Brněnský Bronx čekají změny k lepšímu dle návrhů umělkyně Šedé

Brno - Brněnský Bronx, čtvrť kolem Cejlu, která nese nálepku sociálně vyloučené lokality s početnou romskou komunitou, čekají zřejmě změny k lepšímu. Umělkyně Kateřina Šedá v návaznosti na svůj oceněný knižní průvodce navrhla, jak by se zdejší veřejný prostor mohl zlepšit. Radnice Brna-středu a Brna-severu spolu s magistrátem některé návrhy uskuteční, oznámila v tiskové zprávě mluvčí centrální městské části Kateřina Dobešová.

Když Šedá v roce 2016 vydala knihu nazvanou Brnox, byl to výsledek jejího téměř dvouletého seznamování s lokalitou a jejími obyvateli. Bedekr získal ocenění Magnesia Litera. Na knihu navázal tříletý projekt Brnox II s cílem přispět ke změnám v lokalitě prostřednictvím menších intervencí, ovšem při zachování "ducha místa".

Městská část Brno-střed do projektu vstupuje s úkolem oživit prostranství na nároží Vlhké ulice a Cejlu. Přibude zeleně, laviček i herních prvků pro děti.

"Návrh revitalizace tohoto veřejného prostranství vycházející z projektu Kateřiny Šedé se nám líbí a souhlasíme s tím, že si žádá úpravu. Prověřili jsme jeho náklady, takže víme, že budeme potřebovat od statutárního města Brna zhruba tři miliony korun, abychom jej mohli realizovat," uvedl starosta Brna-středu Vojtěch Mencl.

Město Brno by mělo pracovat na opravách fasád domů, chodníků, doplnění mobiliáře a dalších aktivitách. Městská část Brno-sever vylepší veřejné prostranství v Bratislavské ulici pod vzrostlými platany. Vznikne také pracovní skupina, která se bude pravidelně scházet a koordinovat změny.

Knižní průvodce Šedé představil Bronx jako barvitou čtvrť, kde o kontrasty není nouze. "Je to subjektivní pohled a výběr, nikoliv oficiální turistický průvodce," řekla ČTK Šedá v roce 2016 při křtu knihy, která nabízí deset "turistických tras".

Šedá je laureátka Chalupeckého ceny. Jako jedna z mála českých umělkyň se prosadila v zahraničí. Účastnila se přehlídek v Kasselu, Benátkách, Lyonu či Moskvě. Její tvorba se vyznačuje snahou narušit stereotypy chování jednotlivců i komunit, nese rysy sociální architektury. Třeba obyvatele Bedřichovic na Brněnsku přestěhovala nakrátko do Londýna a založila jim nový obecní svátek.