České stavebnictví čelí katastrofálnímu nedostatku pracovních sil

Brno - České stavebnictví čelí katastrofálnímu nedostatku pracovních sil. Může za to patnáctileté velké podceňování učňovského školství. Na stavebním veletrhu v Brně to dnes řekl ředitel Institutu vzdělávání Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Pavel Benda.
    V tuzemských stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci oficiálně pracovalo letos v lednu více než 152.000 lidí. Podle dnešních slov prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáše si však v celém stavebním odvětví vydělává celkem 450.000 lidí, včetně zaměstnanců velmi malých podniků. Kolik je z toho cizinců si Matyáš netroufá odhadovat. Do Čech však přichází podle něj pracovat hodně kvalifikovaných řemeslníků ze Slovenska.
    Podle Bendy není učňovské školství podporováno, protože jsou u něj vyšší náklady na výuku technicko-odborných předmětů než u jiných oborů, a také proto, že má špatnou vládní propagaci. V ČR dochází podle něj k tomu, že se kvalifikovaní řemeslníci ve stavebnictví nahrazují nekvalifikovanými ze zahraničí. Podle Bendy také hrozí, že nebude mít v budoucnosti kdo stavební obory vyučovat. Tyhle všechny aspekty mají podle něj negativní dopad na pracovní trh. Dle jeho názoru je v ČR špatná provázanost vzdělávání s požadavky pracovního trhu. Benda také tvrdí, že chybí celková strategie směřování ekonomiky, z níž by se daly odvodit budoucí potřebné profese.
    Dalším problémem je podle něj celoživotní vzdělávání, které se 15 let neřešilo. V Německu či Rakousku je podle něj možné získat po deseti letech praxe v oboru tzv. státem uznanou kvalifikaci, která je na úrovni školského vzdělávání. Například když se vystudovaný ekonom věnuje deset let programování, je po těch deseti letech státem uznaný programátor, jako by vystudoval v tomto oboru vysokou školu. V ČR pokud si chce někdo změnit kvalifikaci musí podle Bendy jen zpátky do školy, nebo navštěvovat nepříliš úspěšné rekvalifikační kurzy.
    Loni podle Bendy nastal pozitivní obrat, když byl přijat zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, vytvořily se tak podle něj podmínky pro uznání kvalifikací na trhu práce prostřednictvím certifikace. Problémem však podle něj je, že projekt Národní soustavy kvalifikací je financován z EU, a ne systémově a dlouhodobě ze státního rozpočtu. Novinkou je podle Bendy také to, že zaměstnavatelé mohou prostřednictvím tzv. sektorových rad zasahovat do procesu vzdělávání svých budoucích zaměstnanců. Mohou tak stanovovat své požadavky na absolventy škol.
    Podle Petra Štěpánka ze Stavební fakulty Vysokého učení technického (VUT) v Brně, který také dnes na stavebním veletrhu přednášel, chybí na stavebních fakultách vysokých škol komplexní mezioborové studijní programy, které by vychovaly mezioborové stavební specialisty. Firmy mají podle něj však možnost významně ovlivnit obsah toho, co stavební fakulty zařazují do svých studijních programů.