Národní knihovna představí další plány s novou budovou
 |
Pro stavbu nové budovy, jež má řešit prostorové problémy, získá knihovna za přibližně 30 milionů korun pozemek od města. Knihovna se s nedostatkem prostoru potýká od konce 19. století. Pozemek na konci Letenské pláně u stanice metra Hradčanská je veden v územním plánu jako místo "pro zástavbu z oblasti kultury nebo církví". Pro podobu objektu plánuje NK vypsat mezinárodní architektonickou soutěž.
Nový objekt, do kterého by umístila většinu svých knihovních fondů vzniklých po roce 1800, by chtěla mít knihovna do roku 2010. Náklady na stavbu se odhadují asi na dvě miliardy korun.
Návrh na novostavbu podpořilo ministerstvo kultury. To má však každoročně na investice k dispozici půl miliardy korun, peníze tedy musí jít ze státních zdrojů jinou cestou.
Stavba samotná by mohla podle ředitele knihovny Vlastimila Ježka začít v roce 2008. Do druhého čtení ve sněmovně prošel počátkem února návrh na to, aby knihovna spolu s Národním muzeem dostala dvě miliardy korun z Fondu národního majetku. Peníze navrhují poslanci uvolnit z výnosů z privatizace.
Jaká bude novostavba Národní knihovny ČR?
Odpověď na tuto otázku budeme částečně znát po vyhodnocení otevřené mezinárodní architektonické soutěže a úplně až po otevření nové knihovny. Přesto byl rok 2005, během kterého jsme připravili stavební program a další podklady nezbytné pro vyhlášení soutěže, pro novostavbu rokem klíčovým.Příprava koncepce nové knihovny v době, kdy se knihovny postupně transformují z více či méně uzavřených institucí poskytujících tradiční služby vázané na vlastní fondy v otevřené instituce s podstatně širším společensko-kulturním záběrem i významem, je sama o sobě výzvou. Příprava koncepce nové Národní knihovny, jejíž některé části z principu otevřít nelze (národní konzervační fondy), která bude stát v místě přímo předurčeném pro její maximální otevření (pokud dnes někdo zatouží po studiu v příjemném prostředí, kvalitním kulturním zážitku, společenské akci anebo prostě po posezení s přáteli u dobrého jídla nebo kávy, rozhodně nezamíří na Letnou), je výzvou dvojnásobnou. Věci zdánlivě obtížně slučitelné lze zkombinovat tak, že se budou navzájem limitovat a vyvolávat potřebu stavění nejrůznějších bariér. Ale v době existence moderních technologií, které minimalizují hluk, riziko zcizení dokumentů apod., je možné je uspořádat i tak, že se budou účelně prolínat a umocňovat.
Vizi nové budovy vám představíme ve formě jednoduchého grafického vyjádření, které je stručně popsáno v následujícím textu. Věříme, že k její realizaci dojde v souladu s plány v roce 2010 a že vám v tomto roce Národní knihovna nabídne v nové budově i v revitalizovaném Klementinu kvalitativně nové služby. S ohledem na časově omezený prostor pro fondy však existuje i opačný scénář podobný kolapsu z počátku devadesátých
let: přibývající dokumenty se vrší v bednách bez možnosti zpracování, uskladnění a zpřístupnění.
Než budeme blíže charakterizovat jednotlivé zóny, rádi bychom ve vás při pohledu na model vyvolali následující představu: ať budou jednotlivé zóny nakonec uspořádány jakkoli a volné (chcete-li neknihovní) zóny budou poměrně rozsáhlé, musí být vždy a všude zřejmé, že jde o knihovnu. Knihovna zde nesmí rušit, ale musí být „všudypřítomná”. Zda za sklem, formou volných průhledů mezi patry či jinou formou, je už věcí architekta. A naopak uživatel pohybující se v zónách blíže ke středu by měl mít příjemný pocit možnosti kdykoli využít služeb restaurace, kavárny nebo dostatku míst pro diskusi s kolegy či přáteli. Bude si moci přímo v budově prohlédnout výstavu nebo navštívit další kulturní či společenské akce, i když jimi nesmí být ve své práci obtěžován.
Pro základní představu uvedeme jen několik základních čísel: v nové budově bude prostor pro umístění 10 000 000 knihovních jednotek. Budou sem přestěhovány novodobé fondy od roku 1801 do současnosti s rezervou pro příštích padesát let. (Historické a hudební fondy a Slovanská knihovna zůstanou v Klementinu). Veřejnosti zde bude otevřena také část fondů Parlamentní knihovny. Ve volném výběru bude k dispozici celkem 300 000 dokumentů s možností dalšího rozšíření. Čtenáři budou mít k dispozici 1 200 studijních míst.
Místo setkávání
je určeno všem bez rozdílu a omezení. Každý může do této zóny přicházet a opouštět ji bez kontroly. V tomto prostoru budou umístěny: literární kavárna, restaurace, víceúčelový sál, prostor pro výstavy, odpočinková a diskusní zóna, zóna s informacemi o knihovně, knihkupectví kombinované s prodejnou materiálů vydaných knihovnou a o knihovně. Patří sem i parkoviště, šatna a dostatečné sociální zázemí. Tato zóna sice bude opticky s knihovnou propojena, musí však umožňovat zcela autonomní provoz i v době, kdy bude knihovna v užším slova smyslu zavřená.
