MK nepravomocně prohlásilo Hřebčín Napajedla za památku, uvedl tvůrce petice

Praha/Zlín - Ministerstvo kultury vydalo nepravomocné rozhodnutí, že historické stavby Hřebčína Napajedla na Zlínsku jsou kulturní památkou. Informoval o tom autor petice za záchranu hřebčína Aleš Martínek na petičním webu. Ministerstvo ČTK sdělilo, že vydalo rozhodnutí a nyní běží lhůta pro rozklad proti rozhodnutí, tudíž se k věci nebude vyjadřovat. Majitelé hřebčína, společnost Sygnum, rozhodnutí ministerstva zatím komentovat nechtějí. Na začátku loňského roku ukončili chov koní, důvody byly podle nich ekonomické. Jde o nejstarší tuzemský chov anglických plnokrevníků, hřebčín vznikl v roce 1886.

"Sděluji, že na základě rozhodnutí ministerstva kultury byl soubor historických staveb Hřebčína Napajedla prohlášen za kulturní památku. Toto rozhodnutí ve věci není zatím pravomocné," uvedl Martínek. Dodal, že rozhodnutí do kulturní památky nezahrnulo přilehlé pastviny, ale pouze stavby.

Mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová uvedla, že ministerstvo kultury vydalo rozhodnutí, které právní zástupci účastníků řízení obdrželi v pondělí. "Nyní běží lhůta pro podání opravného prostředku (rozkladu proti rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že rozhodnutí není pravomocné, ministerstvo kultury se k věci nebude vyjadřovat," sdělila.

Podá-li někdo rozklad, rozkladová komise vytvoří návrh a následně o věci rozhodne ministr kultury.

Hřebčín vlastní otrokovická společnost Sygnum. "K rozhodnutí ministerstva kultury se nebudeme vyjadřovat do chvíle, než důkladně prostudujeme jeho závěry," sdělila dnes ČTK mediální zástupkyně společnosti Pavla Mudrochová. Letos v lednu majitelé aktualizovali webové stránky hřebčína, kde uvedli, že 18 let dotovali provoz desítkami milionů korun, loni na jaře však museli chov anglických plnokrevníků ukončit. Provoz hřebčína je podle nich ekonomicky neudržitelný, bez veřejné podpory není chov dostihových koní možný.

Majitelé se snažili docílit změny územního plánu, aby na části pastvin mohli postavit bytové domy. Zisk z pronájmů měl jít podle jejich dřívějšího vyjádření na provoz hřebčína, avšak územní změna neprošla přes zastupitelstvo města.

Na záchranu hřebčína vznikla petice, kterou podepsalo přes 40.000 lidí. Kromě zachování hřebčína požadovala také to, aby byl hřebčín vyhlášen kulturní památkou. Majitelé hřebčína dříve uvedli, že v případě prohlášení areálu za kulturní památku budou možnosti jeho dalšího využití velmi omezené.

Podporovatelé hřebčína byli letos v březnu v Poslanecké sněmovně na veřejném slyšení. "Hovoříme o zachování ohromného dědictví našich předků," uvedl ve Sněmovně za petenty Martínek. Na veřejném slyšení vystoupil ředitel pardubického Dostihového spolku Jaroslav Müller, podle kterého konec Hřebčína Napajedla postihne celý dostihový provoz v ČR. Obdobně se vyjádřil prezident Jockey Clubu Jiří Charvát. "Bez Hřebčína Napajedla si nelze představit český chov...Bez českého chovu nebudou dostihy fungovat," uvedl v březnu.