Knihovníci v NK znovu zvažují novostavbu, kapacity prý nestačí

Praha - Většina prací při revitalizace sídla Národní knihovny (NK) v Klementinu směřuje k obnově barokního charakteru stavby. Jen velmi omezeně se při opravě vychází vstříc požadavkům na provoz moderní knihovny. Uvádí to materiál, který vypracovali knihovníci a který má ČTK k dispozici. Knihovníci proto znovu zvažují stavbu nové budovy, z níž před osmi lety sešlo. Petr Kroupa pověřený řízením knihovny v rozhovoru s ČTK řekl, že záměrem není návrat k baroku a sami knihovníci podle něj nejsou jednotní v tom, jak by měla NK vypadat. Model Klementina a nové budovy ale nezavrhuje a vidí inspiraci v zahraničí.

Dokument knihovníků upozorňuje mimo jiné na to, že pietní restaurování Klementina a odstranění všech pozdějších úprav sníží kapacitu areálu. "Sníží se téměř o třetinu," řekl Kroupa. Rozměrné chodby budovy, které sloužily po úpravách jako kanceláře, by měly být do budoucna otevřené a průchodné, což znemožní oddělení provozu knihovny od služeb veřejnosti. Kroupa namítá, že volné chodby požadují kvůli bezpečnosti hasiči.

Knihovna podle odborníků potřebuje nutně další kapacity, ale z původního záměru expanze v podobě využití podzemí či dílčí dostavby sešlo. Mají proto čtyři varianty řešení budoucnosti NK, ve třech z nich figuruje novostavba. Kroupa ale říká, že dokud se Klementinum neopraví, není možné řešit, jak a kde bude NK působit. A revitalizace potrvá ještě nejméně tři roky.

To, že se zastavená oprava Klementina rozběhla, považuje za svůj největší úspěch během svého ročního působení v čele knihovny. Řízením knihovny ho pověřil ministr kultury a zatím to tak zůstane. "Je třeba stabilizovat v NK situaci, což zatím probíhá," řekla ČTK mluvčí MK Simona Cigánková.

Kroupa je historik umění, dříve působil v Národním památkovém ústavu. "Když jsem nastoupil, knihovníci byli zděšeni," řekl. "Říkal jsem jim, že se knihovníkem nestanu, že mám svou profesi rád a že se jí budu držet. Chtěl bych udělat smysluplnou revitalizaci a rekonstrukci Klementina a moje strategie je, že jim nechci mluvit do knihovnických věcí. Oni říkají, kde co chtějí mít," uvedl.

Revitalizace začala v roce 2011, dnes má ale tříletý skluz. Předchozí projekt totiž počítal s tím, že se podkope jádro knihovny - hala služeb. "Problém je v tom, že je to přesně v místech, kde jsou zbytky kláštera ze 13. století," uvedl. Přestože se to zjistilo, minulé vedení podle Kroupy pokračovalo v projektování a věřilo, že s politickou podporou získá povolení. Nezískalo, přišly volby a práce stály tři roky, až se v roce 2015 tehdejší ředitel Tomáš Böhm dohodl s novým ministrem kultury na odchodu. V knihovně se ale mluví o tom, že Böhm ztratil po odchodu TOP 09 z MK podporu, zdržovaly se platby za vícepráce související s restaurováním Klementina a dodavatel stavby hrozil odchodem.

Na poslední etapu rekonstrukce za miliardu korun vznikla nová studie, která počítá s využitím podzemí, ale již existujících prostor pod Všeobecnou studovnou, které se využívaly jako kotelna a sklad. K tomu se přidá podzemí pod Hospodářským dvorem. "Domluvili jsme se s památkáři, že tam není nic cenného," řekl ředitel. Vzniknout by tak mělo zázemí pro návštěvníky a pro technologie - třeba pro automatický dopravníkový systém pro knihy.

Ten pro Kroupu symbolizuje moderní knihovnu, po níž volají knihovníci. "Po zadání nejpozději do 20 minut knížka přijede," popisuje svou zkušenost z evropských knihoven. V případě NK, která má stále více knih v depozitáři v Hostivaři, se kniha nejprve musí přivézt nákladním autem, a v Klementinu nasedne do moderního dopravníku. Cesta ke čtenáři tak trvá několik hodin. Mezi Klementinem a Hostivaří se ročně přepravuje přes 250.000 knih, a to knihovníci kritizují.

K rozhodnutí svých předchůdců nahradit novostavbu dostavbou centrálního depozitáře říká: "Celý ten systém je špatně, to snad každý vidí." Rozhodování o novostavbě ale nechá svému nástupci.