soutěžní dialog se tu začíná nějak nebezpečně rozmáhat, z původní okrajové alternativy normální soutěže se stává standard a to je špatný, špatný, špatný.
Soutěžní dialog je popřením volné soutěže a je způsobem, jak zamlčet podstatné vlivy a zakázku ohnout. Jeden z prvních soutěžních dialogů byl na Centrum Palmovka v roce 2010, vyšetřovala ho policie a dodnes je Centrum nedokončené.
Klub Staré Prahy by se měl zabývat pouze historiským jádrem, které nikdy nikdo nezbourá. Ani to nikdo nechce. Jejich výkřiky jsou do tmy a snad už ani doufám nikoho nezajímají.
soutěžní dialog, nebo předběžná technická konzultace
1. Soutěžní dialog na Centrum Palmovka neměl parametry architektonické soutěže, šlo primárně o zadávací řízení na výběr dodavatele stavby spolu s architektonickým řešením. 2. soutěžní dialogy na architektonická a urbanistická témata v souladu se soutěžním řádem ČKA probíhají od roku 2017. Od roku 2017 proběhlo celkem 282 regulérních architektonických soutěží, z nichž bylo neuvěřitelných 13 soutěžních dialogů, to jsou prosím 4,5% všech soutěží. 3. to nebezpečné rozmáhání znamená, že při průměrném počtu 50 soutěží za rok, byly v letech 2017, 2019 a 2020 vypsány 2 dialogy ročně. O rok později to již byly 3 a letos neuvěřitelné 4 soutěžní dialogy. 4. veřejný sektor ročně zadá realizaci stavebních zakázek na pozemní stavby v hodnotě desítek miliard Kč. Naprostý zlomek vznikl na základě architektonické soutěže, takže z tohoto pohledu bohužel pro české vystavěné prostředí ze strany soutěžních dialogů žádné nebezpečí nehrozí Ach ty dojmy...
Měla by tu jasně nastavená pravidla transparentní soutěže. Zodpovědní lidé zodpovědně nanominovaní by měli rozhodnout (přesvědčit veřejnost) a následně postavit třeba i něco, o čem si druzí myslí, že se někam nehodí. Fantova budova hl. nádraží se taky nehodila, novogotická Prašná brána se taky nehodila, New Yorker na Václaváku se taky nehodil (a za mě nehodí do teď), Tančící dům se taky nehodil. Prostě se rozhodnout a postavit, jinak Pha zůstane skanzenem. Kdyby naši předci nad koněm nepostavili Národní muzeum, dnes by tam radši nechali "piss park", než jít proti všem. Dnes by se tam nic nepostavilo, protože se to "nehodí". Už je na čase aby Prahu, magistrát, městské části a obvody, architektonické kluby s spolky, Ministerstvo kultury a mnohé další instituce vedli lidé noví, mladí, osvícení, liberální, se svěží vizí..
tz - jste prosím Tomáš Zdvihal z pracovní skupiny ČKA pro soutěže?
Podle Vás je tento soutěžní dialog na most správně zadán, že splnil svůj účel dle soutěžního řádu, tedy že umožnil najít nejlepší řešení Vyšehradského mostu?
čísla mohou sedět, ale já vidím problém v tom, že tento nástroj se čím dál častěji používá na významné veřejné stavby. Soutěže se mezi sebou liší svým významem a dopadem. Filharmonie byla svým charakterem portfoliové soutěže také mnohem blíž soutěžnímu dialogu než otevřené soutěži. A to není dobře, stejně jako v případě železničního mostu.
Ano. Btw. v soutěžním řádu se píše o hledání, což nutně neznamená, že se to nejlepší řešení musí najít. Komise ale na základě většinového názoru nejlepší řešení nalezla, takže z pohledu soutěžního procesu nezbývá, než jejich rozhodnutí respektovat. Nikdo Vám nedá záruku, že na základě jiného formátu soutěže získáte lepší návrh.
