Praha - Ministerstvo kultury (MK) zahájilo řízení o prohlášení domu na Václavském náměstí, který by měl být zbourán, za kulturní památku. Jedná tak na podnět Uměleckohistorické společnosti. Ještě před měsícem ale týž návrh úřad zavrhl s tím, že by se jednalo o účelové prohlašování a zasahování do stavebního řízení. V dokumentu z 12. dubna, který o zahájení řízení informuje vlastníka a který má ČTK k dispozici, ale ministerstvo píše, že dům vykazuje vysoké umělecké, urbanistické a architektonické hodnoty, které se významně podílejí na podobě jednoho z nejvýznamnějších míst Pražské památkové rezervace, Václavského náměstí. Vlastník domu má až do ukončení řízení povinnost chránit dům před zničením a poškozením a každou případnou změnu vlastnictví ohlásit MK. Tedy musí se k objektu chovat tak, jako by za památku prohlášen byl. Dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice chce jeho vlastník zbourat a postavit na jeho místě a přilehlém pozemku novou stavbu. Demolici domu, který je součástí pražské památkové rezervace, umožnil svým rozhodnutím památkový odbor magistrátu. Památkáři z MK sice tehdy shledali jeho stanovisko jako nezákonné a o půl roku později ho zrušili, to bylo ale pozdě, protože podle správního řádu tak lze učinit do dvou měsíců. Rozkladová komise MK proto toto rozhodnutí ministerských památkářů doporučila zrušit a tehdejší ministr kultury Jiří Besser tak učinil. V jeho konečném rozhodnutí stálo, že majitel domu stanovisko magistrátu "nerušeně a v dobré míře konzumoval po dobu více než šesti měsíců." Jeho investice by prý mohla být ministerským zrušením magistrátního rozhodnutí "vážně narušena, či dokonce zcela zmařena". Proti bourání domu protestovali odborníci, upozorňovali na to, že ministr kultury by měl hájit spíše zájmy státu v oblasti památkové péče než zájmy soukromého investora. Historikové umění podali podnět MK v lednu. V březnu ředitel odboru památkové péče MK Jiří Vajčner ČTK řekl, že se ministerstvo podnětem zabývat nebude, protože řízení o prohlášení domu za kulturní památku by stejně nemohlo zabránit demolici domu. Dodal, že smyslem prohlašování kulturních památek je zjistit jejich památkovou hodnotu, nikoli "regulovat úkony dle stavebního zákona". Existuje ale právní názor, podle kterého platí, že i když se dům stane památkou až za rozběhnutého stavebního řízení, je tato skutečnost novým faktem, se kterým se musí všechny zainteresované strany vypořádat.
Základní informace o kauze domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, o jehož možném prohlášení kulturní památkou rozhoduje ministerstvo kultury:
- Budoucnost stavby je nejistá od podzimu 2009, kdy investor, jemuž patří i sousední hotel Jalta a pozůstatky tiskárny v Opletalově ulici, požádal magistrát o vyjádření k možné demolici a výstavbě nové polyfunkční budovy. Budova sama zatím památkově chráněna není, je ale součástí Pražské památkové rezervace. - Rohový dům z roku 1880, který svou současnou podobu získal o čtyři desítky let později, je přitom v dobrém technickém stavu. To už ale neplatí o sousedním objektu někdejší Pražské akciové tiskárny. Ta je dlouhá léta opuštěna a od roku 2006, kdy tam krátce probíhaly stavební práce, navíc přišla o část cenné fasády ve stylu geometrické secese. Z domu, postaveného v roce 1919 a kde sídlily třeba Národní listy, je již jen torzo. - Pražští památkáři udělili souhlas s demolicí a novou stavbou v červnu 2010, proti tomuto kroku však protestovala řada odborníků i laiků. Začátkem loňského února pak ministerstvo kultury rozhodnutí pražských úředníků zrušilo, koncem května ale tehdejší ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) rozhodl jinak. Majitel podle všeho dosud nepožádal o demoliční výměr. - Petici proti bourání podepsalo loni 14.500 lidí; stížnost proti Besserovu rozhodnutí odmítl letos v lednu z procesních důvodů Ústavní soud. V polovině letošního dubna se konala i menší demonstrace proti plánované demolici. Nyní ministerstvo kultury pod vedením Besserovy nástupkyně Aleny Hanákové zahájilo řízení o prohlášení domu za kulturní památku, Před měsícem ale týž návrh úřad zavrhl s tím, že by se jednalo o účelové prohlašování a zasahování do stavebního řízení. - Stavba na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice není jediná, jíž v centru Prahy hrozí demolice. Nejistá je například budoucnost novorenesančního domu na rohu Revoluční ulice u Štefánikova mostu. Ten by mohl ustoupit novostavbě, která má uzavřít chybějící zakončení řady domů v Revoluční ulici. Národní památkový ústav projekt odmítl, památkáři z magistrátu, kteří mají rozhodovací pravomoc, mu ale dali povolení. Dosud také není rozhodnuto o možném zbourání historické budovy žižkovského nákladového nádraží. - Od března 1985, kdy vzbudilo rozruch odstřelení cenného nádraží na Těšnově, přišlo centrum Prahy o řadu dalších staveb. * Velkou nevoli vyvolal případ Špačkova domu u Petrského náměstí, který byl zdemolován v roce 1993 a na jehož místě poté vyrostla nepříliš povedená novostavba. * Demolice se ale nevyhnuly ani Václavskému náměstí, před čtyřmi lety stavbaři zbořili bez větších protestů veřejnosti v jeho dolní části obchodní dům Diamant a na jeho místě vyrůstá nový objekt. * V širším centru Prahy pak zmizely například budovy někdejších Ringhofferových závodů na Smíchově, které nahradilo obchodní centrum. - Odpor části veřejnosti ale vyvolávají i jiné stavební zásahy, než jen demolice historických budov. S nesouhlasem se setkala například přestavba kasáren na náměstí Republiky, ze kterých zůstala jen fasáda, za níž v roce 2007 vyrostlo obchodní centrum Palladium. Podobný osud, tedy že se zachovala vlastně jen fasáda, postihl i Dům u Myšáka ve Vodičkově ulici, jeho případ ale příliš emocí nevzbudil.