Na rok 2019 má Česká republika naplánovaný 40 mld. Kč schodek státního rozpočtu.
Tak proč ještě navíc nepostavit tolik potřebnou černou kostku v Ostravě?
Zdroje přeci jsou.
Myslím, že to je obecný problém České republiky a proč jsme tam, kde jsme. Bohužel v čele většiny institucí, ministerstev, měst atd. zoufale chybí vizionáři a lidé, kteří dohlédnou dále než na první roh. Stačí číst český Forbes a člověk zjistí, jak velké množství mimořádně schopných lidí tady máme, rok od roku roste společenská odpovědnost těchto lidí a je tu spousta dalších pozitivních věcí, ale do té celospolečenské situace se to promítá zcela minimálně. Bohužel máme v čele lidi, kteří promrhali mimořádný ekonomický růst, řeší hlavně sebe a své zájmy, sympatie a antipatie, lhaní je běžnou součástí komunikace, nakonec geniálně vymyšlený pojem alternativní pravda je dnes zcela běžným způsobem komunikace, přitom během pár minut je ověřitelné, že je to lež, ale nikomu to vlastně nevadí. Spíše naopak. Bohužel poměr lidí, kteří hledají důvody, proč něco nejde, na všem nejdou nějaká negativa, nepravosti atd. je enormní vůči těm, kteří se dívají dopředu a snaží se nacházet způsob, jak něco zrealizovat.
Je také zcela absurdní, že na stránkách o architektuře je v diskuzích převaha lidí, kteří tvrdí, že není potřeba stavět nové knihovny, koncertní sály, muzea, galerie atd., přitom zkušenosti z nemnoha podobných staveb u nás a hlavně v zahraničí ukazují, jako důležité a přínosné to je, jak výrazně se zvedne zájem lidí. Do moderní, živé a otevřené knihovny přijde násobné množství lidí, moderně pojaté muzeum přiláká spoustu lidí a tak to platí obecně. Stačí se podívat na asi nejvíce viditelný příklad, kdy ze ZOO Praha, kam se chodilo na školní výpravy za trest, je dnes areál, kam chodí enormní množství lidí, mnozí několikrát za rok. Stačí se podívat na proklínanou O2 Arenu, bez podobné haly by tady řada skvělých akcí vůbec nemohla proběhnout, přitom v Praze dodnes chybí adekvátní prostor pro vážnou hudbu, jsou akce, které není možné zrealizovat nebo jen za cenu velkých ústupků, většina divadel a koncertních síní nemá adekvátní zázemí a tak by se dalo pokračovat.
Odkaz na finanční náročnost je zcela absurdní, protože v rámci rozpočtu se jedná o naprosto nevýznamné částky, stačí přijmout jeden nesmyslný zákon, pro jeho vymáhání zřídit instituci, najmout hromadu úředníků a za roční náklady takového nesmyslu by se postavila moderní knihovna v každém krajském městě. Třeba předpokládaná částka za rok obědů zdarma pro děti ve školách je 5,4 mld. Kč.
Žijeme bohužel v zemi, kde je nejdůležitější boj proti uprchlíkům, většina lidí sice skutečného uprchlíka u nás ještě neviděla, ale o to lépe se bojuje, je potřeba všem co nejvíce přidat, takže v době krize to spoustu podniků položí, stát nebude mít na nic než na dávky, ale co, žijeme přece teď a tady a tak by se dalo pokračovat. Přitom v době ekonomického růstu by se mělo masivně investovat do infrastruktury, vzdělávání, do kultury a do řešení palčivých problémů, na které za pár let prostě nebude dost peněz.
Přesně v tom je zakopaný pes. Nejen že se takové stavby nestaví, ale není po nich ani celospolečenská poptávka, většina lidí prostě investice do kultury, veřejného prostoru atd. považuje za zbytečné.
Efekt je přitom zřejmý i z těch nemnoha realizací u nás. Návštěvnost NTK je výrazně vyšší než dříve, komfort pro návštěvníky i zaměstnance je zcela jiný, celkové možnosti jsou jinde a navíc se z budovy stalo i živé kulturní centrum. Filharmonie Bohuslava Martinů má po přestěhování z nevyhovujících prostor výrazně vyšší návštěvnost a mimo zcela jiného zázemí a možností je schopna přilákat ke spolupráci či vystupování umělce, u kterých by to dříve nebylo reálné. Stačí třeba ještě doplnit, že Rudolfinum, jakkoliv skvělé, neumožňuje některá díla hrát nebo jen za cenu značných ústupků, není potřeba chodit moc do minulosti, v loňském roce na podzim zahajovala Česká filharmonie sezonu Mahlerovou symfonií č.2 Vzkříšení a tu prostě není možné adekvátně předvést, byť se Semjon Byčkov snažil co to šlo.
