Vladimír Kubečka
*18. 9. 1913 – Ostrava, Czech Republic
†17. 3. 1977 – Zlín, Czech Republic
Vladimír Kubečka patřil mezi významné architekty, kteří úspěšně navázali po roce 1945 na meziválečnou stavební tradici firmy Baťa. Vystudoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (profesor Josef Místecký) a v roce 1936 absovoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (profesor Pavel Janák) a nastoupil jako architekt do Baťovy firmy. S touto firmou byl úzce spojený rozvoj meziválečného Zlína, který přerušila II. světová válka. Ve městě i v továrně byla poškozena a zničena řada budov při bombardování 20. listopadu 1944. Po válce bylo nutno odklidit trosky a obnovit život ve městě i veškerou výrobu. Architekt Vladimír Kubečka byl v tomto období autorem jedné z nejzajímavějších realizací v továrním areálu – centrálního skladu obuvi s číslem 34. Budova, umístěná mezi výrobou kožené a gumové obuvi, byla realizovaná ve třech etapách od návrhu v roce 1947 do roku 1955. Její projekt byl prvním československým pokusem o moderní technologii skladování s promyšlenou organizací vnitřní dopravy a systémem vagónovaní hotových výrobků. Pro Baťov–Otrokovice projektoval architekt budovu spodkové koželužny. Byla opět zajímavá svými konstrukčními prvky, navrženými a realizovanými ve spolupráci s profesorem Konrádem Hrubanem.
Vladimír Kubečka byl především urbanistou. V poválečných letech se stal členem skupiny pro regulační plán Zlína spolu s architekty Františkem Lýdie Gahurou, Vladimírem Karfíkem a Jiřím Voženílkem. V letech 1946–1948 vypracovali Jiří Voženílek s Vladimírem Kubečkou směrný územní plán průmyslového sídliště Zlín – Malenovice – Otrokovice a v roce 1947 studii zastavění východní části Zlína. V této části města byla soustředěna bytová výstavba, zaměřená na rozdíl od předválečného individuálního bydlení na hromadnou výstavbu. Podrobně se autoři zabývali osazením výškových objektů v panoramatu města v rámci celého podřevnického údolí. Urbanistické stránce se věnoval také v roce 1946 při návrhu výstavby tříetážových obytných domů ve čtvrti Obeciny (čtvrť Julia Fučíka) v rámci prvního dvouletého plánu. Tyto domy byly v poválečném Zlíně prvním přechodem k jiné formě bydlení a měly vyšší bytový standard. Autorem architektonické řešení byl Vladimír Karfík. Další skupinu tříetážových domů stejného typu realizovali v letech 1948–1949 ve čtvrti Zálešná. Spolu s Vladimírem Karfíkem navrhli v roce 1950 také budovu (původně dvě budovy) Okresního národního výboru v Gottwaldově. Po roce 1948 se Vladimír Kubečka stal ředitelem Projekčních závodů lehkého průmyslu, n. p. Gottwaldov (později Centroprojekt), a v této funkci pracoval do roku 1970, kdy ji musel z politických důvodů opustit.
(zdroj: https://zam.zlin.eu/architekt/25-vladimir-kubecka)
Vladimír Kubečka byl především urbanistou. V poválečných letech se stal členem skupiny pro regulační plán Zlína spolu s architekty Františkem Lýdie Gahurou, Vladimírem Karfíkem a Jiřím Voženílkem. V letech 1946–1948 vypracovali Jiří Voženílek s Vladimírem Kubečkou směrný územní plán průmyslového sídliště Zlín – Malenovice – Otrokovice a v roce 1947 studii zastavění východní části Zlína. V této části města byla soustředěna bytová výstavba, zaměřená na rozdíl od předválečného individuálního bydlení na hromadnou výstavbu. Podrobně se autoři zabývali osazením výškových objektů v panoramatu města v rámci celého podřevnického údolí. Urbanistické stránce se věnoval také v roce 1946 při návrhu výstavby tříetážových obytných domů ve čtvrti Obeciny (čtvrť Julia Fučíka) v rámci prvního dvouletého plánu. Tyto domy byly v poválečném Zlíně prvním přechodem k jiné formě bydlení a měly vyšší bytový standard. Autorem architektonické řešení byl Vladimír Karfík. Další skupinu tříetážových domů stejného typu realizovali v letech 1948–1949 ve čtvrti Zálešná. Spolu s Vladimírem Karfíkem navrhli v roce 1950 také budovu (původně dvě budovy) Okresního národního výboru v Gottwaldově. Po roce 1948 se Vladimír Kubečka stal ředitelem Projekčních závodů lehkého průmyslu, n. p. Gottwaldov (později Centroprojekt), a v této funkci pracoval do roku 1970, kdy ji musel z politických důvodů opustit.
(zdroj: https://zam.zlin.eu/architekt/25-vladimir-kubecka)
