V pátek 12. dubna proběhlo v konferenčním sále Otevřené zahrady v Brně třetí setkání aktérů obnovy Hodonína, jehož severní části – Bažantnici a Pánov – zasáhlo v červnu 2021 ničivé tornádo. Přírodní katastrofa si tehdy vyžádala šest lidských životů a stovky lidí byly zraněny. Materiální škody se vyšplhaly do stamilionových částek a mnoho těžce poškozených domů muselo být následně zbouráno. Tornádo se stalo impulzem pro do té doby nevídaný rozvoj města.
Důležitým katalyzátorem obnovy Hodonína byl finanční dar v hodnotě 150 milionů korun, které městu věnovala rodinná nadace manželů Komárkových (Nadace KKFF). Karel Komárek je místním rodákem a k zasažené lokalitě má již od dětství silný osobní vztah. Vedle finanční pomoci přispívá nadace k obnově města také svými bohatými metodickými a organizačními zkušenostmi. Účastníci setkání se v této souvislosti dozvěděli, že druhá Komárkova nadace – Nadace Proměny Karla Komárka –, fungující již od roku 2006, se od července sloučí právě s Nadací KKFF. "Končící" nadaci zná odborná i široká veřejnost díky mnoha úspěšným výsledkům obnovy veřejných prostranství po celé České republice.
Poněvadž šlo již o třetí setkání zástupců města, nadace a zapojených architektů, měla akce charakter spíše výrobní porady, kdy se jednotlivé týmy navzájem informovaly o aktuální fázi svých projektů. Po úvodním zahájení a zdravicích starosty Hodonína Libora Střechy a Luboše Veselého, ředitele Nadace KKFF, následovala prezentace Terezy Kleinerové z odboru rozvoje města s přehledným projektovým plánem dvacítky akcí v téměř 70hektarovém území, jejich předpokládanými investičními náklady a mapou lokality. Nejenže odbor rozvoje koordinuje jednotlivé týmy v rámci daného území, ale dbá i na zapojování budované infrastruktury do celoměstských systémů a celkově dohlíží na finanční a kvalitativní stránku obnovy.
Osmička nejvýznamnějších projektů
Na společném setkání zazněly podrobnější informace o osmi nejzásadnějších projektech. Vzhledem k tomu, že se s některými z nich započalo ještě před katastrofou – která si však vyžádala jejich nutné doplnění a celkové přepracování –, bylo již poprvé možné pozvat přítomné na jedno slavnostní otevření, a sice Domu přírody Hodo- nínské Dúbravy a jeho zahrady, které budou prvním návštěvníkům zpřístupněny 1. června. Přestavbu bývalé sídlištní mateřské školy na ekocentrum s edukativními a badatelskými ambicemi měl na starosti brněnský ateliér Létající inženýři, jehož hlavní architekt Tomáš Havlíček na setkání prezentoval fotografie čerstvě dokončené budovy.
Dokončena byla také expozice podle návrhu architekta Romana Strnada ze studia The Büro. Nesmírně lákavá bude i přilehlá zahrada souznící s nedalekou národní přírodní památkou Hodonínská Dúbrava, za jejímž návrhem stojí krajinářští architekti z Atelieru per partes. Náročnou realizaci zahrady, která probíhala paradoxně v zimních měsících, přiblížil přítomným Lukáš Lattenberg ve své časosběrné fotoreportáži.
Sportoviště nadregionálního významu
Za největší a finančně nejnáročnější projekt platí obnova Sportovního areálu U Červených domků a navazujícího městského parku U Červených domků. Architekti David Šrom a Václav Štojdl z brněnského studia PROAM ARCHITEKTI prezentovali v Otevřené zahradě návrh nové tribuny sportoviště, jehož parametry budou odpovídat kritériím pro konání sportovních soutěží na evropské úrovni. Při promítání vizualizací se přítomným tajil dech a bylo zřejmé, že tato realizace přinese Hodonínu nadregionální význam. Koncepci sousedního parku ozřejmila krajinářka Jitka Tomsová z Atelieru Rouge.