Filharmonie určitě nebyla svým charakterem blíže k soutěžnímu dialogu, protože principem dialogu je to, že probíhá neanonymně a mezi komisí a účastníky je veden onen dialog. Principem otevřené, užší, či kombinované soutěže je, že porota hodnotí anonymní návrhy a mezi porotou a účastníky neprobíhá žádná komunikace. Soutěžní dialog je využíván na významné veřejné stavby právě z toho důvodu, že není možné zcela jasně specifikovat zadání pro otevřenou soutěž, jelikož se většinou jedná o velmi komplikované téma. Zároveň to umožňuje do procesu vtáhnout řadu odborníků na různá témata - krajinářská architektura, doprava, konstrukce, památková péče, ekonomika, apod. Pravda, soutěžní dialog je více o procesu, než o vítězném návrhu a ten proces soutěžním dialogem zdaleka nekončí. Berte to prostě tak, že ti významní zadavatelé, kteří se rozhodnou pro soutěžní dialog, prostě nechtějí riskovat, že dostanou anonymní návrh, který bude následně neprojednatelný. Pokud by neměli možnost vypsat dialog, postupovali by zcela určitě jiným způsobem, než anonymní soutěží. Ještě před pár lety nebylo zvykem, že by u podobných zakázek vůbec někdo uvažoval o účasti architekta.
Hledání či nalézání? V prvním odstavci Soutěžního řádu se mluví o "nalézání co nejvhodnějších a nejlepších řešení". Pak dál, máte pravdu, se mluví o "hledání nejlepšího ... řešení". Asi by to chtělo sjednotit, aby to nemátlo a nevzbuzovalo zbytečné naděje. Dle ohlasu veřejnosti na výsledky, komise zřejmě nejlepší řešení nenalezla a opakovaně se ozývá, že za to nemůže sama komise, ale už způsob zadání, které nebylo dostatečně otevřené zachování mostu.
...ale už způsob zadání, které nebylo dostatečně otevřené zachování mostu. Ano, je to možné, ale to je čistě věcí zadavatele a jeho potřeb, nikoliv souladu se Soutěžním řádem ČKA, nebo formátu soutěže. Ještě upřesním, že kdyby se jednalo o otevřenou soutěž, muselo by být zadání mnohem jednoznačnější. Je to na jinou diskuzi, která se tedy týká spíše toho, jestli se má (a jestli to lze) most zachovat, nebo ne a je potřeba to posoudit z mnoha různých úhlů pohledu, nikoliv pouze památkového. Pokud by taková diskuze proběhla a byl z ní jednoznačný závěr, jedna skupina lidí by pravděpodobně byla zklamaná, ale bylo by možné vypsat klasickou otevřenou soutěž na tu jednu konkrétní variantu.
Cože co, klasická otevřená soutěž na jednu konkrétní variantu? Díky za ten protimluv! To o čem mluvím je, že kdyby byla soutěž vypsána jako ideová s hledáním a nalezením nejlepšího řešení, tak by i umožnila z řady koncepčně různých návrhů výběr i mezi bourat/nebourat dle svobodného rozhodnutí poroty. Je to klasické nedopatření chybného zadání soutěže, když předjímá výsledek místo aby ho nechala na soutěžících, s čím jako nejlepším možným přijdou.
achjo, otevřená soutěž je otevřená ve smyslu okruhu účastníků, nikoliv ve smyslu otevřenosti zadání. Ideová soutěž je samozřejmě možná vždy a u všeho, nemůže ale vést k zadání zakázky, takže na ní musí navazovat buď další projektová soutěž, nebo jiný způsob výběru projektanta.
Vychozim bodem by mel byti fyzicky stav teto pamatky. Je v ni dalsi zivot ? Jestli ze ano, pak jde pouze o zvetseni jeji prujezdnosti pridanim dalsi koleje. V tomto pripadse na jizni strane stavby, nebot hlavni pohled zde je ze Smichova, pres jeji severni stranu, s Vysehradem v pozadi. To, jak nova pristavba zapada do stavajiciho stavu by melo byti pak rozhodujici, v hodnoceni jejiho uspechu.
V nepravdepodobnem pripadu jiz plneho doziti stavajici stavby by byl postup samozrejmne jiny. Bud obnova stavajiciho, ale rozsireneho o jednu kolej a nebo zbrusu nove reseni, jak v tvaru tak i materialu.
Maje ted na mysli dosavadni vysledky jiz vice nez stolete snahy obnovy SZ strany Staromestskeho Rynku, nemam pochyb ktere reseni bych zvolil.
