Momentálně probíhá jedna z nejzajímavějších a nejlépe vypsaných architektonických soutěží posledních let v České republice. Magistrát hlavního města Prahy vyzval architekty, aby v anonymní otevřené soutěži předložili budoucí vizi a pomohli vrátit do života města jeden z nejhodnotnějších veřejných prostorů Prahy - ostrov Štvanici. Magistrát tímto krokem zároveň deklaruje svoji ambici ukázat jak by se měla vést skutečně odborná a zároveň transparentní diskuse nad klíčovými rozvojovými lokalitami města. K hodnocení návrhů si vyhlašovatel přizval respektované autority a úspěšné řešitele hodlá ocenit částkou v součtu přesahující 3 miliony korun. V tuto chvíli, kdy do uzávěrky termínu pro podání soutěžních návrhů ve druhém kole zbývá pár týdnů, již soutěží jen několik vybraných finalistů. Soutěž měla předpoklady stát se pilotním příkladem. Měla. V předminulém týdnu publikoval Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze svůj aktuální poznatek, že z řady diskutovaných lokalit vyhodnotil jako nejvhodnější místo pro výstavbu budoucí koncertní síně právě Štvanici. Ve všech uvedených souvislostech přichází tato zpráva pro vypsanou soutěž ve zcela nečekanou a nešťastně zvolenou chvíli. Jakkoli jde o zprávu samu o sobě odborně zcela relevantní a může se s ní ztotožnit i soutěžní porota, v tuto chvíli jednoznačně favorizuje návrhy, které s filharmonií ve svém návrhu počítají. Ty ostatní jakkoli jinak hodnotné se tímto ocitají na druhé koleji a soutěž vlastně přestává být soutěží v onom původně zamýšleném nejlepším možném smyslu. Soutěžní podmínky se tím de facto mění za hry, "postižené" týmy se nemají možnost bránit v zájmu zachování povinné anonymity, porotci ztěží mohou reagovat v zájmu své nepodjatosti. "Místo je obrazem kultury", čteme v soutěžních podmínkách, s tím nelze než souhlasit. Obrazem kultury je ale také profesionálně a férově vedená soutěž. Obávám se, že nešťastnou souhrou uvedených okolností, jejichž načasování bylo zcela v rukou vyhlašovatele, tato soutěž 100% punc férovosti nenávratně ztratila.
nemluvě o tom, že Štvanice je pro koncertní sál poměrně nevhodná. O rigoróznosti posuzování lokalit lze mít vážné pochyby, nikdo si nedal práci s přesnějším ověřováním toho co je možné. Je několik dalších vhodnějších míst.
Jestli Svoboda usiluje, jak se proslíchá, o koncertní síň u řeky, musí to proběhnout odbornou debatou v rámci návrhu územního plánu. To jsou základní koncepční rozhodnutí. Takto se už od začátku opakuje situace, jako před lety, kdy si Ježek s Burgermeisterem z politického rozhodnutí dohodl nesmyslnou parcelu na Špejcharu pro Národní knihovnu. Takto hrát v ofsajdu vede jen k prohlubování obecné nedůvěry.
...Já jen teda, že už mě celkem nic moc nenapadá. Ze jmenovaných lokalit by...
- důstojností místa
- dopravní dostupností
- velikostí staveniště
...přicházela v úvahu tak jedna, možná dvě... A Štvanice to rozhodně není.
Nicméně jsem tak pyšný, že hluboce váhám, zda jich snad mohlo zůstat skryto mému duševnímu zraku o mnoho víc vhodných. Asi nemám dostatečnou fantazii. No nic, necháme to na jindy.
Jinej Ježek si spolu s jiným Burgemeisterem vymyslí blbost a mnozí architekti jako včelky zabzučí.Již v roce 1966 jsme měli na fakultě úlohu co se západním cípem ostrova.Sám jeho hrot s elektrárnou je určitým zážitkem a zeleň ostrova nenahraditelným mezičlánkem a odpovědí na hmotnost budov palácového typu- Ministerstva dopravy a zemědělství na pravém břehu vltavy či budovy Státní plánovací komise.Rád bych znal jména oněch expertů,kteří tuto verzi protlačují.O neférovosti v soutěži ani nemluvím.Proč to tedy neprdnout na Střelecký ostrov,víc jak půlka je volná,blízko kulturní centrum a v pozadí Hradčana.
opravdu to není nic osobního, natož proti archiwebu namířeného - ten mám moc rád. Ale nějak jsem postupem času ztratil důvěru v internetové diskuse. To téma je poměrně křehké... Rád přispěji jiným způsobem!
to Ondřeji je, to souhlasím, možná i výbušné. Věc je ale tím komplikovanější, když se projednává individuálně a každý stakeholder vkládá do debaty své touhy a sny aniž by byl nějaký moderátor, který by vytvářel obecný přehled, co která varianta přináší za klady a zápory. Já mám archiwebové debaty v oblibě, že tu každý může zaznamenat svůj náhled a v tichu šumu svého počítače zvážit hlediska ostatních. Problém se tím objektivizuje a strukturuje a stává se veřejným. Zmatek nastává, když někdo jako primátor s politickou mocí sobě vlastní rozehrává hry mimo standardní schvalovací procesy. To považuji za nepovolený doping. Soutěž na Štvanici je krásná věc, ale že je tématicky nezakotvená, tak rozehrává fantastické projekty, které je třeba zvážit z hlediska celoměstského, což se obávám, že na to porota nemá potřebný čas a prostor. Nevíme, co bude s nejbližším okolím, s magistrálou, Vltavskou a Florencí. A vůbec, stavět na ostrově v parku, když okolo jsou obrovská rozvojová území určená k zástavbě, to vnímám jako velký zdroj potenciálního konfliktu.
zcela souhlasím. teda kromě toho Střelečáku, ten bych ponechal jako místo pro open air kulturu, stejně jako Štvanice by měla dál patřit sportu. Koncertní síň bych založil jako kukaččí vejce na Rohanský ostrov, třeba by se tím postupně odvrátila ta chystaná zrůdná koncepce kobercové zástavby...
