Několik zámků a klášterů se má stát národními kulturními památkami

Praha - Návrh ministerstva kultury na prohlášení osmi historických objektů národními kulturními památkami projedná ve středu vláda. Seznam zahrnuje převážně bývalá šlechtická sídla, doplňují ho tři kláštery. Klášter augustiniánů v Brně ministerstvo na seznam zařadilo nejen kvůli jeho architektonické a uměleckohistorické hodnotě, ale i proto, že tam působil Gregor Johann Mendel, přírodovědec a světoznámý objevitel teorie dědičnosti, od jehož narození letos uplynulo 200 let.

Návrh zahrnuje také bývalý augustiniánský klášter v Pivoni na Domažlicku, klášter augustiniánů v Roudnici nad Labem, zámky Jezeří na Mostecku, Moravský Krumlov na Znojemsku, Rosice na Brněnsku, Plumlov na Prostějovsku a Hrad Veveří v Brně.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více. Návrhy na národní kulturní památky musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda.

Naposledy vláda schválila soubor 11 národních kulturních památek letos v lednu, od července se jejím rozhodnutím památkami s nejvyšší ochranou státu stal soubor Broumovská skupina kostelů v Královéhradeckém kraji. Jejich autory jsou významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

V současnosti je podle webu Národního památkového ústavu v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno přes 300 národních kulturních památek. Jsou mezi nimi památky od nejstarších, k nimž patří třeba archeologické naleziště Dolní Věstonice, přes památky středověké, jsou jsou Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu, a novověké, například vila Tugendhat v Brně nebo čistírna odpadních vod v Bubenči, až po památky z konce 20. století. mezi nimiž je třeba hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.

Většina národních kulturních památek jsou nemovitosti, movitých je jen 26. Vedle korunovačních klenotů a ostatkové skříně sv. Maura k nim patří třeba železniční motorový vůz M 290.001 Slovenská strela. Jeho záchrana získala tento týden cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za nejlepší počiny v památkové péči. Vůz z roku 1936, jediný exemplář svého druhu, je kombinací unikátního systému pohonu založeném na elektromechanickém přenosu výkonu, aerodynamické karoserie i celkovým technickým řešením hlavního konstruktéra Hanse Ledwinky.