Masterplan severního předpolí Pražského hradu – Letenských sadů

V samém srdci Prahy se nachází pás zeleně složený ze tří celků. Severního předpolí Pražského hradu, Letenských sadů a letenské pláně. Severní zahrady spolu s Jelením příkopem jsou v současné době jakousi odvrácenou stranou Hradu. Zanedbaným územím rozčleněným do mnoha dílčích neudržovaných částí. Právě zde je velká výzva na vytvoření současného vkladu historickému kulturnímu centru Pražského hradu. Letenská pláň se vyvíjela vždy samostatným životem, odděleným od vývoje zbytku města. Unikátní otevřený volný prostor se stal místem experimentů s městským urbanismem trvajícím už nejméně 150 let. Poloha na náhorní plošině nad městem podtrhuje každý zamýšlený počin. Letenská pláň v návrzích měnila tvář podle dobových názorů a estetického cítění. Stalo se z něj muzeum zmařených ambicí. Nejvýraznějším a nejkontroverznějším místem je ukončení Pařížské třídy, současný pozůstatek po Stalinově pomníku, tzv. „Frontě na maso“. Je to současné srdce celé experimentální Letné, pietní místo psychologicky velice zatížené vším co se zde událo. I přes velmi hustou dopravu v severní části /ulice Milady Horákové/ je Letná spolu s blízkou Stromovkou považována za plíce města.

Letná//// let / létání / volnost / otevřenost / vzduch / vítr / léto / slunce / horko / světlo / jas /
Stromovka//// strom / stromy / les / park / stín / vláha / tajemství /

Většinu povrchu zamýšlím jako demokratickou plochu bez barier tvořenou pohybem a životem lidí. Jako prostor pro svobodný projev lidí. Místo, kde by se každému mělo splnit jeho přání. Čistá plocha připravená přijímat názory, nabízející každému svobodu vyjadřování. Povrch má různé charaktery a tvoří ho několik rozdílných světů…Lumbeho zahrady, Královské zahrady, Chotkovy sady, Letenské sady, Jelení příkop, Letenská pláň, Stromovka. Atmosféru těchto míst bych rád zachoval a podpořil. Projekt poukazuje na bariery existující v řešeném území, bránící volnému pohybu, průchodu mezi jednotlivými částmi. Bariery jsou jak terénního, tak dopravního charakteru. Jeho cílem je propojení celého území a vytvoření celku s rozdílnými charaktery, atmosférami a místy. Navrhuji překročení těchto barier, tak aby nebyly zničeny, ale aby bylo možné je přirozeně překonat. Vytvořil by se tak průchodný členitý městský park o rozloze 3,3km2 s množstvím typických míst  a nálad s tichými záhyby cest v zeleni mezi stromy a výhledy na město. Vzniklá plocha by byla srovnatelná s dalšími podobnými příklady ze světových metropolí /Hyde Park - Londýn, Tiergarten – Berlín, Central Park – New York,…/ Ve srovnání zjistíme, že Praha je ve světovém měřítku rozlohou poměrně malé město, ale zelená spojitá plocha, která by se tak vytvořila, je téměř stejně velká  jakou má například New York…

Návrh nové pražské lineární čtvrti v zeleni vznikl z iniciativy prezidenta Václava Havla jako studentský projekt Michala Krejčíka na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci v ateliéru prof. Ing. arch. akad. arch. Jiřího Suchomela za odborné konzultace prof. Ing. arch. Miroslava Masáka.