Město pro každého
Bezesporu příjemným zpestřením bylo vystoupení architekta Osamua Okamury, který společně s Milotou Sidorovou, Zdenkem Sendlerem a Pavlínou Macháčkovou vytváří nový odborný panel Nadace KKFF. Okamura vybral ze své knihy Město pro každého: Manuál urbanisty začátečníka několik provokativních témat a na základě příkladů ze světa se mu pak podařilo rozpoutat vášnivou diskuzi o problémech současných měst.
Knihu, která byla původně určena dětskému publiku, pozitivně kvitují i komunální politici. Ukazuje se, že povědomí o veřejném prostoru, komunitní práci, principech řízení města a dalších souvisejících tématech není ve společnosti zakořeněno, a bylo by vhodné zařadit ho už do osnov základních škol.
Výzvy pro krajinářské architekty
Úpravy veřejných prostranství před Základní školou U Červených domků (ateliér Arkytek), respektive u Integrované střední školy Hodonín (Helena Růžičková) jsou sice rozsahem menší projekty, avšak po svém dokončení zasáhnou do každodenního života mnoha mladých lidí. Krajináři tudíž dbají na to, aby v nich školáci našli dostatek místa pro neformální setkávání a trávení volného času.
Opravdovou výzvu pro krajinářské architekty představuje znovuzrození lesoparku Dúbrava, tzv. Příměstského lesa Bažantnice. Rovnováhu meziochranou přírody a sílící touhou občanů po aktivní rekreaci hledají krajináři z Atelieru per partes. Lesopark se nachází mezi sídlištěm a národní přírodní památkou, což je skutečnost, z níž na obou stranách bezpochyby vyplyne řada kompromisů. Realizace je v plném proudu, takže Daniel Matějka, spoluzakladatel zmíněného ateliéru, již mohl publiku představit řadu zajímavých momentů a nápadů. Obnovit příměstský les je záležitostí let a setkání architektů jasně ukázalo, jak náročná a dlouhodobá bude právě celková rekultivace tornádem zasažené krajiny.
Pomyslnou tečkou, která uzavřela pestrou plejádu prezentací, byl projekt architektů a krajinářů z brněnského studia MAAUS: Miroslavy Zadražilové, Martina Horkého a Martina Jeteliny. Týmnavrhl na místě zničeného tábora areál nového Dětského městečka, jež se po dokončení stane volnočasovým rájem pro nejmenší obyvatele Hodonína. Do "osady v lese" by se měla navrátit řada aktivit, včetně zničené lesní školky, klubovny skautů a dalších spolků. V hlavní budově vznikne prostor pro přednášky. Ústředním prvkem areálu bude louka s ohništěm, která bude citlivě připomínat původní dětský tábor poničený katastrofou. Výsadba stromů v městečku již započala, se samotnou stavbou pavilonů plánuje město začít na konci letošního roku.
Představené projekty odhalily, že všichni lidé zainteresovaní v obnově Bažantnice, odvádějí obrovské množství práce. Objem investic, který je pro pětadvacetitisícové město značný, by se bez grantu Nadace KKFF a státní podpory neobešel. Na setkání se také několikrát hovořilo o tématech dlouhodobé udržitelnosti jednotlivých projektů. O drtivou většinu z nich se totiž bude starat město, přičemž z ostatních částí Hodonína se již ozývají hlasy, aby se neřešila pouze situace v tornádem zasažené Bažantnici. Pokud se podaří všechny projekty zafinancovat a v budoucnu udržet, bude Hodonín příkladem města, které využilo přírodní katastrofu jako impulz pro rozvoj a obnovu své občanské infrastruktury. Už teď se vyplatí do Hodonína zajet a pokochat se trendy současné krajinářské architektury.