město Praha a bude jako jediný otevřený veřejnosti," řekla Třeštíková. Opravy podle Stránského zahrnovaly kompletní rekonstrukci technického vybavení a rozvodů a také restaurátorské práce v interiérech. Týkaly se také tří zahrad, které se v paláci nachází. V památce od druhé světové války sídlil Archiv hlavního města Prahy, který se přestěhoval do nové budovy na Chodovci.

Po rekonstrukci by měla v paláci být kromě expozic také restaurace a kavárna, větší prostory chce město využívat pro společenské a kulturní akce. Výstavní prostory dostane Muzeum hlavního města, které tam podle Třeštíkové vybuduje centrum barokního umění. "Vzhledem k tomu, kolik má muzeum ve svých sbírkách barokních artefaktů, tak je velká škoda, že v tuto chvíli nejsou nikde k vidění," řekla radní. Dodala, že první akce by chtěla v paláci pořádat už v letošní letní sezoně.

S palácem bývá často spojován hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, a to z důvodu jeho vazby na rod Gallasů. Jak však dnes řekl muzikolog Marc Niubò, neexistuje žádný doklad toho, že by slavný skladatel budovu někdy navštívil. I tak chce město ve zrekonstruované památce podle Třeštíkové vytvořit expozici zaměřenou na Mozarta a další skladatele 18. století. "Chceme tu příležitost, kterou nám tento palác nabízí, využít ke zprostředkování atmosféry té doby, pro zpřítomnění nejenom Mozarta," vysvětlila.

Rekonstrukce paláce se podle dřívějších informací oproti původnímu harmonogramu zpozdily v důsledku komplikací, které dělníci objevili v první části prací. "Potkali jsme se i s několika problémy, které nikdo neočekával, jako že sem při rekonstrukci v 80. letech minulého století bylo vneseno značné množství azbestu. A pak tady byly značné statické problémy na průčelní fasádě do Husovy ulice," řekl Stránský. Dodal, že nyní už jsou hrubší práce hotové a už se jen dokončují restauratérské činnosti.

Nynější vrcholně barokní podobu paláce vytvořil začátkem 18. století stavitel Tomáš Haffenecker podle návrhu vídeňského dvorního architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu pro hraběte Jana Václava Gallase. Podle odborníků se jedná o jeden z nejlépe dochovaných šlechtických městských paláců na světě.