Konečně se diskuse vrací k hlavnímu tématu. To, co bylo vybráno jako vítězný návrh, je opravdu hodně špatný vtip. Zvláště když to má vstupovat mezi pražské mosty, které jsou většinou díly spolupráce se špičkovými architekty. Tady o architektonický počin nejde ani náhodou, leda jako ukázku, jak rozhodně ne.
Tomu, že je most "neopravitelný", můžeme věřit úplně stejně jako tomu, že je neopravitelný most Libeňský. Vedeni touto zkušeností máme na svou nedůvěru celkem slušně právo. A je celkem jedno, že to tvrdí nějaké odborné posudky. U Libeňského mostu to se vší autoritativností tvrdily pro změnu zas nějaké jiné odborné posudky.
U Libeňského mostu se to ještě nepovedlo, ale že to zkoušejí teď znovu - a přímo pod Vyšehradem - to je drzost na úplně jiné, podstatně vyšší úrovni.
Souhlas, zachovat. Píše se, že to celé je komplexní problém, že nejde jen o provoz, krásnou architekturu, konstrukci či cenu. Já s tím vším souhlasím, hlavní cíl je udržitelný rozvoj Prahy, která potřebuje pohodlnou dopravu a funkční železnici. Výsledky tohoto, dle mého názoru, ne úplně osvíceně zadaného soutěžního dialogu mají pro mne ten stěžejní závěr, že je nejlépe třetí kolej realizovat ne na rozšířeném mostě, ale v tunelu pod řekou v již 20 let plánovaném a odkládaném tzv. Metru S. Cyklolávku lze vést na samostatně stojícím mostu tak, aby se provozně ani vizuálně nerušily. Takže co: vypsat novou soutěž, tedy dvě, jednu na rekonstrukci mostu a druhou na lávku, ale hlavně a v první řadě naplno rozjet realizaci Metra S neboli Nového spojení II a jasně upřednostnit systémové řešení železnice, která odlehčí silnicím i letišti. Je pozoruhodné, že Spolu to dokonce má ve volebním programu. V 2023 bude hotova komplexní Studie proveditelnosti ŽUP, Železničního uzlu Praha, která snad už dá odpověď, kudy se kolik kolejí povede...
...Konečně to tu zaznělo! O Novém spojení II se začalo něm mluvit hned, jak dokončili Nové spojení I... a pořád nic. Teď zničí ikonickou pražskou vedutu chlíváckým návrhem někoho od "pozemních staveb" s tím, že nutně potřebují třetí kolej na Smíchov. A co s tím rozšířeným mostem pak budou dělat, až povedou mezi centrem a Smíchovem koleje pod Vltavou? To si takhle postavíme za dvě miliardy z Výtoně na Hořejší nábřeží pěší promenádu s cyklostezkou?... Hnusnou... navíc!
Na filharmonii soutěž (normální, to znamená otevřená) nebyla a to je špatně. Nechci odbíhat od mostu, ale v pozadí je ten samý problém. Na filharmonii se kromě vyzvaných mohli dostat další týmy jen přes portfolia. Což je úplně stejné, jako v soutěžním dialogu, kde první síto vypadá přesně takto - jury zasedá, přebírá portfolia a dává palce nahoru a palce dolů. Máme ale celosvětově patrně stovky příkladů významných veřejných staveb, které vznikly soutěží otevřenou. Není argument, který by mohl v tomto otevřenou soutěž porazit. Do komisí soutěží jsou také zváni konzultanti, v tom výhoda dialogu není. Dialog totiž bývá obhajován tím, že investor nehledá návrh, ale partnera. Je to hra, je to show, kde nejde o architekturu, a potom je i účast architektů v takové porotě sporná. U mostu získala správa železnic partnera, se kterým se věc možná projedná, ale výsledek je špatný.
Pokračuju dál, osobně si myslím, že dobrý most by měl být dílem především dobrého mostaře. architekt je víc na kandelábry. Veškeré mosty, které obdivujeme, jsou díla inženýrů (renesanční mistry nepočítám) Česká mostařská škola je slavná, Stádlec, Bechyně, Podolsko, Žďákov, Nuselák,, a další. Všechno počiny. Uveďte most, který je dílem architekta.
Ale jenom nějakej dobrej! BB
Hezké mosty dneska u nás nikdo dělat neumí. Architekty nevyjímaje! (... se podívejte na Trojský most.) V tom problém není.