Nevím,ale já bych byl pro využití Pakulu,jeho přestavbu ve skutečně využitelné koncertní zařízení.Nyní zeje prázdnotou,naplněný Casiny a jiným povlem.Je sice štrejchlý komunistickými sjezdy,ale na to bych byl ochoten i zapomenout.Pokud by to nešlo tak zbourat a postavit koncertní sínˇ.V kruhové objezdu za ním je prostor pro další hmotu,takže místa je tu dost a spojení je excelentní.
...já teda nevím, ale "skvělá poloha" na Pankráci... To je pozdní aprílovej fór, ne?
Ale jo, asi to chápu. Naši zpozdilí předkové odmítli postavit Národní divadlo na tehdejším Karlově náměstí, protože se jim to zdálo být v příliš odlehlé poloze. Ale kampak na nás! My umístíme projekt obdobného významu v prachu, u dálnice, obklíčený svodidly, kde se budou muset návštěvníci slavnostních veřerů k budově koncertní síně proplétat podchodem či po lávce pro pěší.
Kdepak, s takovými buržoazními přežitky, které zastánci starých pořádků lstivě označují jako velkorysost, důstojnost a kultivovanost - s tím si na nás nepřijdou! My už jsme dnes jinde, my už jsme dál. Měšťáci po návštěvě divadla nemají co zevlovat po bulvárech! Ještě by se nám tam srocovali a v dekadentní atmosféře drahých nočních podniků by se obohacovali svými penězi na náš úkor. Každý, kdo jde z koncertu, se pěkně spořádaně zanoří do našeho pokrokového metra, které jsme vystavěli s pomocí zkušeností sovětských soudruhů, a vynoří se z něj až u sebe doma, v háji... ééé... v Hájích.
Žijeme v době elektronkových počítačů a chozrasčotu, ale pokrok nečeká a my musíme věci vidět i v delší perspektivě. Vše se dialekticky vyvíjí a Vy dobře víte, jak nás učil soudruh Fučík, že zítra již znamená včera. Dnes, pravda, máme zatím jenom to metro, že... ehm. Ovšem já Vám říkám, soudruzi, že do komunismu nevjedeme na motocyklu, ale automobilem! A proto se neboijím vytyčit směr dalšího našeho postupu heslem:
"Z metra áčka na Janáčka, zítra autem za Milhaudem!"
Rozmístění veřejných budov je třeba řešit komplexně, stejně amatérsky jako teď síň se řešil vždy před volbami Národní fotbalový stadion, nejdříve měl být v Letňanech, pak Vysočany, Letná, Strahov. Národní knihovna se časem stěhovala po trase Karlín, Letná, Pankrác, Prosek. Koncertní síň čeká podobná pouť, aby se nakonec řeklo, že na ni nejsou prostředky? Je to průvodní znak, že Praze chybí vize. Tyto budovy jsou základní stavební kameny města. Když je zájem opravdový, tak příprava, ruku na srdce, vypadá jinak.
na Nuselslém mostě bych zrušil a udělal z ní bulvár se stromama a jedním pruhem pro auta v každém směru. Vždycky se mi líbil ten výstup ze stanice Vyšehrad k Pakulu ze kterého je odevšad úžasný výhled na Prahu s možností procházky k Vyšehradu. Jó má to tam takovou tu povznášející atmosféru. Na objektu Pakulu bych netrval, není to žádný Scharoun.
Toho sarkazmu by mohlo být méně.Poloha na Pankráci má jistě také slabiny,ale je na významném místě s výhledy na Pražské panorama z jiného úhlu včetně pohledu na stavby na Albertově.Úvahy o prachu u dálnice si dovoluji zpochybnit,kde dnes již není silný automobilový provoz a přejezd přes Nuselský most má stejné zatížení jako celá magistrála protínající město,ono na křižovatce u Národního to není lepší,to je otázka co s magistrálou..Co se týče vstupu do budovy to je otázkou blbého nebo kvalitního řešení a ne prognoz dle dnešního stavu.Korzování nemusí snad být podél Vltavy-po hraně svahu v návaznosti na Vyšehradský areál je sakra zajímavé a kdo by chtěl duši po konzertu dále zklidnit by měl najít aktivity vážící se na tuto hranu.Nakonec místo bylo vždy určeno vždy na významnou budovu,kdysi zde v 50 letech byla soutěž na Státní knihovnu.Myslím tedy,že v generelu města je již zakotveno byť nešťastným Palácem kultury a žádná další vize to nezmění.
Předpokládal bych,že po tolika vtipných úvahách vážně řeknete nějaký názor,je jednoduché mít pouze negativní.
...pane architekte Línku, já vcelku pro nic z navrhovaného nepléduju, tak si prostě jen "v té dnešní těžké době" dovolím maličký luxus sarkasmu. ...Nic víc (7;- ))
Žádná další koncertní síň mi v Praze nechybí. Znám trochu ten obor a lidé s věcí obeznámení Vám navzdory veřejné podpoře toho projektu v soukromí s jistým zdráháním potvrdí, že nic takového Praha není s to využít. Nemluvě o stránce ekonomické, ani sama kulturní potřeba není tu dostatečně silná, aby takovému objektu mohla pravidelně zaručit přiměřenou náplň. Provedení jedenoho dvou koncertů ročně, které by snad bylo účelné umístit do moderního, vysoce kapacitního hudebního sálu, není s to ospravedlnit trvalé vydržování takto nákladné instituce. Převážnou část zdejší koncertní produkce zvládne bez větších problémů současná síť pražských hudebních sálů.
Zkrátka, hudební život Prahy nikdy nebude tak mocný jako dění kolem hudby kupříkladu ve Vídni, takže hrátky okolo budování nové koncertní síně chápu úplně stejně jako periodické třeštění kolem dostavby Staroměstské radnice a podobně. ... Prostě jakási obdoba předvolebního guláše pro intelektuály a pro snoby.
