Liberec - Liberecká radnice uspořádá koncem května v chátrající budově novorenesančních lázní, které loni koupila, benefici. Její výtěžek využije pro vrácení plastiky nymfy do vstupních prostor lázeňské budovy. Mluvčí města Martin Korych dnes ČTK řekl, že současný vlastník sochy se ale nymfy nechce vzdát. Do lázní se proto vrátí buď kopie zhotovená podle fotodokumentace, nebo zcela nové výtvarné dílo. Město budovu převzalo loni v říjnu, od té doby se tam podle Korycha dělají nutné opravy. Radnice do nich chce letos investovat přes 11 milionů korun. Ve velmi špatném stavu je zejména vnější fasáda s bohatou kamenosochařskou výzdobou. "Lázně patřily vždy k nejvýznamnějším architektonickým skvostům města. Už dvakrát jsme tam uspořádali den otevřených dveří a vždy přišly tisíce lidí," dodal Korych. Benefice se uskuteční 28. května, radnice na ní představí poprvé archivní materiály o budově a projekty na její budoucí využití. Již od 09:00 budou otevřeny interiéry budovy, v lázních bude výstava fotografií výtvarníka Jiřího Davida, který se proslavil hlavně neonovým srdcem nad Pražským hradem. Ve večerním programu vystoupí herečka Chantal Poullainová, společnost Gutha Jiřího Jarkovského a absolventi technické univerzity s módními kreacemi na téma vývoje plavek od doby secese přes současnost až do budoucnosti. Radnice posuzovala minulý měsíc celkem čtyři varianty možného využití budovy. Nejvíce se městu zamlouvala vize přeměnit je na Dům zdraví. "Nejen, že úprava bude nejméně náročná, provoz Domu zdraví by měl být i finančně soběstačný," uvedl primátor Jiří Kittner. Objekt je podle něj památkově chráněn, a proto nebude jednoduché do něj stavebně příliš zasahovat. Projekt proto předpokládá zachování a rekonstrukci bazénové části. Přestavba si vyžádá přes 453 milionů korun, její financování je však zatím nejasné. "Budova bude sloužit pro veřejné účely, proto lze uvažovat o spolufinancování z veřejných zdrojů státu i unie," doplnil mluvčí. Novorenesanční liberecké lázně byly postaveny v letech 1900 až 1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga. Vznikly v době největšího rozmachu tehdy německého města a tvoří architektonicky ojedinělý celek se sousedním Severočeským muzeem a dětskou poliklinikou. Město loni památku získalo v dražbě za devět milionů korun, aby ji zachránilo před zničením. V posledních letech několikrát změnila majitele, kteří do ní prakticky neinvestovali.