Základní služby pro všechny
nabídnou variantu centrální haly služeb v přímé vazbě na vstup pro veřejnost. Tato zóna bude volně přístupná jako místo prvního přijetí uživatele s informacemi o fondech a službách knihovny. Kromě příručního fondu referenční literatury ve volném výběru zde budou k dispozici katalogy, báze dat, portály, digitální knihovna, archiv českého webu. Přístup na internet umožní kromě využití běžně dostupných zdrojů i přístup k finančně nákladným placeným službám a zdrojům. Pro uživatele zde budou připraveny základní informace, odborné konzultace, referenční a rešeršní služby, může zde absolvovat uživatelská školení. Zde bude umístěna registrace čtenářů, dále výpůjční protokol, centrální pokladna, příjem a
výdej zakázek reprografických služeb, samoobslužné kopírování, prostor pro studium referenční literatury, školicí a konzultační prostor. Návštěvníci mohou do tohoto prostoru vstupovat bez registrace a kontroly, při odchodu však budou procházet běžnou kontrolou vynášených dokumentů.
Studijní zóna s volným výběrem
bude řešena jako otevřený prostor určený ke studiu na místě, s místy v základním vybavení a volným výběrem odborné literatury. Bude zde umožněno i studium vlastních dokumentů s vazbou na další služby: samoobslužné kopírování, přístup k výpočetní technice, bezdrátové připojení a základní konzultační a poradenské služby. Vstup do této zóny již předpokládá povinnost podrobit se kontrole platné čtenářské registrace, identifikaci vnášených dokumentů a odložení zavazadel a svrchního oděvu v šatně. Při opuštění knihovny budou návštěvníci této zóny procházet běžnou kontrolou vynášených dokumentů.
Specializované studovny
nabídnou uživatelům „klasicky“ uspořádanou soustavu specializovaných studoven (mikromédií, elektronických dokumentů, periodik) pro zpřístupnění speciálních typů dokumentů z univerzálních fondů knihovny. Uživatelům zde budou k dispozici konzultační a výpůjční služby (výdej/příjem objednaných a rezervovaných dokumentů ze skladišť a z obsluhovaných příručních fondů), prostor pro studium fondů z příručních knihoven a další návazné služby (kopírování, bezdrátové připojení atd.). Milovníci většího soukromí budou mít k dispozici tzv. tichou studovnu s nadstandardními místy pro dlouhodobou vědeckou/badatelskou práci, s volně přístupnou i s obsluhovanou příruční knihovnou a s možností dlouhodobého rezervování dokumentů uložených ve skladištích. Vstup do této zóny předpokládá minimálně dodržení podmínek platných pro „žlutou“ studijní zónu s volným výběrem, v jednotlivých studovnách bude vstup i výstup dále regulován podle konkrétních specifik.
Národní konzervační fondy
představují sbírky publikací vydaných na území České republiky nebo Československa od roku 1801 do současnosti. Jedná se o archivní exempláře, které jsou určeny pro uchování budoucím generacím a tvoří tak „srdce” Národní knihovny. Neslouží běžným informačním službám a zpřístupňují se pouze tehdy, pokud na území ČR není dostupný další exemplář. Významu a účelu konzervačních sbírek odpovídá i způsob zpřístupňování s mimořádnými nároky na jejich ochranu. Ztráty z těchto sbírek většinou nelze plně nahradit – jde o nenávratnou ztrátu národního kulturního dědictví. Vstup do této zóny i výstup z ní podléhají mimořádným kontrolám a bezpečnostním opatřením. I když do této zóny většina návštěvníků nové knihovny patrně nikdy nevstoupí, je její význam pro celkovou atmosféru budovy mimořádný. Vědomí, že právě zde je uložena a pro budoucí generace uchovávána podstatná část národního kulturního dědictví, propůjčuje celé budově jedinečnou dimenzi.
Následující fotografie v žádném případě nepředjímají „tvář“ budoucí knihovny, ale názorně ilustrují principy uvedené v textu.
Nová budova Národní knihovny ČR bude moderním multifunkčním prostorem, který nabídne všem návštěvníkům možnost setkat se v příjemném prostředí s kolegy či přáteli a/nebo navštívit některou z kulturních akcí. Svým uživatelům knihovna zpřístupní kromě miliónů dokumentů ve svých vlastních sbírkách další stovky miliónů dokumentů a informací z celého světa. To vše v diferencovaně členěných i vybavených zónách – od volných prostor přes částečně oddělené prostory pro týmovou práci až po uzavřené prostory pro zcela nerušenou a/nebo hlasitou týmovou práci. Kromě možnosti občerstvení v místní restauraci i kavárně nabídne nová knihovna i dostatek prostor pro alternativní sezení a relaxaci. Nespornou výhodou pozemku na Letné je sousedství parku, které lze využít pro působivé a příjemné propojení studia uvnitř i venku…
0 komentářů
přidat komentář