Problém je v tom, že to prostě nejen blbě vypadá, ale i blbě funguje po inženýrské stránce. Asi proto, že se ZCELA ZJEVNÉ nikdo o dobré řešení ani nepokusil. Jak by pak - pro boha všivýho(!) - šlo tohle dohromady právě s Novým spojením II? To se jako díváme na provizorium, které po dostavbě těch tunelů bude sloužit jen jako nějaká záloha pro výluky? Nebo je třeba jen drze "urvat kšeft" v mezidobí? Podobně, jako se za menší peníze, zato však v masovém měřítku v posledních letech ničí staletý půvab českých nádraží a stanic pomocí betonových prefabrikátů, zámkové dlažby, žlutých pruhů a modrého zábradlí jen proto, aby šlo "čerpat"?...
by měly být otevřené pro všechny, kteří mají vůli a vnitřní motivaci vypracovat návrh. Soutěže v současnosti vypisované komorou architektů jsou diskriminační pro všechny, co nejsou začleněni v této organizaci na základě architektonického vzdělání. Proto investoři hledají jiné cesty jak najít kvalifikované řešení. V tomto případě třeba od mostaře.
Kvalifikovaným řešením od mostaře - ale hlavně od dopravního inženýra(!) - by byla dočasná mostní konstrukce na protivodní straně (směrem k Vyšehradu), která by nesla třetí kolej do doby, než se postaví Nové spojení II. Potom zbourat, a stávající most ponechat jako zálohu pro výluky (klidně jednokolejnou, aby to ta "neopravitelná" konstrukce unesla) plus pěší promenádu ze břehu na břeh.
Pane Roberte, komora architektů to je nějaký ten pseudocechovní spolek? Ale privilegia cechů zrušil přeci už Josef II.
Tehdá ve městech nemohl šít boty švec, který to uměl a který to dělal laciněji, když nevlezl do partičky vyvolených a nepodvolil se.
Je to tady samej rozumbrada, až na to že: 1. Komora žádné soutěže nevypisuje. 2. Česká komora architektů je založena na stejném principu jako Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě, nebo Česká advokátní komora - jejich existenci většinou nikdo nezpochybňuje. 3. Každá veřejná zakázka na projekční služby vyžaduje splnění technické a profesní způsobilosti - což je v drtivé většině živnost a patřičná autorizace. Protože veřejný zadavatel si nemůže dovolit, aby mu odborné služby dodával někdo, kdo k tomu nemá oprávnění ani zkušenosti. V tomhle se soutěže od ostatních veřejných zakázek nijak neliší. Jsou to prostě věci dané zákonem, nikoliv komorou. 3. U složitějších architektonických soutěží je standardem vyžadovat i další autorizace - dopravních inženýrů, vodohospodářů, krajinných ekologů, stavebních inženýrů a v případě mostů samozřejmě statiků. Pořád je to ale architektonická soutěž, kde je přítomnost architekta nezpochybnitelná. 4. Opakuji, že zásadní výhodou soutěžního dialogu je neanonymní proces, tzn. že účastník má možnost svůj návrh vysvětlit a zadavatel má možnost se ptát, doporučovat, upřesňovat. Naproti tomu nevýhodou otevřené anonymní soutěže je právě nemožnost diskuze. Přesto je pořád více jak polovina všech soutěží otevřených a to v roce, kdy je soutěží celkově nejvíce v historii. 5. Ve většině západní Evropy je normální, že mají soutěže nějakým způsobem omezený okruh účastníků. Česká republika je počtem otevřených soutěží svým způsobem jedinečná. Samozřejmě se ale můžeme vrátit o 15 let zpátky, kdy bylo 15 soutěží za rok a všechny byly otevřené. 15 otevřených soutěží má určitě větší vliv na vystavěné prostředí než letošních 60 různého formátu.
