Praha – Ministerstvo kultury zahájilo řízení o prohlášení budovy Nové scény za kulturní památku. Na dotaz ČTK to uvedla Iva Awwadová z tiskového odboru ministerstva. Návrh na prohlášení divadelní budovy ze 70. a 80. let ležel na ministerstvu několik let. Národní divadlo připravuje rekonstrukci Nové scény a dalších přilehlých budov z téže doby. Ústav teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT dokončil jejich stavebně-historický průzkum. Odborníci při něm zjistili velkou míru dochování autentických prvků staveb.
ČVUT to dnes uvedla v tiskové zprávě. Průzkum dělali pro generálního projektanta rekonstrukce, jímž je Společnost pro Novou scénu tvořená společnostmi Rada Architekti a Archteam. Rekonstrukce Nové scény by měla stát asi 700 milionů korun. Nová scéna je díky svému exteriéru jednou z nejdiskutovanějších pražských staveb. Národní divadlo má v plánu v příštích letech opravit i přiléhající budovu známou dříve jako Themos, v ní by měla být zkušebna a prostory pro vzdělávací aktivity.
MLuvčí Národního divadla Tomáš Staněk dnes ČTK řekl, že architektonické studio zpracovává projektovou dokumentaci rekonstrukce Nové scény, v únoru chce divadlo požádat o stavební povolení. "Na základě prováděcí projektové dokumentace pak bude na konci roku 2021 vypsáno výběrové řízení na generálního zhotovitele rekonstrukce," uvedl. Stavět by se podle něj za ideálních podmínek mohlo začít v polovině roku 2022.
"Překvapila nás autenticita budovy Nové scény, a to nejen veřejné části, ale především zázemí divadla v druhém nadzemním podlaží, jež kontrastovalo se stavem interiérů restaurační budovy, na nichž se podepsal bezohledný přístup minulého vlastníka," uvedl Miroslav Pavel z Fakulty architektury ČVUT.
Týmy tvůrců Karla Pragera a Pavla Kupky pojaly všechny budovy areálu dostavby Národního divadla jako vzájemně propojené prostory s návazností na exteriéry i město. "A stejně silně nás zasáhla i naprosto mimořádná kvalita detailů, řemeslné opracování a drobné architektonické prvky interiéru," uvedl Petr Vorlík z téže katedry.
Právě Vorlík s kolegyní Klárou Brůhovou před dvěma lety podávali na ministerstvo kultury návrh na prohlášení několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Kritizovali přitom, že ministerstvo několik let téměř nezahajuje žádná nová řízení týkající se poválečných staveb s výjimkou objektů, jimž bezprostředně hrozí demolice. Ministerstvo k tomu dlouhodobě uvádí, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich potenciální ochranu jednotná.
Z poválečné doby byly za kulturní památky prohlášeny obchodní domy Máj či Kotva, bývalé Federální shromáždění, Ústav makromolekulární chemie, Pavilon Expo nebo Hotel International. Na zahájení řízení čekají na ministerstvu budovy Strojimport, Centrotex, krematorium v Motole, studentské koleje v Podolí či Větrník. Ministerstvo loni prohlásilo památkou koleje ČVUT v Podolí, které patří k projevům stylu sorela a vznikly v roce 1953. Posuzuje se památková ochrana pražského planetária, plaveckého areálu v Podolí či pražského hotelu Intercontinental.