Kolín chce opravit chátrající zámek za peníze z norských fondů

Kolín - Chátrající kolínský zámek by mohl být opraven za peníze z takzvaných norských fondů. Radnice má hotový projekt a předložila ho k posouzení. Zda uspěje, je otázkou, řekl dnes ČTK starosta Vít Rakušan (Změna pro Kolín).
    Uvnitř by podle Rakušana mohl vzniknout hotel a knihovna. "Což by si Kolín zasloužil, protože současné prostory adekvátní nejsou, knihy se pomalu už nevejdou do sklepa," podotkl starosta.
    Na nádvoří zámku má už v letošním roce začít výstavba podnikatelského inkubátoru. Zároveň by ale bylo potřeba opravit celý areál, o němž se podle Rakušana psalo jako o ruině už před sto lety. Možnost, že by město získalo přímou dotaci od ministerstva kultury, je krajně nepravděpodobná. "Tady je problém, že kolínský zámek na první pohled jako památka nevypadá. Na chrám svatého Bartoloměje se nám po větších či menších bojích nějaké peníze vždy sehnat podaří, ale na kolínský zámek ne," podotkl starosta.
    Řešením by proto mohly být norské fondy, které podle Rakušana často uvolňují prostředky na rekonstrukce objektů, jež na počátku nevypadají zrovna velkolepě. "Projekt je vyhotoven a předložen k posouzení. Nicméně když se bavím se starostou jakéhokoliv většího města, tak na norské fondy spoléhají téměř všichni, takže ten přetlak tam bude ohromný," upozornil. Například nedaleká Kutná Hora chce ze stejných fondů získat prostředky na opravu Dačického domu.
    Sehnat peníze na kompletní rekonstrukci zámku je zatím nereálné, práce by měly postupovat po etapách. "Na stole jsou takové varianty, které odpovídají jak pohledu historiků umění, památkářů, tak architekta, nicméně kdybych teď řekl, kde by se řádově pohybovala celková investice do opravy zámku a všech přestaveb, tak bychom byli někde u miliardy korun," poznamenal Rakušan.
    Materiál zpracovaný městským architektem Jiřím Košťálem připomíná, že historie kolínského zámku je velmi dlouhá a pestrá. Již samo jeho založení v roce 1261 předurčilo vznik jádra budoucího města. Areál přežil několik vypálení, dočkal se následné obnovy a přestavby. Stejně jako se střídali majitelé panství, měnila se podoba zámku. Například rytíř František Horský v něm v druhé polovině 19. století vybudoval pivovar. Další razantní přestavba byla po požáru v roce 1911. Úpravy areálu pokračovaly až do roku 1988, kdy skončil provoz pivovaru. V minulosti nechala radnice opravit jedno křídlo areálu a přestěhovala do něj část městského úřadu.