...Takže to mé "AMEN!" platilo páně Víchovu příspěvku, s nímž jsem v tomhle zcela zajedno (7:- ))
Ale abyste se na mě nezlobil, že se Vám pokouším utéct z debaty, tak se přeci jen vyslovím k tomu místu. Učiním tak ovšem zcela obecně, bez toho, abych nadržoval nějaké lokalitě zvlášť. Takže:
- Musí to být V CENTRU, nebo alespoň v místě, které lze považovat za širší centrum. Budova opery, divadla či koncertní síně totiž potřebuje dostatečně reprezentativní okolí, jehož prožívání před začátkem a zvláště po skončení akce je pro návštěvníka rovnocennou součástí celého kulturního zážitku. Patřičnou atmosféru nelze vykouzlit žádným zázrakem někde na rozvojových plochách mezi budovami kancelářských objektů a "manažerským bydlením v zeleni". Staveniště případné koncertní síně se tedy v žádném případě nesmí nalézat mimo čtverec, který je na západě ohraničen Prašným mostem, na východě Florencí, na severu Molochovem a na jihu Palackého mostem.
- Místo musí mít perfektní dopravní dostupnost, neboť jakákoliv komplikace spojená s cestou má kromě pochopitelných dopadů na pohodlí návštěvníků degradující vliv i na jejich vnímání uměleckého zážitku. Návštěva divadla, opery či koncertu by měla svým charakterem, tempem a prostředím ze všeho nejvíce připomínat procházku po lázeňské kolonádě. Luxus tady spočívá v počtu možností, které nám situace poskytuje. Luxusní je možnost nespěchat, kochat se, svobodně se rozhodnout v kterýkoliv okamžik pro vybraný cíl či aktivitu, luxusní je svoboda pohybu bez potřeby vázat se na nespolehlivou dopravu, bez nutnosti spoléhat výlučně na vlastní nohy. Ideální je tedy pěší dostupnost od jiných kulturních stánků, významných veřejných staveb a dalších atraktivních cílů v centru. V tomto ohledu je nábřežní osa na pravém břehu Vltavy od Rudolfina k Národnímu divadlu příkladná! To znamená, že METRO NESTAČÍ! I tak kombinace metra s tramvají představuje jen povinné minimum; optimální je mít v daném místě síť provozních vztahů a i jiných urbanistických vazeb co možno nejbohatší, neboť to zvyšuje komfort a tím i exkluzivitu pořádaných kulturních akcí.
- Staveniště musí být dostatečně VELKÉ, aby měla budova koncertního sálu náležitý prostor nejenom pro svou vnitřní náplň, ale též v okolí dost místa pro vytvoření důstojného nástupu. Pokud to tedy nebude solitér, musí vstup alespoň navazovat na nějaké dostatečně velkorysé městské prostranství . širokou městskou třídu, nábřeží a podobně.
...No, a to je tak úhrnem všechno, co mě k tomu chytrého napadá (7:- ))
Odmyslíme-li se od touhy umísťovat tento objekt,myslím že máte především pravdu,že Praha tuto kulturní kapacxtu nepotřebuje.Co se týče Vašeho čtverce,našel bych tam volné plochy,ale nikde s oním neopakovatelným korzem mezi Rudolfinem a Národním divadlem s odskoky do přímého centra města.Florenc?? jako čelo blokové karlínské zástavby s žádným povznášejícím výhledem,byť na stanici metra.Letná?odtržena od centra ,byť s výhledy na Prahu,doprava žádná a občas fotbalová kulisa.Takže máme štěstí,že je to akademická dizkuze. Zdravím JL
Šakal to dobře shrnul, ale takhle bych tu diskusi nerad sarkasticky uzavřel, tak jsem to nemyslel. I vnitřní Praha má parádní parcely
- přímo na Staroměstském náměstí pro jednací sál radnice, který od války trčí provizorně ve dvoraně Nové radnice,
- tu divnou žulovou plochu bez názvu jižně od InterContinentalu,
- předpolí Štefánikova mostu,
- Stalina u Čechova mostu - www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=54177&id_article=119
- zmiňovaný Florenc a Vltavskou, tam je to ale spojené se zásadním rozhodnutím, přeměnou magistrály na bulvár.
Kdybych byl podezřívavý, tak bych si myslel, že jde o korupční spiknutí, ale že nejsem, tak to vidím jako neschopnost. Praha musí mít vizi co a kam.
na nový koncertní sál je na Smíchově někde poblíž železničního mostu u Vltavy. Pocitově vnímám umístění objektu výše proti proudu řeky jako svěžejší, optimističtější, přinášející nové věci (architekturu, hudbu, nový vítr, vodu která ještě neprotekla městem oproti umístění na Štvanici, kde jako by ta voda už sebou odnášela negativní věci). Je zvláštní, jak tyhle věci někdy fungují. Holka v kanceláři měla blbý místo u vstupu zády ke dveřím. Někde jsem četl, že sako na opěradle židle funguje jako krunýř (ochrana) želvy. Tak jsem jí to jen tak nadhodil a od tý doby ho začala nosit a věšet na opěradlo.
Staroměstské náměstí
- Z pohledu reprezentativnosti je to luxusní místo. Společenský, duchovní a urbanistický význam plně odpovídá stavbě takového druhu.
- Dopravní dostupnost už je maličko horší - tramvaje jsou daleko a výstup ze stanice metra Staroměstské chybí. Pro takové ty důstojné starší dámy, které podpírány starostlivou dcerou ubírají se, co noha nohu mine, na koncert, to moc vhodné nebude.
- A nejhorší nakonec: je to maličké. Využitelný pozemek obnáší nějakých 2600 m čtverečních, a to je vzhledem k požadavku na umístění sálu pro 2500 návštěvníků a síně o kapacitě 750 posluchačů opravdu málo.
Divná žulová plocha za hotelem Intercontinental
- Jako místo pro koncertní sál je to dobrá adresa. Sice není tak reprezentativní jako Staroměstský rynek a čistě formálně by hierarchite měla vypadat spíš tak, že koncerthaus bude vidět z nábřeží, zatímco hotel má být zastrčený někde za ním uvnitř zástavby. Ale to asi není nejpodstatnější výtka.
- Dopravní dostupnost je zde opět maličko vachrlatá - oproti staveništi na Staroměstském náměstí je tu sice blíže tramvaj, ovšem metro je ještě dál.
- Opět problém s velikostí vůči stavebnímu programu - je to malé. (Jinak, nechci se plést, ale mám takový dojem, že se pod tou plochou nacházejí podzemní garáže hotelu Intercontinental...)
Předpolí Štefánikova mostu
- Slušná adresa, pohledově exponované v rámci důležitých městských vedut, sousedství významných budov. Je to ale trochu mrtvá končina. Kromě silného provozu automobilů tu chybí přirozené oživení v podobě obyvatel města, kteří by sem mířili i za jiným účelem, než je práce na sousedním ministerstvu.
