Pardubice – Automatické mlýny v Pardubicích čeká další stavební rozvoj. V dalších letech tam vzniknou novostavby s byty, obchody či službami. ČTK to dnes řekl investor Lukáš Smetana. Areál je nově kulturní čtvrtí, po deseti letech od ukončení mlýnského provozu se tam dnes otevřely veřejnosti dvě galerie či vzdělávací centrum.
"Areál v tuto chvíli není kompletní. V boční ulici je otevřený, druhá etapa to má uzavřít, vytvořit hezké prostředí. I chránit okolní zástavbu od kulturního ruchu. Areál bude mít multifunkční náplň," řekl Smetana. Příští rok by měla začít výstavba, která potrvá asi tři roky, na přelomu letošního a příštího roku úřad patrně vydá stavební povolení, dodal Smetana, který je povoláním architekt.
Lukáš Smetana žil s rodinou v Praze, když jej oslovil architekt Zdeněk Balík a informoval ho o automatických mlýnech, které byly na prodej. Smetana s manželkou Marianou je koupili v roce 2016 v dražbě a dali za ně 22 milionů korun. "Což byla z mojí strany čistě ekonomická záležitost. Miluji rekonstrukce, studoval jsem rekonstrukce. Nebylo to o tom, že jsem to chtěl zachraňovat a být mecenáš. K tomu jsem si po pár letech vlastnictví musel nejdřív dospět," řekl ČTK Smetana.
Architekt se svojí ženou nejdřív jednali s městem a krajem o pronájmu části areálu, později se domluvili na tom, že ho samosprávám prodají. Pardubice koupily bývalý sklad mouky za 15,5 milionu korun, součástí toho byl i projekt. Teď je tam vzdělávací centrum Sféra a městská galerie.
Kraj si koupil hlavní budovu mlýnu za 21 milionů korun, opravil ji a umístil do ní Východočeskou galerii, která se od ledna jmenuje Gočárova galerie. Název odkazuje na architekta Josefa Gočára, který mlýny v první dekádě 20. století navrhl. Národní kulturní památkou jsou mlýny od roku 2014. Památková ochrana se netýká částí, které vznikly později a nejsou Gočárovým dílem.
"Mlýny mají od počátku štěstí, že je navrhl Gočár. I za doby totality nic ten objekt nezničilo. V říjnu 1989 se dokupovaly sousední nemovitosti, mělo tady vzniknout 50metrové obrovské silo, díky revoluci k tomu nedošlo, to by mlýny zničilo. Mlynáři pak odsud odvezli skoro veškerou technologii. Kdyby to bylo napsané na seznam Národní kulturní památky i s tou technologií, tak je z toho jenom muzeum mletí obilí," řekl Smetana.
Rekonstrukce celého areálu je dílem veřejného, soukro- mého a neziskového sektoru. Nadace Automatické mlýny, kterou založili manželé Smetanovi, opravila bývalé silo a také veřejné prostory. V sile se nachází kancelář a infocentrum, v přízemí je výtah, který návštěvníky vyveze nahoru, kde jsou výstavní místnosti, multifunkční sál a vyhlídková terasa.
Náklady na přebudování sila činily 104 milionů korun, evropské dotace dosáhly 70 milionů korun. Státní rozpočet přispěl 8,2 milionu korun. Nadace Automatických mlýnů zaplatila 25,8 milionu korun. Celý areál se všemi objekty si zachovává původní industriální charakter, dominuje mu cihlová barva.
"Veškeré veřejné finanční prostředky jsme vložili do náměstí a do parku, nekoupil jsem si za to ferrari nebo jachtu. Chováme se k tomu s úctou. Až historie ukáže, zda byl náš architektonický přístup správný," řekl Smetana.