A pokud jde o Klementinum, tak mám jednu jedinou zkušenost, kdy jsem si potřeboval půjčit kvůli školní práci nějakou knihu a mimo nepříjemného personálu se samozřejmě ukázalo, že tam není, ale je potřeba ji dopravit z depozitáře v Hostivaři, druhý den ve smluvený čas jsem přišel, kniha tam nebyla, že snad zítra. A po takové zkušenosti už mě tam nikdo nedostal. Pokud by vznikla pro běžný provoz nová, moderní budova, dalo by to zcela jiné možnosti, zcela jistě vyšší návštěvnost, včetně podpory vztahu lidí ke knihám. V rámci Klementina, které navíc pokud vím nikdy nebylo pro knihovnu určeno, není možné za cenu sebedražší rekonstrukce vytvořit knihovnu, která bude splňovat potřeby dnešní doby, ještě s výhledem do budoucna. Klementinum by se i tak pochopitelně dobře využilo.
Kdy byvalo Klementinum "moderni" a kolikrat v zivote jste tam byl, ze vite ze tam "... nepřijde skoro nikdo !!! " ?
Asi jste se stale jeste nesmiril s tim, ze nikdy nebudete stati skoro kazdy den venku ve fronte, az nekam za Spejchar, aby jste navstivil to "moderní, živé a otevřené knihovno", na Letne.
Je zcela nepodstatné, jestli by to byla Kaplického stavba nebo jiná budova někde úplně jinde. Jde o servis pro návštěvníky, zázemí pro zaměstnance, dostatečné prostory pro knihy i vše ostatní.
Zakladnim ukolem kazde narodni knihovny je bezpecne a trvale ulozeni pisemneho pokladu naroda, vcetne vsech vytisknutych praci, bez ohledu na jejich pisemnou hodnotu. Jejich zpristupnrni je ukolem az druhotnym. Pristup ke vetsine ulozenych (a v budoucnosti stale vice a vice v poctu rostoucich) praci bude vyzadovan velmi zridka, jestlize vubec. Proto se snazit ulozit vse na jednom, vprostred metropole vzdy velmi stisnenem miste, je naprosto posetile. Klementinum, ktere bylo take knihovnou od sveho prvopocatku, ma samozrejmne omezene moznosti. Ty by mely byti vyuzity toliko pro ty nejbezneji zadana dila. Pro ta ne tak casto zadana muze zajemce pockat den, nebu dva a nebo se vydati do Hostivare. Nevidim duvod, proc Klementinum by melo byti vyklizeno, aby posledni velky “medved” ve stredu Prahy, by mohl byti rozporcovan develotry.
Dovolil bych si oponovat, Klementinum nebylo jako knihovna budováno, v počátcích plnilo mnoho funkcí, knihovna byla ale funkcí pouze doprovodnou. Bohužel, Praha má štěstí i smůlu na enormní množství historických budov, které jsou navíc natolik hodnotné, že není možná jejich výraznější úprava. Potřeby se v čase značně mění a bez razantních úprav tyto budovy novým účelům sloužit nemohou nebo za cenu značných kompromisů. Je to velký problém třeba i poměrně nového Veletržního paláce, který v současné podobě svému současnému účelu neslouží vůbec ideálně. Je otázkou, jestli dobře obsazená mezinárodní soutěž přijde s výsledkem, který dokáže toto překlenout a hlavně, co je v rámci české památkové péče prosaditelné. V opačném případě by bylo lepší postavit novou budovu.
A ještě co se týká Klementina, nikdy se neuvažovalo, že by sloužilo jinému účelu než pro NK v kombinaci se zpřístupněním řady prostor veřejnosti.
“v počátcích plnilo mnoho funkcí" (Mimo seminare, nemyslitelneho bez sve knihovny, jake jeste ?)
"Bohužel, Praha má štěstí i smůlu " (Diky Bohu za tu "smulu"! Zkuste si postezovat nekomu z Drazdan, ci Varsavy)
"bez razantních úprav tyto budovy novým účelům sloužit nemohou" (Vy nemuzete byti z Prahy !)