- Dopravní dostupnost nic moc. Tramvajové zastávky zrovna blízko nejsou (to se dá napravit) a metro na náměstí Republiky je 400 m vzdálené, což je vskutku hraniční docházková vzdálenost.
- Pokud bychom byli omezeni čistě na parcelu vytyčenou linií mostu a ulicí Nové Mlýny a nepřekročili bychom se stavebním programem do sadů dále na nábřeží, tak je to opět moc malé.
Stalin dole u Čechova mostu
- Umístění v panoramatu města a na důležitých městských osách je velmi pěkné, důstojné a odpovídá funkci.
- Dopravní dostupnost mizerná - tramvaje představují samy o sobě velmi chabé spojení a nyní, když chybí linka č. 12, kterou ROPID odvedl na Letnou, je to ještě horší. Metro je v neúnosně veliké vzdálenosti. Docházka > 600 m znamená, jako by tam ani nebylo.
- S velikostí by asi problém nebyl ...staveniště si tu můžete v podstatě vybagrovat, jak veliké chcete. Potíže by možná dělalo zakládání ve svahu Letenských sadů, ale to by šlo nejspíš zvládnout.
Florenc (uvažuji o ploše nad současnou stanicí metra)
- Nedůstojné, dezurbanizované, z hlediska vizuálního působení a celkového fungování v širších prostorových vztazích Prahy zkažené místo, které se navzdory blízkosti k centru jen tak tak drží nad úrovní periferie.
- Dopravní dostupnost beze sporu výtečná.
- Velikost parcely by byla asi dostatečná, ovšem technická stránka zakládání nad tubusy metra v místě, kde se kříží dvě trasy, mi není moc jasná.
Vltavská
- Ve vztahu ke společečnskému poslání a kulturnímu významu uvažované budovy platí pro tuto lokalitu v zesílené míře to, co jsem psal o Florenci - je to děs! Jakkoliv bych sám rád, aby se mé rodné Bubny jednou pozdvihly z toho otřesného úpadku, který jim přinesla Severojižní magistrála, realisticky nic takového nečekám. A státní opera "na dálničním ostrůvku" už jedna v Praze stačí. Není zapotřebí stavět ještě i kocerthaus vedle ucha mimoúrovňové křižovatky .
šakale, je to tak, co je, to je. Bazírovat na metru je hodně svazující, ale třeba pro Vltavskou a Florenc to naopak může být naděje, že nebudou navěky ohyzdná pražská strašidla.
...No jo, no... (7:- +)
| 12.04.13 03:58
...Já z té palety možností také nejsem nijak nadšený. To je taky nejspíš jeden z důvodů, proč se mi myšlenka na nějaké překotné stavění koncerthausu moc nezdá (7:- /)
Á propos, to s tou nadějí pro Vltavskou a Florenc nemyslíte vážně, že ne? To by bylo asi tak stejně moudré, jako když se starostové nějakých okrajových částí Prahy domáhali toho, aby se Kaplického Národní knihovna postavila na jejich obvodu, protože prý by to "pomohlo zkultivovat tamní prostředí".
Pro Boha všivýho, Národní museum, Národní knihovnu, Národní divadlo ani Národní cokoliv přeci nestavíme někam doprostřed infrastrukturního slumu s nadějí, že to tam pak bude hezčí! Pokus toho druhu přeci musí dopadnout úplně stejně jako snaha zlepšit chuť octovaté břečky tím, že do ní přilijeme dobré víno § :- | )
Nová koncertní síň v Praze, to te´d asi bude hodně oblíbené téma politiků. Bez ohledu na to, že ji Praha opravdu nepotřebuje. Na těch pár exkluzivních koncertů, které Praha umí nabídnout, jsou vstupenky tak předražené, že kapacita toho, co je k dispozii stačí. A i kdyby ne, je jich opravdu velmi málo. Jen by občas Česká filharmonioe mohla koncertovat, i mimo Pražské jaro, v Obecním domě, kam se vejde o pár stovek lidí víc. Pražské jaro je krátkodobé a stejně má jen pár koncertů, na něž je vyprodáno. Víc má koncertů, při kterých lze najít volná místa (i když to nic nevypovídá o jejich kvalitě, ono to pražské publikum je dost snobské, takže jde za jmény především).
Kdyby přesto Praha byla tak bohatá, že by nevěděla co s penězi a koncertní síň si postavit chtěla, tak si musí odpovědět pár otázek, hlavně tedy tu - kde.
Má-li koncertní síň být opravdu velká a splňovat všechny ve velký reprezentativní sál kladené požadavky, tak ani na jedno z doporučovaných míst se nevejde. V rámci historického jádra Prahy takové místo není. Bývalo jich pár, ale protože Praha s novou koncertní síbní nepočítala, tak ty pozemky rozkouskovala, prodala, zastavěla jinak. Nevím, proč by jižní předmostí Nuselského mostu mělo být špatně. Výhled je odtud exkluzivní, doprava na Prahu dobrá, parkovací možnosti taky. Ostatně budova Berlínské filharmonie je daleko od všeho kromě autobusů, a prázdnotou zeje málokdy ... Pokud někdo má pocit, že hned po koncertu potřebuje jít se korzovat na Staroměstské náměstí, tak si tam může dojet. Ale myslím, že takových je málo - aspoň soudě podle toho, jak to vypadá po koncertech v Obecním domě nebo v Rudolfinu - rychle do metra, rychle do auta nebo autobusu (když je to zájezd). Mluvit o širším centru by asi bylo dobré i z hlediska rozložení obyvatel Prahy, za Vyšehradem není ani gubernie, ani tam nejsou lvi, tam ještě bydlí poměrně značné množství Pražanů.
