je zajimave poslouchat o tom ze tocna je jedinecna a zaroven ze tocna naprosto rusi barokni vzhled parku - chtel bych se panu pamatkaru zeptat jestli se da zit v kompletne zakonzervovanem svete /ano pamatky jsou VELMI dulezite, ale zaroven cas nejde zastavit v jednoum okamziku/ myslim ze by se pamatkari a zastupitele meli shodnou a vypsat soutez o "novou" tocnu ktera bude reverzibilni, skryta behem "dne" a "otevrena" behem jevistni hry - mela by byt v symbioze s parkem, .. prece mohou vedle sebe muze fungovat nove a stare. proc se pripravovat o nove napady a hledet jen do minulosti, prece musime vychazet z historie aby jsme mohli jit vpred.
tak si s vami dovolim snad poprve nesouhlasit. IMO ta tocna park ozivuje a tak strasne taky nevypada. kolik lidi by ten letohradek videlo kdyby tam nebyla? kolik lidi se jim muze kochat ted i kdyz tam puvodne sli na divadlo? skutecne mate pocit ze to ten letohradek "neunese"?
rád souhlasím s Vaší větou, že VEDLE SEBE může fungovat staré a nové. Točna ale bohužel není ten případ: nefunguje VEDLE zahrady, ale v ní, parazituje na ní asi jako tasemnice na svém hostiteli a stejně jako ta tasemnice ji ničí.
Nechci tady rozvádět všechny ty stokrát zopakované argumenty - zájemcům místo toho doporučím 4. číslo loňského ročníku Zpráv památkové péče, kde je nejnovější vývoj kolem točny přehledně shrnutý. Je zajímavé, že pan Šesták, ředitel Jihočeského divadla, zde ve svém příspěvku neuvedl ani jeden důvod, proč by točna nemohla existovat kdekoliv jinde. A také se zapomněl zmínit o tom, co přiznal na jiném místě a co je podle mne dost důležité: že příjmy z točny tvoří zhruba dvě třetiny veškerých příjmů jeho divadla.
A přece jen si neodpustím aspoň toto: kámen úrazu možná není jen v nespokojenosti památkářů, ale v tom, že současná točna v parku stojí v rozporu se zákonem a je v podstatě černou stavbou; kdyby její provozovatelé neobešli hned několik zákonem stanovených podmínek, současná verze točny by nikdy nevznikla. Ale o tom oni raději také moc nemluví.
byl na tocnu stavebnim uradem vydan demolicni vymer?
panu Bláhovi
| 08.06.08 01:54
Zajímalo by mě, jakým způsobem točna parazituje a ničí? Osobně jsem ji nenavštívil a neznám podrobnosti. Můj pohled jhe nezaujatý a rád bych si udělal pevnější stanovisko. Pokud tvrdíte, že je točna škodlivá, potřebuji vědět jakým způsobem. Vezmu-li v úvahu, že jsem úplně z jiného kraje a že Krumlov (nikoliv velké město) znám z vlastivědných učebnic už od první (druhé?) třídy právě jen kvůli točně. Nepřijde mi jako úplně negativním objektem. Napište mi tedy, prosím, její přímý negativní vliv.
určitě se podívejte do už zmíněných Zpráv památkové péče: všechny články, týkající se točny, je možné stáhnout v pdf formátu na adrese http://www.npu.cz/pp/zpp/obsahy/2007/2007-4/
Jsou tam přehledně shrnuty jak význam a historie zahrady, tak vývoj točny od počátků až po současnou stavbu na hranici legality, přehled všech slibů, kterými se Česká Republika opakovaně zavázala točnu odstranit a řada dalších informací, které tenhle článek elegantně pomíjí.
Pokud jde o to, jak točna škodí: viz především článek Václava Girsy tamtéž. Asi by se mi nepovedlo to napsat lépe.
Nevím, jaké vlastivědné učebnice jste měl ve škole k dispozici, ale pokud se v nich psalo o Krumlovu jen v souvislosti s točnou, odvažuju se tvrdit, že byly dost špatné. Zkuste si do Krumlova někdy zajet a myslím že zjistíte, že je tam i řada jiných věcí, kvůli kterým stojí za to se tam vracet. I v případě, že Vás třeba historie úplně tak nebere.
A aspoň jedno dementi k řadě ne zrovna přesných tvrzení v článku: českokrumlovské otáčko skutečně není jediné svého druhu v České republice. Podobné stojí v městském parku v Týně nad Vltavou - viz http://www.otacive-hlediste.cz -, jen se o něm méně ví. Proč asi - třeba proto, že nestojí v žádné významné památce, jejímž jménem a jejíž popularitou by se zaklínalo?
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
www.ateliervision.cz/nedivadlo
Nechci tady rozvádět všechny ty stokrát zopakované argumenty - zájemcům místo toho doporučím 4. číslo loňského ročníku Zpráv památkové péče, kde je nejnovější vývoj kolem točny přehledně shrnutý. Je zajímavé, že pan Šesták, ředitel Jihočeského divadla, zde ve svém příspěvku neuvedl ani jeden důvod, proč by točna nemohla existovat kdekoliv jinde. A také se zapomněl zmínit o tom, co přiznal na jiném místě a co je podle mne dost důležité: že příjmy z točny tvoří zhruba dvě třetiny veškerých příjmů jeho divadla.
Jsou tam přehledně shrnuty jak význam a historie zahrady, tak vývoj točny od počátků až po současnou stavbu na hranici legality, přehled všech slibů, kterými se Česká Republika opakovaně zavázala točnu odstranit a řada dalších informací, které tenhle článek elegantně pomíjí.
Pokud jde o to, jak točna škodí: viz především článek Václava Girsy tamtéž. Asi by se mi nepovedlo to napsat lépe.
Nevím, jaké vlastivědné učebnice jste měl ve škole k dispozici, ale pokud se v nich psalo o Krumlovu jen v souvislosti s točnou, odvažuju se tvrdit, že byly dost špatné. Zkuste si do Krumlova někdy zajet a myslím že zjistíte, že je tam i řada jiných věcí, kvůli kterým stojí za to se tam vracet. I v případě, že Vás třeba historie úplně tak nebere.
A aspoň jedno dementi k řadě ne zrovna přesných tvrzení v článku: českokrumlovské otáčko skutečně není jediné svého druhu v České republice. Podobné stojí v městském parku v Týně nad Vltavou - viz http://www.otacive-hlediste.cz -, jen se o něm méně ví. Proč asi - třeba proto, že nestojí v žádné významné památce, jejímž jménem a jejíž popularitou by se zaklínalo?