" poměrně nového Veletržního palace" (Ten barak jiz bude brzo stolety, pritom dnes se "kuchaji" mrakodrapy nekoik desetileti stare, jejichz zbourani by bylo priis drahe)
"svému současnému účelu neslouží vůbec ideálně" (puvodni ucel byl stejny: vystava predmetu, i kdyz tehdy pro obchod a nyni pro obdiv a teprve tento reditel NG se nechce smirit s tim, co ma)
"nikdy se neuvažovalo, že by sloužilo jinému účelu " (To mate primo od pana Jezka?)
Co dodat ?
1) Klementinum sloužilo Jezuitům, byla tu provozována škola, později povýšena na Univerzitu, areál sloužil „provozu“ řádu, byla tu tiskárna, lékárna, divadlo a také knihovna, po opuštění Jezuity zde setrvala Univerzita a až v minulém století zde začala fungovat Národní knihovna. I pokud by areál od počátku sloužil jako knihovna, dnešnímu provozu a požadavkům by jen těžko vyhověl.
2) Myslím, že je zřejmé, jak jsem slovo bohužel myslel, kombinace konzervativní památkové péče a extrémního množství památkových objektů rozvoji města ve 21. století bohužel moc neprospívá. Obzvláště, pokud je developer nazýván develotrem a proměna těchto objektů na hotely, luxusní byty, kanceláře nebo obchodní prostory se bere negativně. Celkem by mě zajímalo, co by v těchto budovách mělo podle těchto hlasů být. Kamenem úrazu je doba komunismu, kdy byla převážná část objektů ukradena původním majitelům a vesměs drasticky změněna jejich funkce. V zemích, kde jsou tyto domy trvale v rukou soukromých majitelů a vývoj kontinuální je situace mnohem jednodušší a rozvoj přirozenější.
3) Pokud je budova vybudována před staletími za jakýmkoliv účelem, je celkem přirozené, že v současnosti svému účelu, dokonce i stejnému, ke kterému byla vybudována, sloužit nemůže nebo jen komplikovaně. Dříve se to řešilo razantní přestavbou nebo zbouráním, od vzniku památkové péče je to mnohem složitější, byť památková péče v rozumné rovnováze s potřebami své doby je správnou cestou. Ze svých cest po Evropě si myslím, že na mnoha místech se tuto rovnováhu daří hledat mnohem lépe a přirozeněji.
4) Smířit se s tím co má je cestou do pekel, což nakonec platí obecně. Je logickou povinností ředitele NG hledat cestu, jak jím vedená organizace bude co nejlépe plnit to, co se od ní očekává v dnešní době. Navštívil jsem docela dost galerií a muzeí v zahraničí a jejich provoz je většinou mnohem logičtější a odpovídající dnešní době – buď sídlí v objektech pro tyto účely postavených, nebo v objektech radikálně, byť citlivě upravených. Mezi veletrhem (vystavováním zboží) a galerií je docela rozdíl, Veletržní palác v současné podobě dnešním potřebám a požadavkům rozhodně nevyhovuje. Provozní logika tam nefunguje a zážitek z návštěvy je prostorovým uspořádáním negativně poznamenám, ať se všichni snaží sebevíc.
5) Pan Ježek je považován za strašného lotra, je mu podsouváno ledacos, ale mimo informací jedna paní povídala (tato informace byla šířena cíleně odpůrci výstavby nové budovy podle Kaplického projektu, do té doby se tato informace nikde neobjevila) neznám žádnou byť polooficiální informaci, že mělo dojít k prodeji Klementina, tato varianta je značně absurdní, nikdy by ji neprosadil, obzvláště v situaci, kdy nová budova neměla převzít zdaleka všechny funkce Klementina a to nemluvím o tom, že by mě celkem zajímalo, co by asi tak někdo v takovémto ohromném, památkově chráněném objektu vybudoval, aby se mu podařilo dostat náklady zpět. Bohužel virtuální realita a alternativní pravda fungují dokonale.
Staci to (hned na zacatku) "opusteni Jezuity" (Sudetaci take "opustili” CR) a pak navic "kombinace konzervativní památkové péče a extrémního množství památkových objektů " (nedovedu si predstavit "pokrokovou" pamatkovou peci , leda ze by to, ze "extremni" je (cesky) "něco nadměrného, co nelze dostatečně zvládnout" a tak bychom meli vzkrisit tu Bestia triumphans (1897) a pokrokove vycistit zbytek Prahy, jako jsme to zvladli jiz jednou, na Josefove, pred 120 roky ?)