Já kultivaci města myslím smrtelně vážně. Kdyby byla někde připravena ideální parcela, tak by to bylo ideální. Proto se asi Ondřej Císler upnul na Klárov. Jenže podej čertovi prst a rázem budou zastavěné Kampa a Karlovo, Palackého, Tylovo... náměstí. Vždyť je to jen trávník. Když se stavěly Vinohrady, taky tam žádné náměstí a parky nebyly a dnes je to prestižní čtvrť. Víte, šakale, jestli nejsme sto dnešními znalostmi zkultivovat jednu křižovatku u metra, nebo z dálnice udělat městskou třídu, umíme vůbec ještě něco postavit? Vytěžovat historické centrum je jedna věc, a umět něco krásného postavit, to jsou dvě různé věci. Já bych se klidně podíval i do širšího centra, Vítězné náměstí, Palmovka, Invalidovna, nebo ten zpackaný pakul.
Cituji: Staroměstské náměstí. Z pohledu reprezentativnosti je to luxusní místo. Společenský, duchovní a urbanistický význam plně odpovídá stavbě takového druhu.
Nemyslím si to. Už vzhledem k tomu, že stavba koncertního sálu předpokládá výraznou současnou architekturu, která by se nutně musela vyrovnávat se složitým historickým kontextem. Nedávno jsem byl v Bratislavě a prošel si mimořádně zdařilý komplex Eurovea s krásným mostem Apollo a budovou nového Národního divadla v kontaktu přes náměstí s megafontánou s Dunajem. Návrh objektu divadla leží hluboko v 80-tých letech, ale ten urbanismus s bulvárem s pohledovým zakončením na Bratislavský hrad je krásný. K tomuto bych chtěl Slovákům pogratulovat. Z porovnání tohoto příkladu mi šakale vychází, že i ostatní Vámi hodnocené lokality urbanisticky neobstojí.
Ještě k mostu Apollo, který se nápadně podobá právě dokončovanému Trojskému mostu. Myslím, že Trojský most měl být realizován podle ohodnoceného 3.návrhu jako zavěšený most na pylonu v řečišti, protože je to levnější varianta a Trojský most není tak pohledově exponovaný, jako most v Bratislavě nad dravým Dunajem.
...to už se šťouráte v architektuře, což je o dva řády nižší problém než ten, o kterém je tu řeč.
Když budete říkat, že se koncertní síň nedá postavit tam či onam proto, že "vyžaduje výraznou současnou architekturu", tak je debaty konec dřív než vůbec začala.
- Nejprve si musíme stanovit ZCELA OBECNÉ POŽADAVKY na to, co od koncerthausu očekáváme.
- Následně se vypíše URBANISTICKÁ soutěž a na základě jejích výsledků se vybere místo, které by odpovídalo oněm prve stanoveným kritériím.
- A nakonec bude v další soutěži ÚKOLEM ARCHITEKTŮ vymyslet, jaký barák do zvolené situace zasadí.
...Opačným směrem ten proces nefunguje!
I na formě téhle diskuse si musíte jasně uvědomit, že jsme v situaci, kdy odpovědní poněkud ležérně přeskočili tu první fázi diskuse, kdy se mělo zodpovědně hloubat o tom, co takový koncerthaus obnáší, načež se momentálně poněkud motají ve druhém bodě. Nu, a odborná veřejnost? Ta ještě zvyšuje vzniklý zmatek skandováním hesel podle naturelu jednoho každého skandujícího: "Více moderní a výrazné architektury!", "Jedině postmoderna!", "Koncertní síň trvale udržitelná!", "Koncerthausem za lepší EU!", "Koncertní sál na Hrad!", "Klaus na Pankrác!"...
já pochopil tuto diskusi, že je na téma vhodné lokality pro případné umístění koncertního sálu. Obecné požadavky, chcete-li stavební program na takovou stavbu si dovedu představit. Nevěřím, že je vůbec realizovatelné uspořádat urbanistickou soutěž se zadáním: umístěte obecně nadefinovanou stavbu koncertního sálu kamkoli chcete, majetkoprávní vztahy a územní plán za vás vyřešíme a nejlepší návrh bude předmětem další architektonické soutěže. Takto to opravdu nikde nechodí.
...Majetkoprávní vztahy a územní plán... a k tomu ještě asi tak deset dalších nezbytností musí řešit právě ta vyhledávací soutěž. To, samozřejmě, není práce čistě pro architekta - předpokládá to trochu syntetičtější pohled na věc, takže by se na tom vyřádil tým složený s většího množstvcí odborníků. Namátkou mě napadá kromě architekta třeba odbornost ekonoma, dopravního inženýra, sociálního ekologa, odborníka na provoz kulturních staveb...
Nakonec, nenechte se mást tím, že jsem použil slovo soutěž. Prostě by se měla ustanovit skupina lidí (rozhodně ne složená jen ze samých architektů a manažerů hudebního života!), která se věci bude jmenovat poněkud intenzivněji než jen tím, že v rámci dvouhodinového "brainstormingu" v úřadovně primátora vyhrkne každý s těch cca deseti účastníků nějaký "nápad".
Že to tak "nikde nechodí"? No, nevím. Koncem 19. století to tak možná "nechodilo" Ale ta doba měla jistě dobré důvody, proč si počínala tak, jak máme možnost znát:
- Tak například ledaskde byla ještě k mání spousta nevyužitých nebo podvyužitých parcel, což dnes neplatí.
- Když taková parcela nebyla, tak si ji stavitelé vytvořili. Lidé totiž tenkrát ještě měli podstatně velkorysejší uvažování; rozhodně by nikoho nenapadlo bránit stavbě Musea Královského hlavního města Prahy s tím, že stavba "zasáhne zeleň" Poříčského parku.
- Staveniště Národního divadla se svého času hledalo dlouho a velmi zodpovědně. Vybíralo se nejen podle polohy ale i podle ceny. Rozhodně neplatilo žádné dogma, že stavět se musí jen na obecním - a taky že se nestavělo! Takže majetkoprávní poměry se řešily jako jedny z prvních.
Prostě, dnes si celou situaci nezodpovědně ulehčujeme, jelikož pro každého je nakonec ze všeho nejsnazší začít nemísto namáhavého přemýšlení mávat nějakou fanglí estetického názoru. To totiž nestojí žádné úsilí a je to navíc ledaskomu dobře srozumitelné. Také se pod prapor radikálních řešení shánějí spojenci snáz než do týmu neviditelných mravenečků, kteří mají za úkol chystat teprve samotné zadání.
...Ale když si úkol TAKHLE zjednodušíme hned na začátku, tak už z toho dobrý výsledek nikdy nevykřešeme.
