Jaroslav Vaculík
*22. 3. 1921 – Vrchoslavice, Česká republika
†18. 7. 1995 – Praha, Česká republika
Biografie
Jaroslav Vaculík byl český architekt, designér a výtvarník. Nejprve se vyučil zedníkem ve Zlíně v roce 1937, poté tamtéž vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební a studium zakončil složením maturitní zkoušky. Po škole pracoval jako projektant ve firmě Baťa pod Františkem L. Gahurou. V roce 1945 úspěšně složil stavitelskou zkoušku v Praze a nastoupil studium na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Po roce studia zanechal a začal studovat na VŠUP v Praze v ateliéru prof. Pavla Smetany. Ve 4. ročníku se mu podařilo získat státní stipendium na studium architektury v Paříži. Na základě doporučení od Františka L. Gahury začal pracovat v ateliéru Le Corbusiera. Po návratu v roce 1950 úspěšně zakončil studium na VŠUP. Následně pracoval jako projektant a roku 1954 založil družstevní ateliér, který o dva roky později spojil s ateliérem Stanislava Tobka. Tuto éru ukončilo jejich odsouzení za "rozkrádání národního majetku". V době výkonu trestu se nejspíše podíleli na projektu Prezidentské vily ve Vystrkově. Propuštěn byl Jaroslav Vaculík podmínečně v roce 1960. Do roku 1972 pracoval pro ČSM a navrhl několik rekreačních objektů, u kterých se inspiroval Le Corbusierem. Mezi nejvýraznější Vaculíkovy projekty patří výstavba Tábornické školy u Lipnice nad Sázavou. V letech 1972-80 pracoval v Kramářově galerii v Praze. Od 80. letech se věnoval nástavbám v panelových domech, za což získal v roce 1991 ocenění World Habitat Awards.
Jaroslav Vaculík byl český architekt, designér a výtvarník. Nejprve se vyučil zedníkem ve Zlíně v roce 1937, poté tamtéž vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební a studium zakončil složením maturitní zkoušky. Po škole pracoval jako projektant ve firmě Baťa pod Františkem L. Gahurou. V roce 1945 úspěšně složil stavitelskou zkoušku v Praze a nastoupil studium na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Po roce studia zanechal a začal studovat na VŠUP v Praze v ateliéru prof. Pavla Smetany. Ve 4. ročníku se mu podařilo získat státní stipendium na studium architektury v Paříži. Na základě doporučení od Františka L. Gahury začal pracovat v ateliéru Le Corbusiera. Po návratu v roce 1950 úspěšně zakončil studium na VŠUP. Následně pracoval jako projektant a roku 1954 založil družstevní ateliér, který o dva roky později spojil s ateliérem Stanislava Tobka. Tuto éru ukončilo jejich odsouzení za "rozkrádání národního majetku". V době výkonu trestu se nejspíše podíleli na projektu Prezidentské vily ve Vystrkově. Propuštěn byl Jaroslav Vaculík podmínečně v roce 1960. Do roku 1972 pracoval pro ČSM a navrhl několik rekreačních objektů, u kterých se inspiroval Le Corbusierem. Mezi nejvýraznější Vaculíkovy projekty patří výstavba Tábornické školy u Lipnice nad Sázavou. V letech 1972-80 pracoval v Kramářově galerii v Praze. Od 80. letech se věnoval nástavbám v panelových domech, za což získal v roce 1991 ocenění World Habitat Awards.
