Němečtí Raumlabor zahájí výuku na VŠUP v Praze
V Praze 23. 9. 2009 / Markus Bader a Mattias Rick, dva členové předního berlínského architektonického studia RAUMLABOR, se právě stali vedoucími Ateliéru architektury III na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. „Je to vůbec poprvé v poválečné historii školy, co zde budou pracovat zahraniční pedagogové. Tento fakt chápeme i jako přínos ke spolupráci odborníků a pedagogů sousedních zemí v Evropské unii,“ uvádí rektor VŠUP PhDr. Ing. Pavel Liška.
Oba architekti, kteří mají zkušenosti z německého vysokého školství (působili jako externí pedagogové na technických univerzitách v Halle a Stuttgartu), si zvolili českou asistentku Ing. arch. Kateřinu Vídenovou. „Očekáváme pozitivní přínos v analytickém a sociálně-estetickém přístupu zástupců Raumlabor, jde o rozšíření nabídky studentům architektury v aktuálním směru konceptuálního architektonického myšlení, který v českých zemích naprosto chybí,“ dodává rektor VŠUP.
Raumlabor si jako tým mladých německých architektů za 10 let své existence vybudoval v evropském prostoru velice dobré jméno. Zastupoval například Německo na architektonickém bienále v Benátkách 2008, pracuje na projektech ve Štýrském Hradci, Poznani, New Yorku atd. Také českému publiku nejsou architekti zcela neznámí. Na VŠUP Raumlabor v březnu uvedli přednášku Acting in Public. Představili se také například v rámci mezinárodního výstavního projektu InterCity: Berlín – Praha, kde zazářili svým pohledem na Berlín budoucnosti – města s invenčním souborem ježatých staveb a betonových hor pod názvem Der Bergglueck a originálním projektem lesního města zasazeného na štíhlých pilířích mezi koruny stromů.
Ve svých projektech se Raumlabor pokoušejí generovat nové typologie města a překračují jeho tradiční urbanistické vnímání. Urbanisticky prostor nechávají prorůstat s přírodou, přeměňují ho v centrum společenského setkání či jej využívají k uskutečnění umělecko-sociální performance. Zabývají se tzv. „měkkým“ faktorem, tedy lidmi, kteří jsou uživatelé daného prostoru, a také otázkou, co s postavenou architekturou, která je „nadbytečná“ (např. panelová sídliště). Pro Raumlabor není architektura pouhou otázkou „stavění“, nýbrž především otázkou „užívání“ prostoru. Každý architektonický projekt začíná průzkumem daných prostorových a sociálních podmínek na místě, následuje jeho vyhodnocení, které vyúsťuje do konečného konceptu a plánu změny. Jejich přístup odráží i poslední spektakulární projekt Eichenbaumoper, letní inscenace profesionální opery na nádraží Eichenbaum, nevlídné betonové stanici v polích meziměstské dráhy mezi Essenem a Muelheimen v Porúří, kde se kříží dvě autostrády. Tato velmi frekventovaná stanice je dokladem architektonického selhání minulosti. Operní představení (ve spolupráci s operním a hereckým souborem opery a divadla v Essenu a Muelheimu) začalo ve vlaku, pokračovalo na nástupišti a dvě hodiny trvalo na nádraží, architektonicky přeměněného na scénu s hledištěm. Celý projekt byl sledován celoněmeckou televizí i tiskem, neboť se jednalo o nevídanou přeměnu betonové pouště (srovnatelné se stanicí Vltavská v Praze) ve vysoce kulturní místo. Raumlabor celou akci inicioval, navrhl a vybudoval scénu.
Studio Raumlabor vedle Markuse Badera a Matthiase Ricka tvoří dále architekti: Francesco Apuzzo, Benjamin Foerster-Baldenius, Andrea Hoffmann, Jan Liesegang, Christof Mayer a Axel Timm.
Oba architekti, kteří mají zkušenosti z německého vysokého školství (působili jako externí pedagogové na technických univerzitách v Halle a Stuttgartu), si zvolili českou asistentku Ing. arch. Kateřinu Vídenovou. „Očekáváme pozitivní přínos v analytickém a sociálně-estetickém přístupu zástupců Raumlabor, jde o rozšíření nabídky studentům architektury v aktuálním směru konceptuálního architektonického myšlení, který v českých zemích naprosto chybí,“ dodává rektor VŠUP.
 |
Raumlabor si jako tým mladých německých architektů za 10 let své existence vybudoval v evropském prostoru velice dobré jméno. Zastupoval například Německo na architektonickém bienále v Benátkách 2008, pracuje na projektech ve Štýrském Hradci, Poznani, New Yorku atd. Také českému publiku nejsou architekti zcela neznámí. Na VŠUP Raumlabor v březnu uvedli přednášku Acting in Public. Představili se také například v rámci mezinárodního výstavního projektu InterCity: Berlín – Praha, kde zazářili svým pohledem na Berlín budoucnosti – města s invenčním souborem ježatých staveb a betonových hor pod názvem Der Bergglueck a originálním projektem lesního města zasazeného na štíhlých pilířích mezi koruny stromů.
Ve svých projektech se Raumlabor pokoušejí generovat nové typologie města a překračují jeho tradiční urbanistické vnímání. Urbanisticky prostor nechávají prorůstat s přírodou, přeměňují ho v centrum společenského setkání či jej využívají k uskutečnění umělecko-sociální performance. Zabývají se tzv. „měkkým“ faktorem, tedy lidmi, kteří jsou uživatelé daného prostoru, a také otázkou, co s postavenou architekturou, která je „nadbytečná“ (např. panelová sídliště). Pro Raumlabor není architektura pouhou otázkou „stavění“, nýbrž především otázkou „užívání“ prostoru. Každý architektonický projekt začíná průzkumem daných prostorových a sociálních podmínek na místě, následuje jeho vyhodnocení, které vyúsťuje do konečného konceptu a plánu změny. Jejich přístup odráží i poslední spektakulární projekt Eichenbaumoper, letní inscenace profesionální opery na nádraží Eichenbaum, nevlídné betonové stanici v polích meziměstské dráhy mezi Essenem a Muelheimen v Porúří, kde se kříží dvě autostrády. Tato velmi frekventovaná stanice je dokladem architektonického selhání minulosti. Operní představení (ve spolupráci s operním a hereckým souborem opery a divadla v Essenu a Muelheimu) začalo ve vlaku, pokračovalo na nástupišti a dvě hodiny trvalo na nádraží, architektonicky přeměněného na scénu s hledištěm. Celý projekt byl sledován celoněmeckou televizí i tiskem, neboť se jednalo o nevídanou přeměnu betonové pouště (srovnatelné se stanicí Vltavská v Praze) ve vysoce kulturní místo. Raumlabor celou akci inicioval, navrhl a vybudoval scénu.
Studio Raumlabor vedle Markuse Badera a Matthiase Ricka tvoří dále architekti: Francesco Apuzzo, Benjamin Foerster-Baldenius, Andrea Hoffmann, Jan Liesegang, Christof Mayer a Axel Timm.
0 komentářů
přidat komentář