Já bych přidal heslo "Za síň organicky kontextuální!"
Kdyby byl v Praze hlavní architekt, tak by tuto koordinaci co a kam klidně mohl v rámci grémií a poradních sborů řešit v územním plánu, kde by tyto klíčové stavby měly být zakomponované. Tím by se, šakale, první dva kroky podařilo vyřešit a soutěžilo by se až na samotnou budovu a přilehlé okolí.
česky - přirozeně a přiměřeně reagující na vnitřní a vnější vlivy a souvislosti. Něco jako další strom v lese, další zub v hubě, další kytka na louce. Líp to asi nedám.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
(7:- ))
- důstojností místa
- dopravní dostupností
- velikostí staveniště
...přicházela v úvahu tak jedna, možná dvě... A Štvanice to rozhodně není.
Nicméně jsem tak pyšný, že hluboce váhám, zda jich snad mohlo zůstat skryto mému duševnímu zraku o mnoho víc vhodných. Asi nemám dostatečnou fantazii. No nic, necháme to na jindy.
(7:- ))
Ale jo, asi to chápu. Naši zpozdilí předkové odmítli postavit Národní divadlo na tehdejším Karlově náměstí, protože se jim to zdálo být v příliš odlehlé poloze. Ale kampak na nás! My umístíme projekt obdobného významu v prachu, u dálnice, obklíčený svodidly, kde se budou muset návštěvníci slavnostních veřerů k budově koncertní síně proplétat podchodem či po lávce pro pěší.
Kdepak, s takovými buržoazními přežitky, které zastánci starých pořádků lstivě označují jako velkorysost, důstojnost a kultivovanost - s tím si na nás nepřijdou! My už jsme dnes jinde, my už jsme dál. Měšťáci po návštěvě divadla nemají co zevlovat po bulvárech! Ještě by se nám tam srocovali a v dekadentní atmosféře drahých nočních podniků by se obohacovali svými penězi na náš úkor. Každý, kdo jde z koncertu, se pěkně spořádaně zanoří do našeho pokrokového metra, které jsme vystavěli s pomocí zkušeností sovětských soudruhů, a vynoří se z něj až u sebe doma, v háji... ééé... v Hájích.
Žijeme v době elektronkových počítačů a chozrasčotu, ale pokrok nečeká a my musíme věci vidět i v delší perspektivě. Vše se dialekticky vyvíjí a Vy dobře víte, jak nás učil soudruh Fučík, že zítra již znamená včera. Dnes, pravda, máme zatím jenom to metro, že... ehm. Ovšem já Vám říkám, soudruzi, že do komunismu nevjedeme na motocyklu, ale automobilem! A proto se neboijím vytyčit směr dalšího našeho postupu heslem:
"Z metra áčka na Janáčka, zítra autem za Milhaudem!"
... (7:- P) (7;- D)
Předpokládal bych,že po tolika vtipných úvahách vážně řeknete nějaký názor,je jednoduché mít pouze negativní.
Žádná další koncertní síň mi v Praze nechybí. Znám trochu ten obor a lidé s věcí obeznámení Vám navzdory veřejné podpoře toho projektu v soukromí s jistým zdráháním potvrdí, že nic takového Praha není s to využít. Nemluvě o stránce ekonomické, ani sama kulturní potřeba není tu dostatečně silná, aby takovému objektu mohla pravidelně zaručit přiměřenou náplň. Provedení jedenoho dvou koncertů ročně, které by snad bylo účelné umístit do moderního, vysoce kapacitního hudebního sálu, není s to ospravedlnit trvalé vydržování takto nákladné instituce. Převážnou část zdejší koncertní produkce zvládne bez větších problémů současná síť pražských hudebních sálů.
Zkrátka, hudební život Prahy nikdy nebude tak mocný jako dění kolem hudby kupříkladu ve Vídni, takže hrátky okolo budování nové koncertní síně chápu úplně stejně jako periodické třeštění kolem dostavby Staroměstské radnice a podobně. ... Prostě jakási obdoba předvolebního guláše pro intelektuály a pro snoby.
...Takže to mé "AMEN!" platilo páně Víchovu příspěvku, s nímž jsem v tomhle zcela zajedno (7:- ))
Ale abyste se na mě nezlobil, že se Vám pokouším utéct z debaty, tak se přeci jen vyslovím k tomu místu. Učiním tak ovšem zcela obecně, bez toho, abych nadržoval nějaké lokalitě zvlášť. Takže:
- Musí to být V CENTRU, nebo alespoň v místě, které lze považovat za širší centrum. Budova opery, divadla či koncertní síně totiž potřebuje dostatečně reprezentativní okolí, jehož prožívání před začátkem a zvláště po skončení akce je pro návštěvníka rovnocennou součástí celého kulturního zážitku. Patřičnou atmosféru nelze vykouzlit žádným zázrakem někde na rozvojových plochách mezi budovami kancelářských objektů a "manažerským bydlením v zeleni". Staveniště případné koncertní síně se tedy v žádném případě nesmí nalézat mimo čtverec, který je na západě ohraničen Prašným mostem, na východě Florencí, na severu Molochovem a na jihu Palackého mostem.
- Místo musí mít perfektní dopravní dostupnost, neboť jakákoliv komplikace spojená s cestou má kromě pochopitelných dopadů na pohodlí návštěvníků degradující vliv i na jejich vnímání uměleckého zážitku. Návštěva divadla, opery či koncertu by měla svým charakterem, tempem a prostředím ze všeho nejvíce připomínat procházku po lázeňské kolonádě. Luxus tady spočívá v počtu možností, které nám situace poskytuje. Luxusní je možnost nespěchat, kochat se, svobodně se rozhodnout v kterýkoliv okamžik pro vybraný cíl či aktivitu, luxusní je svoboda pohybu bez potřeby vázat se na nespolehlivou dopravu, bez nutnosti spoléhat výlučně na vlastní nohy. Ideální je tedy pěší dostupnost od jiných kulturních stánků, významných veřejných staveb a dalších atraktivních cílů v centru. V tomto ohledu je nábřežní osa na pravém břehu Vltavy od Rudolfina k Národnímu divadlu příkladná! To znamená, že METRO NESTAČÍ! I tak kombinace metra s tramvají představuje jen povinné minimum; optimální je mít v daném místě síť provozních vztahů a i jiných urbanistických vazeb co možno nejbohatší, neboť to zvyšuje komfort a tím i exkluzivitu pořádaných kulturních akcí.