Ale kdyz koncite virtualitou atd. tak jiz vim, ze jsme oba na zcela jine planete a tak k veci potlatch je mezi nama naprosto nemozny. Proto s Panem Bohem.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Tak proč ještě navíc nepostavit tolik potřebnou černou kostku v Ostravě?
Zdroje přeci jsou.
Je také zcela absurdní, že na stránkách o architektuře je v diskuzích převaha lidí, kteří tvrdí, že není potřeba stavět nové knihovny, koncertní sály, muzea, galerie atd., přitom zkušenosti z nemnoha podobných staveb u nás a hlavně v zahraničí ukazují, jako důležité a přínosné to je, jak výrazně se zvedne zájem lidí. Do moderní, živé a otevřené knihovny přijde násobné množství lidí, moderně pojaté muzeum přiláká spoustu lidí a tak to platí obecně. Stačí se podívat na asi nejvíce viditelný příklad, kdy ze ZOO Praha, kam se chodilo na školní výpravy za trest, je dnes areál, kam chodí enormní množství lidí, mnozí několikrát za rok. Stačí se podívat na proklínanou O2 Arenu, bez podobné haly by tady řada skvělých akcí vůbec nemohla proběhnout, přitom v Praze dodnes chybí adekvátní prostor pro vážnou hudbu, jsou akce, které není možné zrealizovat nebo jen za cenu velkých ústupků, většina divadel a koncertních síní nemá adekvátní zázemí a tak by se dalo pokračovat.
Odkaz na finanční náročnost je zcela absurdní, protože v rámci rozpočtu se jedná o naprosto nevýznamné částky, stačí přijmout jeden nesmyslný zákon, pro jeho vymáhání zřídit instituci, najmout hromadu úředníků a za roční náklady takového nesmyslu by se postavila moderní knihovna v každém krajském městě. Třeba předpokládaná částka za rok obědů zdarma pro děti ve školách je 5,4 mld. Kč.
Žijeme bohužel v zemi, kde je nejdůležitější boj proti uprchlíkům, většina lidí sice skutečného uprchlíka u nás ještě neviděla, ale o to lépe se bojuje, je potřeba všem co nejvíce přidat, takže v době krize to spoustu podniků položí, stát nebude mít na nic než na dávky, ale co, žijeme přece teď a tady a tak by se dalo pokračovat. Přitom v době ekonomického růstu by se mělo masivně investovat do infrastruktury, vzdělávání, do kultury a do řešení palčivých problémů, na které za pár let prostě nebude dost peněz.
A do starého a již nemoderního Klementina nepřijde skoro nikdo !!!
Efekt je přitom zřejmý i z těch nemnoha realizací u nás. Návštěvnost NTK je výrazně vyšší než dříve, komfort pro návštěvníky i zaměstnance je zcela jiný, celkové možnosti jsou jinde a navíc se z budovy stalo i živé kulturní centrum. Filharmonie Bohuslava Martinů má po přestěhování z nevyhovujících prostor výrazně vyšší návštěvnost a mimo zcela jiného zázemí a možností je schopna přilákat ke spolupráci či vystupování umělce, u kterých by to dříve nebylo reálné. Stačí třeba ještě doplnit, že Rudolfinum, jakkoliv skvělé, neumožňuje některá díla hrát nebo jen za cenu značných ústupků, není potřeba chodit moc do minulosti, v loňském roce na podzim zahajovala Česká filharmonie sezonu Mahlerovou symfonií č.2 Vzkříšení a tu prostě není možné adekvátně předvést, byť se Semjon Byčkov snažil co to šlo.
A pokud jde o Klementinum, tak mám jednu jedinou zkušenost, kdy jsem si potřeboval půjčit kvůli školní práci nějakou knihu a mimo nepříjemného personálu se samozřejmě ukázalo, že tam není, ale je potřeba ji dopravit z depozitáře v Hostivaři, druhý den ve smluvený čas jsem přišel, kniha tam nebyla, že snad zítra. A po takové zkušenosti už mě tam nikdo nedostal. Pokud by vznikla pro běžný provoz nová, moderní budova, dalo by to zcela jiné možnosti, zcela jistě vyšší návštěvnost, včetně podpory vztahu lidí ke knihám. V rámci Klementina, které navíc pokud vím nikdy nebylo pro knihovnu určeno, není možné za cenu sebedražší rekonstrukce vytvořit knihovnu, která bude splňovat potřeby dnešní doby, ještě s výhledem do budoucna. Klementinum by se i tak pochopitelně dobře využilo.
