Den architektury 2023 připomene Santiniho i Pragera

Konec září a začátek října bude opět patřit architektuře. Největší architektonický festival u nás Den architektury nabídne mezi 29. zářím až 5. říjnem 2023 na stovky zdarma přístupných akcí po celé České republice i na Slovensku. Bohatý program se uskuteční v Praze, Brně, Ostravě, Opavě, Plzni a ve stovce dalších měst a obcí. Opět otevře běžně nepřístupné budovy, nabídne architektonické procházky s poutavým výkladem, cyklovyjížďky, přednášky, ale i divadelní představení a koncerty a celou řadu dalších akcí. Letošní ročník proběhne s mottem Objev konstrukce! a v programu se zaměří na výjimečná konstrukční řešení, a to jak v historické architektuře, industriální architektuře, tak u staveb 20.–21. století. „Na nejrůznějších místech republiky připomeneme také dílo výjimečného představitele barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela, od jehož úmrtí uplyne letos 300 let, a vydáme se také po stavbách jednoho z nejvýraznějších představitelů poválečné architektury u nás – Karla Pragera, který se narodil před 100 lety,“ dodává zakladatelka a ředitelka Dne architektury Marcela Steinbachová. Stále bohatší program nabízí festival Den architektury na Slovensku, v letošním roce se uskuteční ve více jak dvou desítkách měst.

Současně se Dnem architektury se i letos uskuteční festival Film a architektura. Za oběma festivaly stojí spolek Kruh, který čerpá z více než dvou desítek let zkušeností v oboru a dlouhodobé spolupráce s architekty, spolky a institucemi ve všech regionech. V průběhu 13 let existence festivalu se zapojilo na 240 měst na území České republiky i na Slovensku. Den architektury se tradičně koná u příležitosti Světového dne architektury, který připadá na první pondělí v říjnu.

Program bude průběžně zveřejňován na www.denarchitektury.cz.


V pořadí 13. ročník má hlavní festivalové motto Objev konstrukce!. Po celé republice představí desítky staveb představujících zajímavá konstrukční řešení, od historických paláců, sakrálních staveb, bytových domů, administrativních budov, industriálních objektů, věží, ale i rozhleden nebo mostů. Pořadatelé chtějí ukázat skryté poklady po celé republice, které jsou výjimečné právě díky práci s konstrukcemi. V Praze se zaměří například na klíčovou realizaci manželů Věry a Vladimíra Machoninových obchodního domu Kotva, novou Štvanickou lávku, zamíří do krovu baziliky sv. Ludmily nebo se vydá Klementinem po stopách adaptace provedené architektem Ladislavem Machoňem. Program Dne architektury dále láká například do Kutné hory, kde vedle ikonické katedrály nabídne i prohlídky běžně nepřístupného konventu, do dolu Františka Josefa na Kladně, bývalé tkalcovny v Náměšti nad Oslavou či do krovů měšťanských domů v Chebu. V Ústí nad Labem se mohou zájemci vydat například na komentovanou prohlídku konstrukcí mostu Dr. Edvarda Beneše a Mariánského mostu. V Ostravě festival nabídne mimo jiné prohlídku oblasti Dolní Vítkovice, ve Zlíně otevře veřejnosti budovu Centroprojektu a zamíří i do hotelu a televizního vysílače na Ještědu. V Opavě bude v rámci festivalu možné mimořádně navštívit Blücherův palác a Hotel Koruna. V Brně se zaměří program mimo jiné na architektonicky unikátní výstaviště, pozve do Vodojemu na Žlutém kopci a také mimořádně umožní navštívit budovu legendárního Prioru před jeho stržením, a to dokonce v rámci divadelního představení Analýza bydlení.

Program zahrnuje i mimořádná řešení rekonstrukcí historických budov. Zájemce nechá nahlédnout například do Císařských lázní v Karlových Varech, za jejichž rekonstrukcí stojí architekt Petr Hájek, nově zrekonstruovaného modernistického Wenkeova domu v Jaroměři od Josefa Gočára nebo nově otevřených zrekonstruovaných pardubických Automatických mlýnů rovněž od Gočára, na jejichž obnově se podílelo hned několik architektonických studií a nyní budou sloužit hlavně umění. Festival pozve i na radnici do Moravské Třebové, kde unikátní konstrukční technologie na přelomu 50. a 60. let 20. století zachránila významnou městskou renesanční památku.
Festivalový program neopomíjí ani nejaktuálnější architektonické počiny. Například v Nesvačilce u Brna představí nově otevřenou kapli Panny Marie Bolestné, konverzi trafostanice v Lipnici nad Sázavou nebo novou budovu radnice města Lázně Bělohrad.

Za odkazem geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela se festival vydá po celé republice. Vedle slavných realizací sleduje i méně známé stavby a budovy, ve kterých se otiskl Santiniho rukopis. Zamíří do klášterního kostela Narození Panny Marie v Želivě, nebude chybět ani Kostel Nejsvětější Trojice ve Žďáru nad Sázavou, Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech, Poutní kostel Zvěstování Panny Marie nebo zámek v Lázních Bělohrad. V Hradci Králové nabídne prohlídky nejstarších církevních staveb kaple sv. Klimenta, jíž Santini přestavěl z gotické do barokní podoby, a Biskupská rezidence. Díky festivalu může veřejnost zavítat například i do běžně nepřístupného hospodářského domu Hubenov či hospodářského domu Kalec. Program se vydá také po Santiniho pražských stopách. Zamíří například do tzv. Valkounského domu, který vlastnil a přestavěl, či Morzinského paláce – budovy velvyslanectví Rumunska. Santini stál dále u návrhů Kolowratského (Thunovského) paláce na Malé Straně, kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, kde bude k vidění běžně nepřístupné Santiniho schodiště. Je také autorem svatých schodů u kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla. Nejen v Praze ale i na řadě míst v regionech se o odborný výklad postará historička architektury Radomíra Sedláková a další odborníci na Santiniho tvorbu. V Praze a Hradci Králové připomene Santiniho i inscenace Divadelního spolku Jedl.

V letošním roce Den architektury připomíná také 100 let od narození Karla Pragera, jehož jméno je spojováno zejména s mezinárodním proudem brutalismu. Program však pokryje celé jeho tvůrčí období, od rané tvorby po vizionářské přístupy. V rámci festivalu mohou zájemci zavítat například do Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Troji, na Novou scénu Národního divadla či do někdejšího sídla Sdružení projektových ateliérů (v současnosti sídlo IPRu). Program představí i Pragerovy mimopražské realizace. Například Kulturní dům ve Veselí nad Lužnicí a Kulturní dům v Březnici, které nesou jeho charakteristický rukopis. Festival připomene i jeho tvorbu ve stylu socialistického realismu v padesátých letech. Ve Strakonicích a Ostravě-Porubě představí soubory bytových domů a v Otrokovicích experimentální panelový dům.