- Staveniště musí být dostatečně VELKÉ, aby měla budova koncertního sálu náležitý prostor nejenom pro svou vnitřní náplň, ale též v okolí dost místa pro vytvoření důstojného nástupu. Pokud to tedy nebude solitér, musí vstup alespoň navazovat na nějaké dostatečně velkorysé městské prostranství . širokou městskou třídu, nábřeží a podobně.
...No, a to je tak úhrnem všechno, co mě k tomu chytrého napadá (7:- ))
- přímo na Staroměstském náměstí pro jednací sál radnice, který od války trčí provizorně ve dvoraně Nové radnice,
- tu divnou žulovou plochu bez názvu jižně od InterContinentalu,
- předpolí Štefánikova mostu,
- Stalina u Čechova mostu - www.archiweb.cz/blog.php?blog_id=54177&id_article=119
- zmiňovaný Florenc a Vltavskou, tam je to ale spojené se zásadním rozhodnutím, přeměnou magistrály na bulvár.
Kdybych byl podezřívavý, tak bych si myslel, že jde o korupční spiknutí, ale že nejsem, tak to vidím jako neschopnost. Praha musí mít vizi co a kam.
Staroměstské náměstí
- Z pohledu reprezentativnosti je to luxusní místo. Společenský, duchovní a urbanistický význam plně odpovídá stavbě takového druhu.
- Dopravní dostupnost už je maličko horší - tramvaje jsou daleko a výstup ze stanice metra Staroměstské chybí. Pro takové ty důstojné starší dámy, které podpírány starostlivou dcerou ubírají se, co noha nohu mine, na koncert, to moc vhodné nebude.
- A nejhorší nakonec: je to maličké. Využitelný pozemek obnáší nějakých 2600 m čtverečních, a to je vzhledem k požadavku na umístění sálu pro 2500 návštěvníků a síně o kapacitě 750 posluchačů opravdu málo.
Divná žulová plocha za hotelem Intercontinental
- Jako místo pro koncertní sál je to dobrá adresa. Sice není tak reprezentativní jako Staroměstský rynek a čistě formálně by hierarchite měla vypadat spíš tak, že koncerthaus bude vidět z nábřeží, zatímco hotel má být zastrčený někde za ním uvnitř zástavby. Ale to asi není nejpodstatnější výtka.
- Dopravní dostupnost je zde opět maličko vachrlatá - oproti staveništi na Staroměstském náměstí je tu sice blíže tramvaj, ovšem metro je ještě dál.
- Opět problém s velikostí vůči stavebnímu programu - je to malé. (Jinak, nechci se plést, ale mám takový dojem, že se pod tou plochou nacházejí podzemní garáže hotelu Intercontinental...)
Předpolí Štefánikova mostu
- Slušná adresa, pohledově exponované v rámci důležitých městských vedut, sousedství významných budov. Je to ale trochu mrtvá končina. Kromě silného provozu automobilů tu chybí přirozené oživení v podobě obyvatel města, kteří by sem mířili i za jiným účelem, než je práce na sousedním ministerstvu.
- Dopravní dostupnost nic moc. Tramvajové zastávky zrovna blízko nejsou (to se dá napravit) a metro na náměstí Republiky je 400 m vzdálené, což je vskutku hraniční docházková vzdálenost.
- Pokud bychom byli omezeni čistě na parcelu vytyčenou linií mostu a ulicí Nové Mlýny a nepřekročili bychom se stavebním programem do sadů dále na nábřeží, tak je to opět moc malé.
Stalin dole u Čechova mostu
- Umístění v panoramatu města a na důležitých městských osách je velmi pěkné, důstojné a odpovídá funkci.
- Dopravní dostupnost mizerná - tramvaje představují samy o sobě velmi chabé spojení a nyní, když chybí linka č. 12, kterou ROPID odvedl na Letnou, je to ještě horší. Metro je v neúnosně veliké vzdálenosti. Docházka > 600 m znamená, jako by tam ani nebylo.
- S velikostí by asi problém nebyl ...staveniště si tu můžete v podstatě vybagrovat, jak veliké chcete. Potíže by možná dělalo zakládání ve svahu Letenských sadů, ale to by šlo nejspíš zvládnout.
Florenc (uvažuji o ploše nad současnou stanicí metra)
- Nedůstojné, dezurbanizované, z hlediska vizuálního působení a celkového fungování v širších prostorových vztazích Prahy zkažené místo, které se navzdory blízkosti k centru jen tak tak drží nad úrovní periferie.
- Dopravní dostupnost beze sporu výtečná.
- Velikost parcely by byla asi dostatečná, ovšem technická stránka zakládání nad tubusy metra v místě, kde se kříží dvě trasy, mi není moc jasná.
Vltavská
- Ve vztahu ke společečnskému poslání a kulturnímu významu uvažované budovy platí pro tuto lokalitu v zesílené míře to, co jsem psal o Florenci - je to děs! Jakkoliv bych sám rád, aby se mé rodné Bubny jednou pozdvihly z toho otřesného úpadku, který jim přinesla Severojižní magistrála, realisticky nic takového nečekám. A státní opera "na dálničním ostrůvku" už jedna v Praze stačí. Není zapotřebí stavět ještě i kocerthaus vedle ucha mimoúrovňové křižovatky .
...Suma sumárun, nic moc (7:- +)
Á propos, to s tou nadějí pro Vltavskou a Florenc nemyslíte vážně, že ne? To by bylo asi tak stejně moudré, jako když se starostové nějakých okrajových částí Prahy domáhali toho, aby se Kaplického Národní knihovna postavila na jejich obvodu, protože prý by to "pomohlo zkultivovat tamní prostředí".
Pro Boha všivýho, Národní museum, Národní knihovnu, Národní divadlo ani Národní cokoliv přeci nestavíme někam doprostřed infrastrukturního slumu s nadějí, že to tam pak bude hezčí! Pokus toho druhu přeci musí dopadnout úplně stejně jako snaha zlepšit chuť octovaté břečky tím, že do ní přilijeme dobré víno § :- | )
Kdyby přesto Praha byla tak bohatá, že by nevěděla co s penězi a koncertní síň si postavit chtěla, tak si musí odpovědět pár otázek, hlavně tedy tu - kde.
