chápu, že majiteli jde především o peníze .... a , že není pravděpodobně vzdělán z hlediska architektury... ale už by měl konečně někdo těmto bouratelům vysvětlit, že se chovají trochu jako sloni v porcelánu ....
Koukám, že jsme se dobře inspirovali v bývalé NDR, kde stavby 2. poloviny století systematicky mizí. Ale jsou aspoň nahrazovány bu´d historickými replikami, nebo něčím, co lze skutečně nazvat architekturou. U nás jde ovšem jen o obrat peněz, o nic jiného a o architekturu půjde až na posledním místě. Bez ohledu na jméno, za něž dům nemůže, je to stavba, která na svou dobu byla hodně zdařilá a která dodnes v Hradci výrazně působí - právě jako protiváha nádraží.
Památkovou hodnotu samozřejmě nemá - ale copak jen ta má držet dobré stavby při životě? Což takhle třeba i obyčejná slušnost vůči městu. Copak není šance tyhle nemravnosti zastavit?
Myslím, že právě v tom hledání "zásadních archi-hodnot" je zakopán pes. Typický případem je stanovisko ministerské komise k havířovskému nádraží, která shledala, že "architektonická a urbanistická kvalita výrazně nepřevyšuje produkci své doby", tudíž nezaslouží ochranu. (BTW kolik máme podobných nádražních budov, zabýval se jimi a jejich srovnáváním někdo?)
Dovedeno ad absurdum: Nemohla by tatáž komise říci totéž o většině stávajících architektonických památek? O hradech i zámcích? Přiznejme, že jen málokterý je jedinečný, většinou jde o variace na jedno téma, často mají stejné autory, opakují se architektonické prvky... A co divadla a muzea ze druhé poloviny 19.st. v historizujících slozích ve větších městech? Nemluvě o množství prvorepublikových funkcionalistických budov... A co památkové rezervace - nejsou chráněny hlavně proto, že se v nich jakoby zázrakem dochoval onen dobový průměr?
Proč se vedle architektonických kvalit současně neposuzuje i širší význam historický? To bych u památek, jako "svědků minulosti", čekal především.
Vůči "tlusté čáře za minulostí" jsou, jak vidno, i svědkové minulosti bezbrannými statisty. Obávám se, že nás tenhle trik vyjde setsakramentsky draho. A to nejen v případě tohoto nádraží.
Z poválečné stavební produkce je svědků mraky, ale dosud není zpracovaná encyklopedie, kde by bylo období systematicky zpracované a autoři a stavby logicky utříděny. Tu nám historici architektury dluží, nebo nám ji dluží ministerstvo kultury, které si takovou publikaci neobjednalo? V té době ve jménu stavebního průmyslu a tzv. "pokroku" vypukla architektonická apokalypsa, tak se do objektivního mapování tehdejšího kulturního masakru asi nikomu dvakrát nechce. Pro ilustraci srovnejte hotel Avion s Černigovem, nebo pražskou čtvrť Dejvice s Bohnicemi, 30. a 70. léta 20. století. Zrcadlo doby je nekompromisní a dnešní produkce fatálními chybami pozdního modernismu dosud nepoučená.
Námět s encyklopedií by nemusel být úplně od věci. Každá stavba by mohla mít své "heslo". Typicky by se založilo v době výstavby nebo při kolaudaci - to je jedno. Napsal by se tam autor, dala nějaká fotka a pokud možno i plánek. Samozřejmostí by měla být možnost přidávat komentáře a další fotky či odkazy (ohlasy v médiích, další zdroje informací). Brát to jako formu prezentace architektů (OA) nemá cenu. K takové možnosti snad mají nakročeno památkáři s projektem Památkový katalog. I když pochybuji, že by počítali s úplnou otevřeností. Ale důležité na tom je právě to, aby pokud možno všichni kooperovali, netvořili souběžné zdroje... a pak stejně dříve či později přestali stíhat...
Začít přitom lze teď hned, např. takto https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%AD%C5%99ov_%28n%C3%A1dr a%C5%BE%C3%AD%29
Anebo založením chybějící stránky https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Amber_Hotel_%C4%8 Cernigov
Dost možná by to mohla být i forma diskuse, ale i kroniky... Podobně jako u dosud stojícího předchůdce Květinového domu https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFm_U_Turk%C5%AF#.C3.9Asi l.C3.AD_o_z.C3.A1chranu_hodnotn.C3.A9_stavby
Na Wikipedii Vás nenechají automaticky vytvořit jakékoliv heslo. Ovšem zcela optimální by bylo využít SW Mediawiki. Jako např. zde http://www.grazwiki.at/index.php?title=S%C3%BCdtiroler_Platz _16.
Tím chci říci, že není třeba otálet. I když shoda názorů je asi nedosažitelná. Ale možná by se na nějakém objektivistickém minimu dalo dohodnout...
je výborná věc, ale mně chybí kniha jako Šváchova Od moderny k funkcionalismu1899-1939 z roku 1985, kdy třicátník zmapoval dobu, kterou už nezažil. Od funkcionalismu k modernismu 1929 - 1969.
Pánové a dámy, prostě se všichni budeme muset smířit s realitou, která se nám líbit může a taky nemusí. Čím dál častěji bude docházet k demolicím budov z období komunismu. A abych řekl pravdu, v drtivé většině případů to škoda nebude....
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Památkovou hodnotu samozřejmě nemá - ale copak jen ta má držet dobré stavby při životě? Což takhle třeba i obyčejná slušnost vůči městu. Copak není šance tyhle nemravnosti zastavit?
Dovedeno ad absurdum: Nemohla by tatáž komise říci totéž o většině stávajících architektonických památek? O hradech i zámcích? Přiznejme, že jen málokterý je jedinečný, většinou jde o variace na jedno téma, často mají stejné autory, opakují se architektonické prvky... A co divadla a muzea ze druhé poloviny 19.st. v historizujících slozích ve větších městech? Nemluvě o množství prvorepublikových funkcionalistických budov... A co památkové rezervace - nejsou chráněny hlavně proto, že se v nich jakoby zázrakem dochoval onen dobový průměr?
Proč se vedle architektonických kvalit současně neposuzuje i širší význam historický? To bych u památek, jako "svědků minulosti", čekal především.
Začít přitom lze teď hned, např. takto https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%AD%C5%99ov_%28n%C3%A1dr a%C5%BE%C3%AD%29
Anebo založením chybějící stránky https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Amber_Hotel_%C4%8 Cernigov
Dost možná by to mohla být i forma diskuse, ale i kroniky... Podobně jako u dosud stojícího předchůdce Květinového domu https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFm_U_Turk%C5%AF#.C3.9Asi l.C3.AD_o_z.C3.A1chranu_hodnotn.C3.A9_stavby
Na Wikipedii Vás nenechají automaticky vytvořit jakékoliv heslo. Ovšem zcela optimální by bylo využít SW Mediawiki. Jako např. zde http://www.grazwiki.at/index.php?title=S%C3%BCdtiroler_Platz _16.
Tím chci říci, že není třeba otálet. I když shoda názorů je asi nedosažitelná. Ale možná by se na nějakém objektivistickém minimu dalo dohodnout...