Kenzo Tohata
*11. 4. 1902, Japonsko
†29. 4. 1998, Japonsko
Tohata Architects & Engineers
2-3-17 Toranomon, Minato-ku, 105-0001 Tokio+81 03 3581 1251
+81 03 3581 1257
contact@tohata.co.jp
www.tohata.co.jp
Biografie
O architekturu se začal zajímat na střední škole během návštěvy první železobetonové budovy v Kjótu, kterou byla katedry architektury Kjótské univerzity, kam se v roce 1923 zapsal. Po absolutoriu se stal konzultantem ministerstva zahraničních věcí pod vedením profesora Goichi Takedy, kde se podílel na návrhu Institutu orientální kultury v Kjótu.
Po návštěvě Evropy a Ameriky v roce 1932 ve svých 30 letech osamostatnil. V Chicagu navštívil automobilku navrženou Albertem Kahnem a byl ohromen jejím důkladným vyjádřením racionalismu. S podporou svého tchána Katsujiro Iwaie, zakladatele Iwai Industries, navrhl četné přádelny nejen v Japonsku, ale také v Číně, na Tchaj-wanu, v Koreji a na Borneu. Podnikání společnosti neustále rostlo, ale bezprostředně po skončení 2. sv. války nebyly k dispozici žádné projekční práce a společnost byla nucena stavět soukromé domy. S plným využitím racionálních metod, které dosud vyvinuli, přispěli k japonskému poválečnému rekonstrukčnímu úsilí dodáním panelového bydlení, které je dnes známé jako prefabrikovaná výstavba.
V souladu s obdobím rychlého ekonomického růstu Japonska společnost přispívá společnosti prostřednictvím navrhování široké škály budov, od průmyslových budov, především oceláren, až po veřejné budovy a projekty městské přestavby. Zastával veřejnou funkci včetně ředitele Japonského institutu architektů. Jako stavební poradce a člen výboru pro plánování místa na světové výstavě Expo v roce 1970 vedl první japonskou světovou výstavu k velkému úspěchu. V oblasti vzdělávání řadu let přednášel na Kjótské univerzitě a univerzitě v Ósace.
O architekturu se začal zajímat na střední škole během návštěvy první železobetonové budovy v Kjótu, kterou byla katedry architektury Kjótské univerzity, kam se v roce 1923 zapsal. Po absolutoriu se stal konzultantem ministerstva zahraničních věcí pod vedením profesora Goichi Takedy, kde se podílel na návrhu Institutu orientální kultury v Kjótu.
Po návštěvě Evropy a Ameriky v roce 1932 ve svých 30 letech osamostatnil. V Chicagu navštívil automobilku navrženou Albertem Kahnem a byl ohromen jejím důkladným vyjádřením racionalismu. S podporou svého tchána Katsujiro Iwaie, zakladatele Iwai Industries, navrhl četné přádelny nejen v Japonsku, ale také v Číně, na Tchaj-wanu, v Koreji a na Borneu. Podnikání společnosti neustále rostlo, ale bezprostředně po skončení 2. sv. války nebyly k dispozici žádné projekční práce a společnost byla nucena stavět soukromé domy. S plným využitím racionálních metod, které dosud vyvinuli, přispěli k japonskému poválečnému rekonstrukčnímu úsilí dodáním panelového bydlení, které je dnes známé jako prefabrikovaná výstavba.
V souladu s obdobím rychlého ekonomického růstu Japonska společnost přispívá společnosti prostřednictvím navrhování široké škály budov, od průmyslových budov, především oceláren, až po veřejné budovy a projekty městské přestavby. Zastával veřejnou funkci včetně ředitele Japonského institutu architektů. Jako stavební poradce a člen výboru pro plánování místa na světové výstavě Expo v roce 1970 vedl první japonskou světovou výstavu k velkému úspěchu. V oblasti vzdělávání řadu let přednášel na Kjótské univerzitě a univerzitě v Ósace.
