Nominujte osobnost na cenu Architekt roku 2023
Do 21. července 2023 lze nominovat významné osobnosti do soutěže Architekt roku. Cenu získává každoročně architekt či jiný tvůrce, který se v období uplynulých pěti let svým inspirativním přístupem zasloužil o architekturu v České republice, ať už vynikající architektonickou tvorbou či podporou kvalitní architektury.
Cena Architekt roku se snaží vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na vzniku kvalitní architektury, ale i občanskou angažovanost, a zároveň podpořit osvětu. Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný veřejný prostor pro náš každodenní život. Na cenu proto mohou být nominováni iniciátoři výjimečných počinů, autoři staveb, teoretici architektury, umělci, publicisté i další osobnosti. V minulosti byli oceněni třeba umělkyně experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá nebo popularizátoři architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová.
„Cenu Architekt roku udělujeme s cílem upozornit na významnou roli architektů, kteří utváří a ovlivňují kvalitu prostředí pro náš život. Již patnáct let se nám tak daří oceňovat vynikající české tvůrce. Např. v loňském roce byla odbornou porotou vybrána dvojice brněnských architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, kteří za sebou mají desítky skvělých staveb vyznačujících se oslavou velkolepého monumentální prostoru, stejně jako detailu,“ shrnuje Martin František Přívětivý, generální ředitel a místopředseda představenstva ABF, a. s., která soutěž organizuje.
Osobnosti nominované na Architekta roku vždy posuzuje odborná porota složená z pěti laureátů předchozích ročníků (letos jimi jsou: architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, dále Petr Stolín, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek) a vybere z nich 3–5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.
„Jsem přesvědčen, že to, jak se v naší zemi cítíme, je do velké míry ovlivněno místní architekturou. Proto je nesmírně důležité, aby se o ní psalo, mluvilo a aby se ta kvalitní propagovala. Věřím, že cena Architekt roku nejen zvyšuje zájem o architekturu, ale zároveň oceňuje ty, kteří ji významně pozitivně ovlivňují. I z toho důvodu toto ocenění podporujeme a já sám ho řadím mezi ta nejprestižnější, která se v České republice udělují,“ říká Jan Hejhálek, vydavatel časopisu INTRO, který je hlavním mediálním partnerem.
Součástí soutěže Architekt roku je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce. Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Nominace na ocenění Architekt obci 2023 posoudí odborná porota (Radka Vladyková, Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jan Kasl, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Daria Balejová, držitelka ocenění Architekt obci 2022, Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec, a dále zástupce ABF, a. s.). Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2023 proběhne rovněž 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
Složení odborné poroty:
Ladislav Kuba a Tomáš Pilař - Brněnští architekti spolupracují spolu již od roku 1996. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, Dostavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Mies van der Rohe Award a devětkrát získali Grand Prix architektů.
Petr Stolín vystudoval Fakultu architektury na VUT, poté získal pozici v Libereckém Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou. Společně se věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na FUA Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Ve svých stavbách se věnují rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na Mies van der Rohe Award.
Stanislav Fiala vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna.
Zdeněk Fránek je bývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012-18) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC – Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015-2019) atd.
Petr Hájek absolvoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a Školu architektury na AVU v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Založil a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Je autorem publikací Anastomosis, Diagramy 03 aj. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT.
Architekt roku - laureáti:
2022 Ladislav Kuba a Tomáš Pilař
/ Čestné uznání Naděžda Goryczková
2021 Petr Stolín
/ Čestné uznání Kateřina Bečková
2020 Zdeněk Fránek
/ Čestné uznání 4AM / Fórum pro architekturu a média
2019 Stanislav Fiala
/ Čestné uznání Jana Kostelecká
2018 Petr Hájek
/ Čestné uznání Dagmar Vernerová
2017 Kateřina Šedá
/ Čestné uznání Martin Kupka
2016 Marcela Steinbachová
/ Čestné uznání Michal Škoda
2015 Adam Gebrian
/ Čestné uznání Petr Volf
2014 Josef Pleskot
2013 Antonín Novák
Více informací >
Cena Architekt roku se snaží vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na vzniku kvalitní architektury, ale i občanskou angažovanost, a zároveň podpořit osvětu. Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný veřejný prostor pro náš každodenní život. Na cenu proto mohou být nominováni iniciátoři výjimečných počinů, autoři staveb, teoretici architektury, umělci, publicisté i další osobnosti. V minulosti byli oceněni třeba umělkyně experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá nebo popularizátoři architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová.