Má-li koncertní síň být opravdu velká a splňovat všechny ve velký reprezentativní sál kladené požadavky, tak ani na jedno z doporučovaných míst se nevejde. V rámci historického jádra Prahy takové místo není. Bývalo jich pár, ale protože Praha s novou koncertní síbní nepočítala, tak ty pozemky rozkouskovala, prodala, zastavěla jinak. Nevím, proč by jižní předmostí Nuselského mostu mělo být špatně. Výhled je odtud exkluzivní, doprava na Prahu dobrá, parkovací možnosti taky. Ostatně budova Berlínské filharmonie je daleko od všeho kromě autobusů, a prázdnotou zeje málokdy ... Pokud někdo má pocit, že hned po koncertu potřebuje jít se korzovat na Staroměstské náměstí, tak si tam může dojet. Ale myslím, že takových je málo - aspoň soudě podle toho, jak to vypadá po koncertech v Obecním domě nebo v Rudolfinu - rychle do metra, rychle do auta nebo autobusu (když je to zájezd). Mluvit o širším centru by asi bylo dobré i z hlediska rozložení obyvatel Prahy, za Vyšehradem není ani gubernie, ani tam nejsou lvi, tam ještě bydlí poměrně značné množství Pražanů.
Nemyslím si to. Už vzhledem k tomu, že stavba koncertního sálu předpokládá výraznou současnou architekturu, která by se nutně musela vyrovnávat se složitým historickým kontextem. Nedávno jsem byl v Bratislavě a prošel si mimořádně zdařilý komplex Eurovea s krásným mostem Apollo a budovou nového Národního divadla v kontaktu přes náměstí s megafontánou s Dunajem. Návrh objektu divadla leží hluboko v 80-tých letech, ale ten urbanismus s bulvárem s pohledovým zakončením na Bratislavský hrad je krásný. K tomuto bych chtěl Slovákům pogratulovat. Z porovnání tohoto příkladu mi šakale vychází, že i ostatní Vámi hodnocené lokality urbanisticky neobstojí.
Ještě k mostu Apollo, který se nápadně podobá právě dokončovanému Trojskému mostu. Myslím, že Trojský most měl být realizován podle ohodnoceného 3.návrhu jako zavěšený most na pylonu v řečišti, protože je to levnější varianta a Trojský most není tak pohledově exponovaný, jako most v Bratislavě nad dravým Dunajem.
Když budete říkat, že se koncertní síň nedá postavit tam či onam proto, že "vyžaduje výraznou současnou architekturu", tak je debaty konec dřív než vůbec začala.
- Nejprve si musíme stanovit ZCELA OBECNÉ POŽADAVKY na to, co od koncerthausu očekáváme.
- Následně se vypíše URBANISTICKÁ soutěž a na základě jejích výsledků se vybere místo, které by odpovídalo oněm prve stanoveným kritériím.
- A nakonec bude v další soutěži ÚKOLEM ARCHITEKTŮ vymyslet, jaký barák do zvolené situace zasadí.
...Opačným směrem ten proces nefunguje!
I na formě téhle diskuse si musíte jasně uvědomit, že jsme v situaci, kdy odpovědní poněkud ležérně přeskočili tu první fázi diskuse, kdy se mělo zodpovědně hloubat o tom, co takový koncerthaus obnáší, načež se momentálně poněkud motají ve druhém bodě. Nu, a odborná veřejnost? Ta ještě zvyšuje vzniklý zmatek skandováním hesel podle naturelu jednoho každého skandujícího: "Více moderní a výrazné architektury!", "Jedině postmoderna!", "Koncertní síň trvale udržitelná!", "Koncerthausem za lepší EU!", "Koncertní sál na Hrad!", "Klaus na Pankrác!"...
...(7:- P)
Nakonec, nenechte se mást tím, že jsem použil slovo soutěž. Prostě by se měla ustanovit skupina lidí (rozhodně ne složená jen ze samých architektů a manažerů hudebního života!), která se věci bude jmenovat poněkud intenzivněji než jen tím, že v rámci dvouhodinového "brainstormingu" v úřadovně primátora vyhrkne každý s těch cca deseti účastníků nějaký "nápad".
Že to tak "nikde nechodí"? No, nevím. Koncem 19. století to tak možná "nechodilo" Ale ta doba měla jistě dobré důvody, proč si počínala tak, jak máme možnost znát:
- Tak například ledaskde byla ještě k mání spousta nevyužitých nebo podvyužitých parcel, což dnes neplatí.
- Když taková parcela nebyla, tak si ji stavitelé vytvořili. Lidé totiž tenkrát ještě měli podstatně velkorysejší uvažování; rozhodně by nikoho nenapadlo bránit stavbě Musea Královského hlavního města Prahy s tím, že stavba "zasáhne zeleň" Poříčského parku.
- Staveniště Národního divadla se svého času hledalo dlouho a velmi zodpovědně. Vybíralo se nejen podle polohy ale i podle ceny. Rozhodně neplatilo žádné dogma, že stavět se musí jen na obecním - a taky že se nestavělo! Takže majetkoprávní poměry se řešily jako jedny z prvních.
Prostě, dnes si celou situaci nezodpovědně ulehčujeme, jelikož pro každého je nakonec ze všeho nejsnazší začít nemísto namáhavého přemýšlení mávat nějakou fanglí estetického názoru. To totiž nestojí žádné úsilí a je to navíc ledaskomu dobře srozumitelné. Také se pod prapor radikálních řešení shánějí spojenci snáz než do týmu neviditelných mravenečků, kteří mají za úkol chystat teprve samotné zadání.
...Ale když si úkol TAKHLE zjednodušíme hned na začátku, tak už z toho dobrý výsledek nikdy nevykřešeme.
Kdyby byl v Praze hlavní architekt, tak by tuto koordinaci co a kam klidně mohl v rámci grémií a poradních sborů řešit v územním plánu, kde by tyto klíčové stavby měly být zakomponované. Tím by se, šakale, první dva kroky podařilo vyřešit a soutěžilo by se až na samotnou budovu a přilehlé okolí.