I po dostavbě depozitáře budou studenti dál chodit do Klementina

Praha - I po rozšíření hostivařského depozitáře, jehož novou budovu Národní knihovna zprovoznila v těchto dnech, budou studenti stále chodit za informacemi do historického areálu Klementina. Přestože většina knih bude uložena v depozitáři, dva miliony těch nejčastěji půjčovaných svazků zůstanou i po náročné a mnohaleté rekonstrukci barokního areálu umístěné v hlavní budově knihovny. Do Hostivaře budou jezdit hlavně badatelé za knihami, které se studují jen prezenčně. Zvyšování kapacity depozitáře zatím neznamená častější převoz knih, a tedy vyšší náklady.
    Centrální depozitář v Hostivaři vznikl v polovině 90. let ze starší železobetonové haly, která byla zrekonstruována a k ní byla přistavěna administrativní část. Tendr na dostavbu depozitáře vyhlásila NK v roce 2010, dva roky po definitivním konci plánů na novostavbu podle projektu Jana Kaplického. Stavba podle návrhu ateliéru Atrea skončila v roce 2012, loni se stěhovaly knihy.
    V depozitáři jsou dva miliony svazků, ve starší budově, kterou čeká rekonstrukce, je dalších pět milionů knih. V plánu je ještě stavba další budovy, do níž by se měly vejít tři miliony svazků. "Starší budova by měla být opravena do konce roku 2015, dostavba nové ideálně do konce roku 2018," řekl ČTK náměstek ředitele NK Hanuš Hemola. Popisuje však ideální stav, kdy proces nezdržují třeba komplikace při výběrovém řízení. Poté by v Hostivaři mělo být deset milionů svazků, v Klementinu zůstane asi 1,7 milionu knih.
    Fakt, že většina sbírek NK je mimo Klementinum, ale není nový. Z mimopražských depozitářů NK využívala třeba hrad Houska, sklad v Neratovicích, zámky v Postoloprtech a Buštěhradě. Většinu objektů knihovna po dostavbě depozitáře opustila; tehdy byla v Klementinu asi třetina sbírek, dvě třetiny pak v Hostivaři. Dosud NK provozuje depozitář v Neratovicích, kde jsou uloženy rezervní fondy.
    Mezi Centrálním depozitářem a Klementinem jezdí dvakrát denně auto, které převáží veškerou papírovou poštu včetně expedice knih. V Hostivaři jsou sice uložené méně frekventované části sbírek a archivní a konzervační fondy, ale Národní knihovna není běžnou půjčovnou, proto i požadavky jejích uživatelů jsou specifičtější, připomíná Hemola. Téměř každý uživatel NK se tak čas od času dostane do situace, že musí na dokumenty čekat déle, protože jsou uloženy v Hostivaři, nebo za nimi musí do Hostivaře jet.
    Rozsah sbírek NK, které jsou určeny k půjčování domů, je úzký. "Běžné půjčování není stěžejním posláním NK, k těmto úkolům jsou zřizovány jiné knihovny. Vzhledem k malému rozsahu je možné tuto část sbírek nadále mít v Klementinu," říká. Podle Hemoly se bude objem sbírek uložených v Klementinu kvůli celkové stavební dispozici i zvyšujícím se nárokům na kvalitu a bezpečnost uložení snižovat. "Zde se sčítají rizika umístění knihovny v objektu, který podléhá nejvyššímu stupni památkové ochrany, a jejího poslání jako knihovny národní, jejímž hlavním úkolem je růst sbírek národní literární produkce a jejich konzervační charakter," připomněl.
    "Pokud bude počet ročních přírůstků i ubývání knihovny na srovnatelné úrovni jako v posledních deseti letech, tak bychom měli mít rezervu minimálně na 40 let," říká Hemola. I toto číslo se může měnit, záleží třeba na vydavatelské politice, kdy se kvůli penězům snižují náklady jednotlivých titulů a rozšiřuje se počet vydávaných titulů, publikuje se paralelně tištěná kniha s digitální, ostatní knihovny postupně redukují fyzické fondy, to vše má vliv na kapacitu prostor NK. "A samozřejmě vedle 'regálů' bude NK potřebovat stále větší kapacitu datovou - přesně parametrizovaná datová úložiště s certifikáty bezpečnosti," vysvětluje Hemola.