„Cenu Architekt roku udělujeme s cílem upozornit na významnou roli architektů, kteří utváří a ovlivňují kvalitu prostředí pro náš život. Již patnáct let se nám tak daří oceňovat vynikající české tvůrce. Např. v loňském roce byla odbornou porotou vybrána dvojice brněnských architektů Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, kteří za sebou mají desítky skvělých staveb vyznačujících se oslavou velkolepého monumentální prostoru, stejně jako detailu,“ shrnuje Martin František Přívětivý, generální ředitel a místopředseda představenstva ABF, a. s., která soutěž organizuje.
Osobnosti nominované na Architekta roku vždy posuzuje odborná porota složená z pěti laureátů předchozích ročníků (letos jimi jsou: architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař, dále Petr Stolín, Stanislav Fiala, Zdeněk Fránek, Petr Hájek) a vybere z nich 3–5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na slavnostním ceremoniálu 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních řešení apod.
„Jsem přesvědčen, že to, jak se v naší zemi cítíme, je do velké míry ovlivněno místní architekturou. Proto je nesmírně důležité, aby se o ní psalo, mluvilo a aby se ta kvalitní propagovala. Věřím, že cena Architekt roku nejen zvyšuje zájem o architekturu, ale zároveň oceňuje ty, kteří ji významně pozitivně ovlivňují. I z toho důvodu toto ocenění podporujeme a já sám ho řadím mezi ta nejprestižnější, která se v České republice udělují,“ říká Jan Hejhálek, vydavatel časopisu INTRO, který je hlavním mediálním partnerem.
Součástí soutěže Architekt roku je zvláštní cena Architekt obci, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce. Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. Nominace na ocenění Architekt obci 2023 posoudí odborná porota (Radka Vladyková, Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jan Kasl, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Daria Balejová, držitelka ocenění Architekt obci 2022, Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec, a dále zástupce ABF, a. s.). Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2023 proběhne rovněž 12. září 2023 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
Složení odborné poroty:
Ladislav Kuba a Tomáš Pilař - Brněnští architekti spolupracují spolu již od roku 1996. Vítězstvím v architektonické soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně (1998) získali první významnou veřejnou zakázku. Na tento projekt navázaly další úspěšné soutěže, realizace a ocenění – mezi nejvýznamnější patří Fakulta chemicko-technologická a sportovní zařízení Univerzity Pardubice, Bytový komplex Na Krutci v Praze, obchodní dům Omega v Brně, Dostavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, Rekonstrukce objektu bývalé menzy pro potřeby FHS v Praze a mnoho dalších. Pět jejich staveb bylo nominováno na Mies van der Rohe Award a devětkrát získali Grand Prix architektů.
Petr Stolín vystudoval Fakultu architektury na VUT, poté získal pozici v Libereckém Stavoprojektu Liberec a také v SIALu pod Karlem Hubáčkem. Roku 1993 si založil vlastní architektonickou praxi a od roku 2008 začal spolupracovat s Alenou Mičekovou. Společně se věnují vedení ateliéru konceptuálního analogového modelování na FUA Technické univerzity v Liberci, kde Petr Stolín vede i Katedru architektury. Ve svých stavbách se věnují rozvinuté poetice střídmosti. Průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a Mateřské školy ve Vratislavicích nad Nisou získaly řadu ocenění a byly nominovány na Mies van der Rohe Award.
Stanislav Fiala vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia, později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také v zahraničí. V roce 2000 se dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna.
Zdeněk Fránek je bývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012-18) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC – Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015-2019) atd.
Petr Hájek absolvoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a Školu architektury na AVU v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Založil a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Je autorem publikací Anastomosis, Diagramy 03 aj. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém studenty jeho ateliéru na FA ČVUT.
Architekt roku - laureáti:
2022 Ladislav Kuba a Tomáš Pilař
/ Čestné uznání Naděžda Goryczková
2021 Petr Stolín
/ Čestné uznání Kateřina Bečková
2020 Zdeněk Fránek
/ Čestné uznání 4AM / Fórum pro architekturu a média
2019 Stanislav Fiala
/ Čestné uznání Jana Kostelecká
2018 Petr Hájek
/ Čestné uznání Dagmar Vernerová
2017 Kateřina Šedá
/ Čestné uznání Martin Kupka
2016 Marcela Steinbachová
/ Čestné uznání Michal Škoda
2015 Adam Gebrian
/ Čestné uznání Petr Volf
2014 Josef Pleskot
2013 Antonín Novák
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