ad 1, 2, 3, samozřejmě souhlas, ad 4 souhlas - ano, protože je při prezentaci autor vidět z masa a kostí, jde hodně o hodnocení autora a návrhu až tolik ne, proto je dialog mezi investory ceněn, hledají partnera, ad 5 nesouhlas, každá země je v tomto jedinečná, těžko lze přebírat od jiných zemí soutěžní principy, to bychom museli převzít celou společnost. zvyšující se počet soutěží je dobře, nikdo nechce krok dozadu, chci krok dopředu, kde se ty nejdůležitější stavby soutěží otevřeně. BB
Samozřejmě, že četl. Tak já to zopakuji: požadavek na autorizaci v soutěži nemá až tak co dělat s CKA, jako hlavně se zákonem 134/2016 Sb. U každé veřejné zakázky je požadavek na technickou a profesní způsobilost a proto se v drtivé většině výběrových řízení nemůže účastnit ten, kdo má zrovna chuť, ale ten, kdo pro to má předpoklady dané zákonem. A soutěže o návrh se samozřejmě tímto zákonem musí rovněž řídit. Chtěl bych vidět nějakého starostu, jak na základě soutěže (nebo jakékoliv jiné veřejné zakázky) podepisuje smlouvu na projekt s někým z ulice, kdo měl zrovna chuť podat nabídku byl by to jeho poslední podpis. Tvůrčí individualitu Vám nikdo neupírá, ale projevujte si ji někde jinde.
Dnes byla zveřejněna on line "Petice za zachování a opravu kulturní památky železničního mostu pod Vyšehradem". Pro zájemce o záchranu mostu zde:
www.petice.com/petice_za_zachovani_a_opravu_kulturni_pamatky _elezniniho_mostu_pod_vyehradem
Achjo, máte to pořád nějaké pomotané a už to začíná být trochu otrava, navíc offtopic. Soutěž o návrh se řídí zákonem. V případě sebevražedných dronů by se pravděpodobně jednalo o soutěž designersko - konstrukční a s CKA taková soutěž nebude mít vůbec nic společného. U takové soutěže bych předpokládal požadavek na splnění technické kvalifikace, kterou může být např doložení realizace nějaké podobné zakázky charakteru průmyslového designu v určité hodnotě za určité období. Takže pokud takovou referencí nebudete disponovat, ano, máte smůlu. Je to srozumitelné?
Vy jste mne nepochopil. Jde o to, jak se jakákoli soutěž o návrh vypíše. Za jakých podmínek a kdo se může zúčastnit. Back to topic, soutěž o návrh mostu na Výtoni, by měla být vypsaná jako otevřená, mezinárodní bez diskvalifikujících kvalifikačních předpokladů tak, aby mostař si mohl přizvat spolupracujícího výtvarníka dle vlastního výběru, nebo výtvarník si mohl přizvat mostaře. Členství v komoře architektů není pro návrh mostu žádná relevantní kvalifikace.
V tomto soutěžním dialogu byl zcela logický požadavek na složení soutěžního týmu - Architekt, Inženýr v oboru mosty a Dopravní inženýr. Je to naprosto relevantní kvalifikace pro návrh mostu za 1,5mld. uprostřed Prahy a v případě otevřené soutěže by byl ten požadavek stejný. A je úplně jedno, jestli si architekt přizval mostaře, nebo naopak. U takovýchto složitějších multidisciplinárních zakázek je to naprosto normální. Je například spoustu výběrových řízení na vodohospodářské stavby, kde je požadavkem mít v týmu architekta. Tak si ho ten vodohospodář prostě přizve. A pořád to nijak konkrétně nesouvisí ani s komorou, ani se soutěžemi.
... Dozvěděli jsme se vlastně, že:
- starý most na Výtoni je na odpis, protože to řekli odborníci,
- starý most na Výtoni je na odpis, protože potřebujeme třetí kolej,
- nově navržený most na Výtoni je správně, protože „soutěž o návrh se řídí zákonem“,
- nově navržený most na Výtoni je správně, protože proběhl „soutěžní dialog“.
Je jedno, že je to ekonomicky nesmyslná investice a inženýrsky nezvládnutý problém s defektním výsledkem. "Klid… je to úplně momální, Ľuďo!" (7:- P)
Takže sečteno podtrženo: soutěžní dialog dle zákona a odborníků na třetí kolej, dokud není jasná Studie proveditelnosti železničního uzlu Praha, která má být hotová za rok touto dobou, je hra v ofsajdu. www.spravazeleznic.cz/zup/studie-proveditelnosti
ICOMOS nesouhlasí s plánem na demolici vyšehradského železničního mostu
Český národní komitét ICOMOS nesouhlasí s plánem na demolici vyšehradského železničního mostu. Ten je kulturní památkou, uznávanou součástí Pražské památkové rezervace, zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podle pravidel památkové péče a mezinárodních standardů má být most opraven.
