Raffaele Leone
*11. 10. 1897 – Riposto, Italy
†9. 12. 1981 – Katánie, Italy
Biografie
Raffaele Leone byl italský inženýr, architekt a publicista listu Il Popolo di Sicilia. Byl jedním z nejdůležitějších architektů a intelektuálů sicilského města Katánie. Během první světové války sloužil v armádě. 1922 vystudoval architekturu na římské Scuola di applicazione. Následně byl žákem Gustava Giovannoniho na římské Scuola superiore di architettura. 1929 založil svaz architektů východní Sicílie, jehož se stal tajemníkem. Po výstavě MIAR (Italian Rational Architecture Movement) v roce 1931 napsal řadu kritických článků vůči racionalistickému stylu. V období 1926-58 pracoval na obnově katedrály v Katánii. 1930 získal diplom na XII. Mezinárodní výstavě architektury v Budapešti. 1932 přednášel na prvním mezinárodním uměleckém kongresu v Benátkách. 1928-34 byl protagonistou debaty mezi tradicí a modernou na Sicílii a také jedním z místní protagonistů Syndikátu fašistických profesních umělců. Před válkou vedl kancelář generálního komisariátu EUR. Po osvobození Itálie byl jmenován vedoucím AMGOT a důvěrníkem arcibiskupské kúrie v Katánii.
Raffaele Leone byl italský inženýr, architekt a publicista listu Il Popolo di Sicilia. Byl jedním z nejdůležitějších architektů a intelektuálů sicilského města Katánie. Během první světové války sloužil v armádě. 1922 vystudoval architekturu na římské Scuola di applicazione. Následně byl žákem Gustava Giovannoniho na římské Scuola superiore di architettura. 1929 založil svaz architektů východní Sicílie, jehož se stal tajemníkem. Po výstavě MIAR (Italian Rational Architecture Movement) v roce 1931 napsal řadu kritických článků vůči racionalistickému stylu. V období 1926-58 pracoval na obnově katedrály v Katánii. 1930 získal diplom na XII. Mezinárodní výstavě architektury v Budapešti. 1932 přednášel na prvním mezinárodním uměleckém kongresu v Benátkách. 1928-34 byl protagonistou debaty mezi tradicí a modernou na Sicílii a také jedním z místní protagonistů Syndikátu fašistických profesních umělců. Před válkou vedl kancelář generálního komisariátu EUR. Po osvobození Itálie byl jmenován vedoucím AMGOT a důvěrníkem arcibiskupské kúrie v Katánii.
