Praha - Ministerstvo kultury (MK) se stále častěji musí zabývat návrhy na prohlášení staveb z druhé poloviny 20. století za památky. I vzhledem k tomu, že jejich ochrana vzbuzuje kontroverze, trvá posuzování návrhů někdy i rok. Tak je tomu třeba v případě pražského obchodního domu Kotva, mluvčí ministerstva Simona Cigánková ale ČTK řekla, že pravděpodobně do konce roku MK vydá rozhodnutí. Nově pak úředníci zahájí řízení o pražském Parkhotelu nebo o budově Strojimportu.
Návrhy na prohlášení nemovitých i movitých památek mohou vzejít od úředníků, ale i od kohokoli, kdo se k tomu rozhodne. V případě poválečných památek bývá řízení zahájeno v drtivé většině na podnět fyzických osob či sdružení.
Aktuálně se nejvíc mluví o budově Transgasu v Praze. Její majitel ji chce zbourat a stavět na jejím místě nové objekty. Pro odstranění podle developera mluví energetická náročnost budov nebo urbanistický aspekt. MK loni odmítlo budovy ze 70. let za památku prohlásit, od jara trvá přezkumné řízení, při němž ale majitel s budovou musí nakládat tak, jako by památkou byla. Řízení podle mluvčí může trvat ještě měsíce.
Kromě Kotvy od architektů, manželů Machoninových MK posuzuje případnou památkovou ochranu bývalé mazutové výtopny na pražském sídlišti Invalidovna. Úředníci dostali v červenci také návrh na prohlášení celého sídliště Ďáblice za kulturní památku. Delší dobu již posuzují, zda by památkou mohlo být nádraží v Ostravě Vítkovicích z 60. let. "Stále čekáme na zpracování stavebně-historického posudku od NPÚ dle požadavků pana ministra," řekla mluvčí. Mediálně proslavené havířovské nádraží ale ani po dlouhém řízení a mnoha odvoláních prohlášeno památkou nebylo.
Zda bude prohlášena za památku pražská Kotva, zatím zřejmé není. Ministerstvo ale jinou stavbu od manželů Machoninových, karlovarský hotel Thermal, za památku letos odmítlo prohlásit. Odborníci připomínají, že MK nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.
"Přestože zájem zejména odborné veřejnosti o architekturu 60., 70. a 80. let 20. století stále stupá a povědomí o jejích hodnotách roste, nepovažuji situaci za příznivou. Stále totiž narážíme zejména na nepochopení širší veřejnosti, která tuto architekturu vnímá především skrze její spojení s dobou totality a považuje ji za ideologickou," sdělila ČTK ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Podle ní se tento fakt projevuje tak, že se nezkoumají skutečné hodnoty samotného díla, ale doba jeho vzniku. "Pozitivní ale je, že se stavbami druhé poloviny 20. století zabývá stále více odborníků. Vzniká řada vědeckovýzkumných projektů a postupně roste i informovanost širší veřejnosti," míní ředitelka.