„Český národní komitét požaduje bezpodmínečné zachování vzácné památky. Z odborného posouzení renomovaného švýcarského experta na historické ocelové mostní konstrukce profesora Eugena Brühwilera vyplývá, že i přes poškození způsobené zanedbanou údržbou, lze originální mostní konstrukci kvalifikovaně opravit a celek mostu případně doplňujícími konstrukcemi citlivě přizpůsobit nárokům současného dopravního provozu,“ uvedl Václav Girsa, prezident ČNK ICOMOS.
Dle materiálu zpracovaného Eugenem Brühwilerem by oprava mostu dle jeho návrhu byla méně finančně nákladná než výstavba nového mostu, či jeho nahrazení replikou. A jeho životnost by se prodloužila o 80 let, se zachováním provozu bez omezení a současném výrazném snížení hlučnosti.
Železniční most je nesporně velmi cennou historickou stavbou s konstrukcí, která je vzácným dokladem technické a výtvarné vyspělosti našich předků. Jeho architektura více než sto let spoluutváří vžitou, velmi charakteristickou podobu prostředí národní kulturní památky Vyšehradu. „Most se nezastupitelně uplatňuje i v proslulé galerii pražských mostů, tvořících důležitou, panoramaticky působivou součást dnešní památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ dodal Girsa.
Železniční most je stěžejní dílo inženýra Františka Prášila, významného českého odborníka na nýtované ocelové konstrukce. František Prášil (1866-1925) byl také projektantem dvou dalších významných památkových staveb v Praze - Petřínské rozhledny (1891) a Průmyslového paláce na Výstavišti (1891).
Dnes tolik zdůrazňovaný špatný technický stav památky jde plně na vrub vlastníka, který se chce této své povinnosti zbavit a rezignovat na záchranu památky. Takový přístup považuje komitét za nezákonný a energicky proti němu protestuje. „Důrazně připomínáme, že uvažovat o zbourání památky a její náhradu řešit novotvarem je absurdní, a to i v případě, že by šlo o návrh z hlediska architektonického vysoce invenční,“ uvedl Josef Štulc, viceprezident ČNK ICOMOS.
Národní komitét zdůrazňuje, že železniční most je chráněnou kulturní památkou, o kterou je vlastník či správce podle zákona o státní památkové péči povinen řádně pečovat. To se po řadu desetiletí nedělo. „V souvislosti s platnými zásadami státní památkové péče a v souladu s mezinárodními oborovými standardy zdůrazňujeme, že povinností je památku zachovat, obnovit a ne zbourat a vyměnit za novotvar,“ dodal Štulc.
K nalezení východiska proto nemůže v tom případě přispět ani regulérní architektonická soutěž, byť by byla vypsána s mezinárodní účastí.
To by snad melo stacit. Nechme majitele, at se radne postara o svuj majetek a zapomene jakekoliv sny o mrhani verejnych penez..
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Podle Vás je tento soutěžní dialog na most správně zadán, že splnil svůj účel dle soutěžního řádu, tedy že umožnil najít nejlepší řešení Vyšehradského mostu?
V nepravdepodobnem pripadu jiz plneho doziti stavajici stavby by byl postup samozrejmne jiny. Bud obnova stavajiciho, ale rozsireneho o jednu kolej a nebo zbrusu nove reseni, jak v tvaru tak i materialu.
Maje ted na mysli dosavadni vysledky jiz vice nez stolete snahy obnovy SZ strany Staromestskeho Rynku, nemam pochyb ktere reseni bych zvolil.
U Libeňského mostu se to ještě nepovedlo, ale že to zkoušejí teď znovu - a přímo pod Vyšehradem - to je drzost na úplně jiné, podstatně vyšší úrovni.
Kdepak chlívák od pozemních staveb! To ne!!!
Partička vyvolených všemu rozumících estétů běsní.
Pokračuju dál, osobně si myslím, že dobrý most by měl být dílem především dobrého mostaře. architekt je víc na kandelábry. Veškeré mosty, které obdivujeme, jsou díla inženýrů (renesanční mistry nepočítám) Česká mostařská škola je slavná, Stádlec, Bechyně, Podolsko, Žďákov, Nuselák,, a další. Všechno počiny. Uveďte most, který je dílem architekta.
