Plzeň - Podruhé od roku 1939, kdy musel spolu s rodinou utéct z Plzně před nacisty, navštívil dnes Willy Semler dům v Klatovské ulici 110. Nyní devadesátiletý muž bydlící v Austrálii je posledním žijícím z trojice synů Oskara Semlera, jenž si právě v tomto objektu nechal podle koncepce světoznámého architekta Adolfa Loose vybudovat interiér. V něm Willy Semler vyrůstal od roku 1923 do svých 15 let. Objekt má nyní ve správě Západočeská galerie v Plzni, dělá rekonstrukci, interiér částečně ukáže veřejnosti v roce 2015, kdy bude Plzeň Evropským hlavním městem kultury. "Poprvé jsem tu byl v roce 1991, nechtěli jsme to ale zpět. Pamatoval jsem si to tu velmi dobře, hodně se toho změnilo, barvy jsou mnohem tmavší," zavzpomínal Willy Semler, který se v Austrálii živil například dovozem železa z Evropy nebo jako poradce v různých strojírenských firmách. Novinářům řekl, že se osobně setkal s Loosem v Karlových Varech, vzpomínky má také na jeho žáka Heinricha Kulku, jenž byt Semlerových na základě Loosovy koncepce navrhl. Byt na Klatovské nebyl podle Willyho Semlera zrovna útulný. "Kulka a Loos nám nepasovali, bylo nám to dětem ale jedno, jen když jsme dostali ráno rohlík a čaj," uvedl s úsměvem. Podle Petra Domanického, kurátora sbírky architektury Západočeské galerie, bytový interiér pocházející z let 1932 až 1934 představuje završení řady Loosových prací v Plzni, a to jak dobou svého vzniku, tak koncepcí a velkorysostí. Interiér zaujímá několik podlaží, navazuje tak na řešení pražské Müllerovy vily a obdobný prostorový koncept založený na tzv. Raumplanu vkládá do staršího zahradního činžovního domu na okraji vilové čtvrti Bezovka. Galerie loni zahájila postupnou opravu celého domu a restaurování bytového interiéru, v roce 2015 by měl být alespoň částečně zpřístupněn veřejnosti. V domě by mělo vzniknout také badatelské centrum architektury Plzeňského kraje s malou expozicí a dalšími prostory pro kulturní akce. Unikátní bytový interiér nechala vytvořit rodina Oskara Semlera, významného plzeňského podnikatele, spolumajitele továrny, jejíž nejslavnější sortiment představovala výroba gramojehel. Západočeská galerie už čtyři roky spolupracuje s Willy Semlerem, který díky svým vzpomínkám zpřesňuje četné informace o původní podobě a fungování bytu a domu a poskytl různé podklady. Západočeská galerie dům do správy převzala v roce 2012, na svůj projekt nyní požádala o peníze od tzv. norských fondů, chce necelých 30 milionů korun. Pokud neuspěje, bude opravovat po částech, a to z peněz od svého zřizovatele, Plzeňského kraje. V roce 2013 byla provedena první fáze rekonstrukce, galerie na ni dostala 4,7 milionu, na letošní rok čtyři miliony korun, na rok 2015 má od kraje přislíbeny tři miliony.