DOX za pět let svého trvání uspořádal už přes 100 výstav

Praha - Centrum současného umění DOX v Holešovicích představilo za pět let své existence přes 100 výstav současného umění a uspořádalo přes 800 doprovodných a vzdělávacích akcí, čímž se zařadilo mezi významné součásti galerijní scény v Praze. Jako ryze soukromá iniciativa vzniklo v době, kdy reálný nezájem politiků o kulturní dění v Česku byl již zcela zřejmý, řekl ČTK zakladatel DOXu Leoš Válka.
    "Skutečnost, že DOX je akceptován a respektován jako zásadní a trvalá součást kulturní scény v ČR," odpověděl Válka na dotaz ČTK, co považuje za největší úspěch jím založené instituce.
    DOX plní především funkci kunsthalle, která kromě specifické Galerie Rudolfinum v Praze dlouho chyběla, přešly do ní ale i akce, které se v některých veřejných institucích konaly dříve. DOX se otevřel v říjnu 2008, na sobotu 28. září je připraven program, který páté výročí založení centra připomene. Odpoledne zahájí workshopy s umělci a kreativní dílny pro rodiče s dětmi, podvečerní program pak nabídne komentované prohlídky výstav s kurátory a koncert s lightshow. DOX bude celý den otevřen zdarma.
    Válka si je vědom toho, že DOX částečně supluje činnost státních institucí, především v prezentaci českých umělců. Jako příklad uvádí retrospektivu Karla Nepraše, která by podle něj měla určitě být v Národní galerii či Galerii hlavního města Prahy. Postupem času se výstavní program DOXu více a více zaměřuje na projekty se společenským přesahem. Na dotaz, kde vidí DOX za dalších pět let, odpovídá: "Jako významnou instituci se zásadním kritickým výstavním programem, která je uznávána a respektována na celosvětové úrovni." Především by ale chtěl v DOXu vystavovat "inspirující, závažná, překvapující a smysluplná umělecká díla".
    "Ale moc silných a zajímavých autorů mezi mladými umělci není, pár jich tu je, ale není to omračující kvalita. Předchozí generace byla o něco zajímavější a ta předchozí ještě o něco zajímavější. Ale myslím, že je to tak celosvětově, je to vidět na mezinárodních přehlídkách současného umění," míní. Ty, kdo vytvářejí program v DOXu, zajímá umění, které má "nějakou agendu, souvislost se současným světem, společností a s naším vnímáním role umění".
    Vznik centra DOX je známý - Válka po návratu do Čech ze zahraničí vyhledával vhodné nemovitosti jak developer a také bývalá továrna v Osadní ulici se měla proměnit na byty a lofty. Industriální prostor ale Válku v roce 2002 okouzlil a on v něm uviděl budoucí galerii. O jejím architektonickém řešení měl přesnou představu, kterou naplnil Ivan Kroupa, s nímž Válka již dříve pracoval.
    Budova DOX byla zařazena do publikace Phaidon Atlas of 21st Century World Architecture mezi nejvýznamnější stavby světa roku 2008 a ve stejném roce byla nominována na prestižní Mies van der Rohe Award. K financování stavby se vedle Válkova obchodního partnera Roberta Aafjese přidali Václav Dejčmar a Richard Fuxa.
    Státní ani pražské instituce se na vzniku projektu nijak nepodílely. Dnes se z veřejných zdrojů daří vedle soukromých peněz (hlavním sponzorem DOXu je Zdeněk Bakala, který ze čtyřicetimilionového ročního rozpočtu centru věnuje čtvrtinu) získávat alespoň příspěvky. Ty tvoří asi pětinu rozpočtu. Největší podíl na této sumě má Praha, která poskytuje DOXu čtyřletý grant v roční výši asi šest milionů korun, ministerstvo kultury letos přispělo na provoz 1,5 milionu korun.
    "S ohledem na celkově nevelký objem peněz rozdělovaný z veřejných zdrojů pro náš typ činnosti jsme poměrně úspěšní. S ohledem na náročnost, rozsah i přínos pro českou kulturu, kde do značné míry suplujeme státní instituce, je však tento příspěvek nepřiměřeně nízký," říká ředitel a dodává, že Praha 7, na jejímž území se DOX nachází a dělá čtvrti velkou službu a propagaci, ročně centru dává 10.000 korun. "To je 0,025 procent ročního rozpočtu a desetina denních nákladů na náš provoz," říká. Dodává, že více než 30 procent návštěvníků tvoří cizinci.
    DOX je zmiňován ve všech známých průvodcích a bedekrech a návštěvníci Prahy ho vyhledávají. "Mohli by si uvědomit, že činíme hodně pro propagaci Prahy v kulturní oblasti, to je dnes nejvíce se rozvíjející oblast cestovního ruchu, turisté chtějí mít nějaký kulturní cíl a chtějí vidět nejen historickou architekturu, ale i současnou, a to my naplňujeme úplně čítankově," vzkazuje Válka příslušným úředníkům a politikům, kteří o podpoře kulturních aktivit rozhodují.