Liberec - Liberecký magistrát chce přeměnit Městské lázně císaře Františka Josefa I. na výstavní centrum. V pořadí je to již třetí vize, která má vrátit nevyužitému památkově chráněnému objektu život. Na Dům zdraví, který chtělo postavit město, ani relaxační centrum, jež měla vybudovat izraelská firma, nebyly peníze. Výstavní centrum, do něhož by se mohla přestěhovat i Oblastní galerie, by stálo 370 milionů korun, většinu by podle plánu dala Evropská unie, řekl včera novinářům primátor Jiří Kittner (ODS). Město projekt zahrnulo do Integrovaného plánu rozvoje města a v nejbližší se s ním bude ucházet o evropské dotace. "Mohli bychom získat až 92,5 procenta nákladů. Jestli máme šanci uspět, se dozvíme už listopadu," podotkl. Příští rok by město našlo dodavatele a do dvou let by provedlo obnovu a dostavbu budovy. Kittner chce, aby se přeměna lázní na galerii stala krajským projektem. Dosud o ní však nejednalo ani zastupitelstvo kraje ani města. Oblastní galerie patří kraji, je ve špatném stavebním stavu a kraj na její opravu nemá. Spojením obou projektů by se vyřešily dva problémy současně. Město je ale připraveno lázně přestavět i bez podpory kraje, samo by je pak použilo jako výstavní prostory. Liberec našel pro přeměnu inspiraci ve francouzském městě Roubaix, i tam lázně přestavěli na obrazárnu, kde uprostřed hlavní auly v místě dřívějšího bazénu zůstal pruh s vodou. "I u nás by tomu tak mělo být," dodal Kittner. Magistrát chce oživit oblast Lidových sadů, lázně leží právě na spojnici mezi nimi a centrem. Magistrát lázně získal v roce 2005 v aukci za devět milionů a do jejich záchrany investoval s pomocí státu a kraje 27,5 milionu korun. V současné době památce nehrozí žádná zkáza. Liberecké městské lázně byly postaveny v letech 1900 až 1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga. Stavba vznikla v době největšího rozmachu tehdy německého města na počest 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Na budovu se dnes vrátil obnovený německý nápis, který to připomíná. Lázně tvoří architektonicky ojedinělý celek se sousedním Severočeským muzeem a dětskou poliklinikou. Než budovu získalo město, měnila několikrát majitele a žádný z nich do lázní neinvestoval.