Sir William Chambers
*23. 2. 1723 – Göteborg, Sweden
†10. 3. 1796 – London, United Kingdom
Biografie
Sir William Chambers RA byl švédsko-skotský architekt působící v Londýně, mezi jehož nejznámější díla patří Somerset House a pagoda v zahradě Kew. V roce 1768 byl zakládajícím členem Královské akademie. V letech 1740-49 byl zaměstnán u Švédské východoindické společnosti a podnikl tři cesty do Číny, kde studoval místní architekturu. Po návratu do Evropy studoval architekturu v Paříži u J. F. Blondela a pět let strávil v Itálii. Poté se v roce 1755 přestěhoval do Londýna, kde založil architektonickou praxi. V roce 1757 byl na doporučení lorda Butea jmenován architektonickým učitelem prince z Walesu, pozdějšího Jiřího III. a v roce 1766 také spolu s Robertem Adamem jmenován architektem krále (šlo o neoficiální titul, nikoli o skutečnou placenou funkci v Úřadu prací). Pracoval pro Augustu, princeznu vdovu z Walesu, při realizaci fantaskních zahradních staveb v zahradě Kew.
Jeho serióznější a akademičtější Pojednání o civilní architektuře vydané v roce 1759 se ukázalo jako vlivné na stavitele. Zabývalo se spíše použitím klasických řádů a podávalo návrhy dekorativních prvků, než aby se zabývalo stavbou a plánováním; pro třetí vydání bylo přejmenováno na Pojednání o dekorativních částech civilní architektury. Zahrnovala myšlenky z děl mnoha italských architektů 16. a 17. století, tehdy v Británii ještě málo známých. Jeho vliv se přenesl i na řadu mladších architektů, kteří se v jeho kanceláři vzdělávali jako žáci, včetně Thomase Hardwicka (1752-1825), který mu pomáhal stavět Somerset House a který napsal jeho životopis.
Byl hlavním Adamovým soupeřem v britském neoklasicismu. Chambers měl více mezinárodní rozhled (jeho rytířský titul byl původně švédským vyznamenáním) a při projektování pro britské klienty byl ovlivněn kontinentálním neoklasicismem. Od roku 1758 do poloviny 70. let 18. stol. se soustředil na stavbu domů pro šlechtu, počínaje domem pro lorda Bessborougha v Roehamptonu. V roce 1766 byl Chambers zvolen zahraničním členem Švédské královské akademie věd.
Od roku 1761 zastával neoficiální funkci společného královského architekta, poté byl povýšen do své první oficiální funkce v Úřadu prací a v letech 1769-82 byl kontrolórem královských prací, jeho poslední povýšení ho postavilo do čela, od roku 1782 byl generálním inspektorem a kontrolórem, což byla funkce, kterou zastával až do své smrti.
Chambers hrál důležitou roli při zakládání Královské akademie, , kde byl jmenován prvním pokladníkem.
Sir William Chambers RA byl švédsko-skotský architekt působící v Londýně, mezi jehož nejznámější díla patří Somerset House a pagoda v zahradě Kew. V roce 1768 byl zakládajícím členem Královské akademie. V letech 1740-49 byl zaměstnán u Švédské východoindické společnosti a podnikl tři cesty do Číny, kde studoval místní architekturu. Po návratu do Evropy studoval architekturu v Paříži u J. F. Blondela a pět let strávil v Itálii. Poté se v roce 1755 přestěhoval do Londýna, kde založil architektonickou praxi. V roce 1757 byl na doporučení lorda Butea jmenován architektonickým učitelem prince z Walesu, pozdějšího Jiřího III. a v roce 1766 také spolu s Robertem Adamem jmenován architektem krále (šlo o neoficiální titul, nikoli o skutečnou placenou funkci v Úřadu prací). Pracoval pro Augustu, princeznu vdovu z Walesu, při realizaci fantaskních zahradních staveb v zahradě Kew.
Jeho serióznější a akademičtější Pojednání o civilní architektuře vydané v roce 1759 se ukázalo jako vlivné na stavitele. Zabývalo se spíše použitím klasických řádů a podávalo návrhy dekorativních prvků, než aby se zabývalo stavbou a plánováním; pro třetí vydání bylo přejmenováno na Pojednání o dekorativních částech civilní architektury. Zahrnovala myšlenky z děl mnoha italských architektů 16. a 17. století, tehdy v Británii ještě málo známých. Jeho vliv se přenesl i na řadu mladších architektů, kteří se v jeho kanceláři vzdělávali jako žáci, včetně Thomase Hardwicka (1752-1825), který mu pomáhal stavět Somerset House a který napsal jeho životopis.
Byl hlavním Adamovým soupeřem v britském neoklasicismu. Chambers měl více mezinárodní rozhled (jeho rytířský titul byl původně švédským vyznamenáním) a při projektování pro britské klienty byl ovlivněn kontinentálním neoklasicismem. Od roku 1758 do poloviny 70. let 18. stol. se soustředil na stavbu domů pro šlechtu, počínaje domem pro lorda Bessborougha v Roehamptonu. V roce 1766 byl Chambers zvolen zahraničním členem Švédské královské akademie věd.
Od roku 1761 zastával neoficiální funkci společného královského architekta, poté byl povýšen do své první oficiální funkce v Úřadu prací a v letech 1769-82 byl kontrolórem královských prací, jeho poslední povýšení ho postavilo do čela, od roku 1782 byl generálním inspektorem a kontrolórem, což byla funkce, kterou zastával až do své smrti.
Chambers hrál důležitou roli při zakládání Královské akademie, , kde byl jmenován prvním pokladníkem.