Asi jste se stale jeste nesmiril s tim, ze nikdy nebudete stati skoro kazdy den venku ve fronte, az nekam za Spejchar, aby jste navstivil to "moderní, živé a otevřené knihovno", na Letne.
A ještě co se týká Klementina, nikdy se neuvažovalo, že by sloužilo jinému účelu než pro NK v kombinaci se zpřístupněním řady prostor veřejnosti.
"Bohužel, Praha má štěstí i smůlu " (Diky Bohu za tu "smulu"! Zkuste si postezovat nekomu z Drazdan, ci Varsavy)
"bez razantních úprav tyto budovy novým účelům sloužit nemohou" (Vy nemuzete byti z Prahy !)
" poměrně nového Veletržního palace" (Ten barak jiz bude brzo stolety, pritom dnes se "kuchaji" mrakodrapy nekoik desetileti stare, jejichz zbourani by bylo priis drahe)
"svému současnému účelu neslouží vůbec ideálně" (puvodni ucel byl stejny: vystava predmetu, i kdyz tehdy pro obchod a nyni pro obdiv a teprve tento reditel NG se nechce smirit s tim, co ma)
"nikdy se neuvažovalo, že by sloužilo jinému účelu " (To mate primo od pana Jezka?)
Co dodat ?
2) Myslím, že je zřejmé, jak jsem slovo bohužel myslel, kombinace konzervativní památkové péče a extrémního množství památkových objektů rozvoji města ve 21. století bohužel moc neprospívá. Obzvláště, pokud je developer nazýván develotrem a proměna těchto objektů na hotely, luxusní byty, kanceláře nebo obchodní prostory se bere negativně. Celkem by mě zajímalo, co by v těchto budovách mělo podle těchto hlasů být. Kamenem úrazu je doba komunismu, kdy byla převážná část objektů ukradena původním majitelům a vesměs drasticky změněna jejich funkce. V zemích, kde jsou tyto domy trvale v rukou soukromých majitelů a vývoj kontinuální je situace mnohem jednodušší a rozvoj přirozenější.
3) Pokud je budova vybudována před staletími za jakýmkoliv účelem, je celkem přirozené, že v současnosti svému účelu, dokonce i stejnému, ke kterému byla vybudována, sloužit nemůže nebo jen komplikovaně. Dříve se to řešilo razantní přestavbou nebo zbouráním, od vzniku památkové péče je to mnohem složitější, byť památková péče v rozumné rovnováze s potřebami své doby je správnou cestou. Ze svých cest po Evropě si myslím, že na mnoha místech se tuto rovnováhu daří hledat mnohem lépe a přirozeněji.
4) Smířit se s tím co má je cestou do pekel, což nakonec platí obecně. Je logickou povinností ředitele NG hledat cestu, jak jím vedená organizace bude co nejlépe plnit to, co se od ní očekává v dnešní době. Navštívil jsem docela dost galerií a muzeí v zahraničí a jejich provoz je většinou mnohem logičtější a odpovídající dnešní době – buď sídlí v objektech pro tyto účely postavených, nebo v objektech radikálně, byť citlivě upravených. Mezi veletrhem (vystavováním zboží) a galerií je docela rozdíl, Veletržní palác v současné podobě dnešním potřebám a požadavkům rozhodně nevyhovuje. Provozní logika tam nefunguje a zážitek z návštěvy je prostorovým uspořádáním negativně poznamenám, ať se všichni snaží sebevíc.
5) Pan Ježek je považován za strašného lotra, je mu podsouváno ledacos, ale mimo informací jedna paní povídala (tato informace byla šířena cíleně odpůrci výstavby nové budovy podle Kaplického projektu, do té doby se tato informace nikde neobjevila) neznám žádnou byť polooficiální informaci, že mělo dojít k prodeji Klementina, tato varianta je značně absurdní, nikdy by ji neprosadil, obzvláště v situaci, kdy nová budova neměla převzít zdaleka všechny funkce Klementina a to nemluvím o tom, že by mě celkem zajímalo, co by asi tak někdo v takovémto ohromném, památkově chráněném objektu vybudoval, aby se mu podařilo dostat náklady zpět. Bohužel virtuální realita a alternativní pravda fungují dokonale.
Ale kdyz koncite virtualitou atd. tak jiz vim, ze jsme oba na zcela jine planete a tak k veci potlatch je mezi nama naprosto nemozny. Proto s Panem Bohem.