Nová poštovna na Sněžce je na prodej za 25 milionů korun
 |
Skrbková prodej zdůvodnila svým rozhodnutím přestat podnikat a zdravotními důvody. "Chci své podnikání ukončit, jít do penze a mít klid. Je mi to líto, ale nemám již sílu pokračovat. Poštovna mi zabrala sedm let života," řekla Skrbková ČTK. Prodej zajišťuje Realitní společnost České spořitelny.
Vlastní výstavba poštovny, kterou navrhli architekti Martin Rajniš a Patrik Hoffman, začala na 1602 metrů vysoké hoře v létě 2006 úpravou základů zrušené České boudy. Moderní stavba je postavena z dřevěných dílů zpevněných ocelovými táhly a je doplněna skleněnými tabulemi, které kryjí hydraulicky ovládané dřevěné okenice. Stavbu provázelo zpoždění a také spory investorky se stavební firmou. Kolaudaci stavba po ročním předběžném užívání získala letos v září.
K výši své investice do poštovny se Skrbková nevyjádřila. Podle dřívějších informací regionálních médií stavba, jejíž plocha činí 120 metrů čtverečných, přišla na asi deset milionů korun.
Podle Véghové zájemci o poštovnu jsou, ale zatím je odradila cena. Podnikání v objektu je však podle makléřky údajně schopné tvořit zisk v řádu milionů korun ročně. "Je to prestižní místo, které má při lepším podnikatelském využití perspektivu ještě většího zisku," řekla. Vedle poštovních služeb poštovna nabízí prodej suvenýrů a občerstvení. Na střeše je vyhlídková terasa, v podzemí pokoj pro personál s kuchyňkou a sociálním zázemím.
Podle Krkonošského národního parku bude muset nový majitel respektovat přísné podmínky ochrany přírody, které byla dané při povolení stavby. "Jde o nejpřísněji chráněné území Krkonoš. Nedovolíme aktivity nad rámec současného schváleného provozu," řekl mluvčí parku Radek Drahný. Doplnil, že pozemky pod poštovnou patří parku.
Výběr podoby nové poštovny provázely před lety bouřlivé diskuse, výhrady ke stavbě měli například správci Krkonošského národního parku. Zvláštní povolení muselo ke stavbě vydat ministerstvo životního prostředí.
Původní dřevěnou starou poštovnu, které se také říkalo Perníková chaloupka, od Skrbkové koupil podnikatel Tomáš Trnka. S partou nadšenců ji letos v létě rozebral, odvezl a znovu postavil na Javorové skále poblíž areálu Monínec na Sedlčansku. Odstranění staré poštovny bylo podmínkou pro kolaudaci poštovny Anežka.
Na vrcholu Sněžky kromě poštovny ještě stojí polská observatoř, rotundová kaple svatého Vavřince a kamenný trigonometrický obelisk. Těsně pod vrcholem je konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou.
Objekty, které stojí či stály na vrcholu Sněžky:
Česká poštovna - Je nejvýše položenou poštovnou v České republice. Dřevěná budova byla postavena v roce 2007 na upravených základech předešlého objektu - České boudy, která byla zdemolovaná v roce 2004 kvůli špatnému stavu. Novou budovu navrhli architekti Martin Rajniš a Patrik Hoffman. Stavbu tvoří dřevěné díly zpevněné ocelovými táhly se skleněnými tabulemi, které lze zakrýt dřevěnými okenicemi. Poštovna se jakoby vznáší nad zemí, k níž ji poutá pouze několik patek.
Roubená budova původní poštovny (1899 až 2009) - První dopisy a pohlednice opatřila poštovna kulatým razítkem již v září téhož 1899. V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou se ale poštovna uzavřela a její provoz nepokračoval ani po válce. Služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Ta pro poštovnu opravila malý domek, v němž ve 30. letech minulého století byl kiosek s občerstvením. Právě Skrbková byla také investorkou stavby nové budovy. Původní poštovna byla v červnu 2009 rozebrána a nyní stojí na Javorové skále poblíž areálu Monínec na Sedlčansku.
Česká bouda (zbourána) - Zchátralý objekt byl od roku 1990 kvůli vypouštění znečištěných odpadních vod uzavřen, a v roce 2004 byla provedena demolice. Boudu postavil v roce 1868 hospodský Herman Blaschke z Malé Úpy na Trutnovsku. Původně měla sloužit pouze v letní sezoně. V letech 1884, 1900 a 1949 byl objekt postupně obestavěn dalšími přístavky a proslul svými tanečními zábavami. Česká bouda ale poskytovala také ubytování.
Kaple sv. Vavřince - Rotundová kaple je nejstarší budovou na Sněžce. Stavba byla provedena v letech 1665 až 1681, ale první práce na výstavbě začaly již roku 1653. Vysvěcena byla v roce 1681. Po zrušení klášterů v Prusku sloužila jako hostinec a noclehárna až do roku 1850, kdy nájemce kaple Friedrich Sommer ze slezských Teplic postavil na severní straně vrcholové plošiny první Pruskou boudu, která po sedmi letech vyhořela, stejně tak jako druhá Pruská bouda, kterou zapálil blesk v roce 1862. Teprve třetí bouda na stejném místě sloužila až do roku 1967.
V roce 1824 kapli svatého Vavřince doplnil i základní trigonometrický bod. Kamenná mohyla na vrcholu hory Sněžky stala jedním ze základních bodů sítě, která už bezmála 200 let slouží jak pro účely mapovací, tak i pro zjišťování pohybu zemské kůry.
Meteorologická stanice (zbourána) - Dřevěná budova s 18 metrů vysokou věží byla postavena v roce 1900. V roce 1976 se meteorologové přestěhovali do nové Polské boudy a objekt byl stržen v 80. letech 20. století.
Polská bouda (nová) - Objekt s meteorologickou stanicí, tvořený třemi spojenými objekty připomínajícími létající talíře, začal sloužit v roce 1976. Bouda vyrostla na místě původní Pruské boudy postavené v roce 1850, respektive třetí Pruské boudy, která zde sloužila až do roku 1967. Letos v březnu se část polské observatoře zřejmě pod tíhou sněhu zřítila. Zhroutila se terasa vrchního talíře boudy a sesunula se na střední disk.
Horní stanice lanovky - Sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou má dva úseky. Z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu se cestující poprvé svezli v lednu 1949, úsek na vrchol byl zprovozněn v listopadu téhož roku.
0 komentářů
přidat komentář
