Nové Heřminovy věří, že zablokují stavbu přehrady územním plánem

Nové Heřminovy (Bruntálsko) - Stavba protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Brutálsku, která má zatopit část stejnojmenné obce, by nemusela začít dříve než po roce 2020. Vedení obce projekt odmítá a tvrdí, že minimálně do té doby může stavbu úspěšně blokovat. Odkazuje se na územní plán vesnice, který s nádrží nepočítá. Bez něj údajně investor nedostane stavební povolení. Povodí Odry přesto plánuje zahájení stavby na rok 2016.
    "Náš územní plán s přehradou nepočítá. Stavební úřad proto nemůže vydat územní rozhodnutí ani stavební povolení," řekl dnes ČTK starosta Nových Heřminov Radek Sijka. Tvrdí, že takto obec může stavbu blokovat do roku 2020. Pak už bude povinna sjednotit svůj územní plán s krajským. A v něm je již přehrada zanesena. "Předpokládám, že i pak se ale budeme moci dál stavbě úspěšně bránit. Podle našeho názoru nemusíme do plánu zanést něco, co by zhoršilo kvalitu života v obci. Vnímáme to jako naši poslední zbraň," řekl starosta.
    Náměstek ředitele Povodí Odry a mluvčí společnosti Čestmír Vlček se na tuto situaci dívá jinak. "O tomto pohledu víme. Není to pro nás nic nového. Nevnímáme to ale tak zásadně. Bylo by sice ideální, kdyby přehrada byla v územním plánu obce. Stavět ale budeme moci," řekl Vlček. S jeho názorem souhlasí i pracovnice krajského stavebního úřadu. Podle ní se v těchto případech má postupovat podle územního plánu nadřazeného celku. V tomto případě tedy kraje.
    To Sijka odmítá. "Vycházím z názoru našeho právníka. Předpokládáme, že výkladů stavebního práva může být více. My se držíme tohoto," uvedl. Podle něj a zastupitelů Heřminov je stavba přehrady je nesmyslná. "Jako obec napadneme i proces EIA, ve kterém chybělo zpracování alternativ ochrany před povodněmi. Je škoda, že ministerstva zcela ignorují požadavky místních obyvatel," tvrdí.
    Pracovníci Povodí Odry se dnes přímo v obci sešli s obyvateli Nových Heřminov. "Naši cílem je místní informovat o projektu a především o kompenzacích, které nabízíme," řekl Vlček. Vodohospodáři například nabízejí vybudování kanalizace či komunikací, které by obsluhovaly pozemky, kde obec počítá s výstavbou. Povodí Odry chce také pomoci se získáním peněz z nejrůznějších fondů a také s převodem státních pozemků na obec.
    "Povodí chce tak zlomit odpor místních lidí. Ti se už jednou v referendu vyjádřili proti přehradě. Snaží se vyvolat nové referendum. Na to ale uslyší jen pár lidí, kteří od případné stavby očekávají hmotný prospěch. ostatní nemají důvod s přehradou souhlasit," řekl. Dodal, že navíc obec nehodlá nové referendum vyhlásit.
    O stavbě přehrady, která si vyžádá zboření 54 domů, z toho 23 obytných, stát už v minulosti rozhodl. Povodí Odry vykupuje pozemky a lidé, kterých se to týká, obec opouštějí. V současné době je podle Vlčka vykoupeno 90 procent pozemků. Připouští, že zbývajících 10 procent je v majetku obce či obyvatel, kteří zatím prodej odmítají.
    Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se stala opět po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za to by se měla postavit přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky.