Na stavbu metra D si bude moci Praha vzít úvěr od Evropské investiční banky

Praha – Na stavbu metra D z Pankráce do Písnice si bude moci Praha vzít úvěr od Evropské investiční banky (EIB) v přepočtu ve výši zhruba 22,76 miliardy korun. Hlavní město bude moci odložit splátky o osm let a jistinu splácet až 40 let. Úvěr může čerpat v korunách či eurech, a pokud zvolí eura, úrok bude nastaven na méně než dvě procenta. Banka poskytne úvěr bez nutnosti zajištění. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Úvěr pokryje zhruba polovinu celkových nákladů výstavby metra. Úvěr musí ještě projednat a schválit zastupitelé hlavního města.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil letos v druhé polovině dubna stavbu úseku z Pankráce na Olbrachtovu ulici. Nyní podnik hledá stavební firmu pro úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory. Jako poslední bude vybudován úsek Nové Dvory-Depo Písnice. Celkové náklady by měly být při započtení inflace předběžně 52,09 miliardy korun. V budoucnu má být postaven úsek směrem na sever z Pankráce na náměstí Míru.

"Hlavní město získalo po dlouhých letech opět výhodný úvěr od banky, která má za úkol podporovat v Evropské unii významné rozvojové projekty. Nastavení úvěru umožní rozložit náklady v čase a neomezit ostatní investiční aktivity a údržbu města, tak jako se to historicky stalo například u výstavby tunelu Blanka," řekl ČTK v minulém týdnu náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Město a DPP jednaly s EIB řadu měsíců. Podle náměstka zaujal projekt metra odborníky EIB mimo jiné proto, že je v souladu s městem schváleným klimatickým plánem, který má postupně snižovat množství vyprodukovaného oxidu uhličitého až na nulu a pozitivně hodnotili dopad výstavby na rozvoj města. Banka vzala v potaz rovněž nízké zadlužení Prahy.

Přestože se městu podařilo získat úvěr u EIB, bude vedení magistrátu nadále jednat o financování stavby také se státem. Vyhnánek v minulosti několikrát řekl, že na Západě s obdobnými stavbami městům vždy pomáhá stát.

Jak, kdy a kolik přesně si město půjčí, zatím není jasné. "V detailu konkrétního čerpání a způsobu splácení nejsme. Aktuálně jsme odsouhlasili záměr přijetí úvěrového rámce. Poté nás, předpokládám v září, čeká, schválení definitivní dokumentace, jejíž výhodnost spočívá mimo jiné ve velké flexibilitě. Takže bude záležet na konkrétní finanční situaci města, rychlosti výstavby metra a město se bude moci rozhodnout, jak rychle bude úvěr čerpat nebo na jak dlouho si určí odklad splátek," řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Nejnovější úsek pražského metra, prodloužení trasy A z Dejvické do Motola, se začal stavět po letech příprav v květnu 2010 a ražbu tunelů pak stavbaři zahájili jaře 2011. Cestujícím se spojení otevřelo v dubnu 2015. Stavba stála zhruba 20 miliard korun. Praha si i na ni půjčila od EIB a část nákladů pokryly také evropské dotace. Předtím město ve dvou etapách stavělo prodloužení trasy C ze stanice Nádraží Holešovice nejprve na Ládví a později až do Letňan. První úsek byl otevřen v červnu 2004 a vyšel na téměř devět miliard Kč. Z toho čtyři miliardy Kč byly z úvěru od EIB a přes 660 milionů Kč z dluhopisů. Druhý úsek byl zprovozněn v květnu 2008 a vyšel na 15,5 miliardy Kč. Také v tomto případě město využilo více než dvoumiliardový úvěr od EIB.