Kyselka st.

Mojmír Kyselka st.

*16. 7. 1902 - Ořechov u Brna, Česká republika
4. 11. 1974 - Brno, Česká republika
Hlavní obrázek
Biografie
1921 - maturita na 1. české státní reálce v Brně
1921-28 - studium na České vysoké škole technické v Brně
1928-44, 1945-52 - Stavební úřad města Brna (samostatný projektant, vedoucí projekční kanceláře pro pozemní stavby a architekturu, vedoucí projekčního a regulačního oddělení)
1944-45 - po propuštění ze zaměstnání protektorálními úřady samostatný projektant v Brně
1952-62 - vedoucí oddělení územního plánu v oboru výstavby a vodního hospodářství Městského národního výboru v Brně
1958-64 - externí učitel Vysokého učení technického v Brně
1962-74 - samostatný projektant v Brně. Člen Skupiny výtvarných umělců v Brně, Svazu československých výtvarných umělců.

Realizace a projekty

Další stavby
Chata Marie Kyselkové, Babice nad Svitavou, 1940
Letní dům ing. Podrábského, Křižanov č. 309, 1939
Slovanská tvrz - rekreační chata stavitele Václava Dvořáka, Brno-Bystr, 1938-43
Rekreační chata, Vlkovský rybník, 1938
Rodinný dům dr. Jarmily Valničkové-Kokrhánkové (spol. E.Škarda), Rezkova 35, Brno-Stránice, 1935
Rodinný dům Marie a MUDr. Jana Hybáškových (spol. E.Škarda), Kaplanova 3, Brno-Stránice, 1934-35
Zařízení zubní ordinace MUDr. R. Kostřici, ulice Česká, Brno, 1933
Expozice města Brna na Výstavě tělesné kultury a sportu (spol. E.Hrbek), Pardubice, 1931
Cvičná kuchyně rodinné školy, Palackého 47, Brno-Královo Pole, 1931
Přístavba Učitelského domu, Luhačovice, 1930
Přístavba školy (spol. B.Fuchs), Táborská 185, Brno-Židenice, 1928
Malobytová kolonie, Gallašova 4-10, Gmelova 6-8, Brno-Štýřice, 1929-30
Rodinný dům, Nosislav, 1927

Podrobný životopis
Architekt Mojmír Kyselka starší se narodil 16. července 1902 v Ořechově u Brna v rodině ředitele školy. Jeho otec František se po I. válce stal ředitelem měšťanských škol v Brně. Zde byl také, po šestnáct let první republiky, členem Rady města Brna pro školství a výchovu. Mojmírova maminka Františka byla také učitelka ze staré kantorské a muzikantské rodiny. Od roku 1894 začala sbírat lidové písně a postupně se stala významnou sběratelkou (4100 písní) a blízkou spolupracovnicí Leoše Janáčka. Oba Mojmírovi starší bratři padli v I. světové válce. Studium architektury a pozemního stavitelství absolvoval na České vysoké škole technické v Brně, zejména u profesorů Králíka, Liebshera, Fishera a Syřiště. Již od roku 1927 projektoval a realizoval rodinné domy a v roce 1928 započal svoji práci pro Magistrát města Brna, jako vrchní technický rada regulačního referátu města. Zde pracoval také v projektové kanceláři města vedené Bohuslavem Fuchsem a Jindřichem Kumpoštem. Městu Brnu zůstal po celý pracovní život věrný s výjimkou nuceného penzionování v letech 1944-45. V roce 1962 odchází do důchodu ve funkci vedoucího územního plánu odboru výstavby a územního plánování Národního výboru města Brna. Po jeho odchodu byl z této funkce a odboru ustaven Útvar hlavního architekta a od jeho začátku byl členem poradního sboru ÚHA. Jeho architektonická tvorba byla tedy omezována povinnostmi urbanistického úředníka. Regulační urbanistické návrhy, rozhodnutí a doporučení která vydával se často realizovala velmi tvůrčím způsobem, ale anonymním způsobem. Za významnou regulační zásluhu je možno považovat také jeho rozhodnutí o nezastavění některých klíčových pozemků, které tak zůstaly zachovány pro hodnotnější stavební díla. Řadu soukromých projektů rodinných domů např. na Rezkově ulici v Brně musel předkládat se spoluautorstvím kolegů pracujících v samostatných projekčních kancelářích. Vlastní vilu na Tomešově ulici navrhl ve dvou variantách. Nejvýznamnější funkcionalistické veřejné stavby v Brně - Masarykovy školy v Černých polích a ředitelství plynáren na Radlase však projektoval a realizoval jako městský architekt. Téměř všechny jeho projekty rodinných domů a chat jsou dotaženy až do interiéru. po roce 1936 dochází v jeho tvorbě k podstatnému přelomu. Pod vlivem přípravy a začátku II. světové války postupně racionální zásady mezinárodního slohu - funkcionalizmu a působením díla F. L. Wrighta, ale i charakteru požadavků klientů - Dvořákova chata na Brněnské přehradě1937 a Osičkovo vinařství u Velkých Bílovic1941 i řada chat a domků - přechází k organické architektuře s regionálními rysy. Po válce se tyto tendence projevily na projektech a realizacích škol v Brně - Táboře 1952 (s arch. J. Klímou) i na rodinných domech na Barvičově ulici 1950-53, na projektu školy na Gallašově ulici - aniž v jedné stavbě došlo k sovětizaci socialistickým realizmem. Od počátků své tvůrčí činnosti se Mojmír Kyselka účastnil architektonických a urbanistických soutěží. Nejvýznamnější vítězství - a následující realizace škol v Přerově (s J. Poláškem) 1932 a další byly magistrátnímu úředníkovy povoleny. Poválečná plejáda soutěží - např. na divadlo v Brně, okružní třída v Brně,vyvrcholila I. cenou v soutěži na hotel International na Husově ulici v Brně ( s M. Steinhauserem). Ta určila všechny hlavní zásady pro následný projekt brněnského Stavoprojektu. V roce 1955 byla dokončena rekonstrukce renesančního paláce - Domu pánů z Kunštátu podle jeho náročného projektu s řadou soudobých motivů v interiéru. Je to zvláště prosklená stěna s dřevěnými pilíři a akanty jako vstup do slavnostního sálu. Od počátku své architektonické činnosti, ale i jako intimních urbanistických prostorů Brna spolupracoval s četnými významnými výtvarníky - malíři Tichým, Kalábem, Matalem, Brunem, sochaři Makovským, Laudou, Lenhartem, Markem a dalšími z mladší generace. Zejména pak v důchodu se této spolupráce účastnil a do určité míry ji i řídil jako člen a pak předseda komise Díla. Přispěl tak ke zlepšení kvality výtvarného díla v architektuře. V roce 1937 byl oceněn stříbrnou medailí Světové výstavy umění a techniky v Paříži za Masarykovy školy v Brně, Černých polích, v roce 1956 Cenou města Brna za rekonstrukci Domu pánů z Kunštátu a v roce 1961 Za zásluhy o výstavbu.
stránky Magistrátu města Brna