Ale jenom nějakej dobrej! BB
Problém je v tom, že to prostě nejen blbě vypadá, ale i blbě funguje po inženýrské stránce. Asi proto, že se ZCELA ZJEVNÉ nikdo o dobré řešení ani nepokusil. Jak by pak - pro boha všivýho(!) - šlo tohle dohromady právě s Novým spojením II? To se jako díváme na provizorium, které po dostavbě těch tunelů bude sloužit jen jako nějaká záloha pro výluky? Nebo je třeba jen drze "urvat kšeft" v mezidobí? Podobně, jako se za menší peníze, zato však v masovém měřítku v posledních letech ničí staletý půvab českých nádraží a stanic pomocí betonových prefabrikátů, zámkové dlažby, žlutých pruhů a modrého zábradlí jen proto, aby šlo "čerpat"?...
Tehdá ve městech nemohl šít boty švec, který to uměl a který to dělal laciněji, když nevlezl do partičky vyvolených a nepodvolil se.
www.petice.com/petice_za_zachovani_a_opravu_kulturni_pamatky _elezniniho_mostu_pod_vyehradem
- starý most na Výtoni je na odpis, protože to řekli odborníci,
- starý most na Výtoni je na odpis, protože potřebujeme třetí kolej,
- nově navržený most na Výtoni je správně, protože „soutěž o návrh se řídí zákonem“,
- nově navržený most na Výtoni je správně, protože proběhl „soutěžní dialog“.
Je jedno, že je to ekonomicky nesmyslná investice a inženýrsky nezvládnutý problém s defektním výsledkem. "Klid… je to úplně momální, Ľuďo!" (7:- P)
„Český národní komitét požaduje bezpodmínečné zachování vzácné památky. Z odborného posouzení renomovaného švýcarského experta na historické ocelové mostní konstrukce profesora Eugena Brühwilera vyplývá, že i přes poškození způsobené zanedbanou údržbou, lze originální mostní konstrukci kvalifikovaně opravit a celek mostu případně doplňujícími konstrukcemi citlivě přizpůsobit nárokům současného dopravního provozu,“ uvedl Václav Girsa, prezident ČNK ICOMOS.
Dle materiálu zpracovaného Eugenem Brühwilerem by oprava mostu dle jeho návrhu byla méně finančně nákladná než výstavba nového mostu, či jeho nahrazení replikou. A jeho životnost by se prodloužila o 80 let, se zachováním provozu bez omezení a současném výrazném snížení hlučnosti.
Železniční most je nesporně velmi cennou historickou stavbou s konstrukcí, která je vzácným dokladem technické a výtvarné vyspělosti našich předků. Jeho architektura více než sto let spoluutváří vžitou, velmi charakteristickou podobu prostředí národní kulturní památky Vyšehradu. „Most se nezastupitelně uplatňuje i v proslulé galerii pražských mostů, tvořících důležitou, panoramaticky působivou součást dnešní památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ dodal Girsa.
Železniční most je stěžejní dílo inženýra Františka Prášila, významného českého odborníka na nýtované ocelové konstrukce. František Prášil (1866-1925) byl také projektantem dvou dalších významných památkových staveb v Praze - Petřínské rozhledny (1891) a Průmyslového paláce na Výstavišti (1891).
Dnes tolik zdůrazňovaný špatný technický stav památky jde plně na vrub vlastníka, který se chce této své povinnosti zbavit a rezignovat na záchranu památky. Takový přístup považuje komitét za nezákonný a energicky proti němu protestuje. „Důrazně připomínáme, že uvažovat o zbourání památky a její náhradu řešit novotvarem je absurdní, a to i v případě, že by šlo o návrh z hlediska architektonického vysoce invenční,“ uvedl Josef Štulc, viceprezident ČNK ICOMOS.
Národní komitét zdůrazňuje, že železniční most je chráněnou kulturní památkou, o kterou je vlastník či správce podle zákona o státní památkové péči povinen řádně pečovat. To se po řadu desetiletí nedělo. „V souvislosti s platnými zásadami státní památkové péče a v souladu s mezinárodními oborovými standardy zdůrazňujeme, že povinností je památku zachovat, obnovit a ne zbourat a vyměnit za novotvar,“ dodal Štulc.
K nalezení východiska proto nemůže v tom případě přispět ani regulérní architektonická soutěž, byť by byla vypsána s mezinárodní účastí.