Otto Dreyer

Otto Dreyer studoval architekturu na ETH v Curychu (1914-19). Současně vykonával aktivní vojenskou službu (1914-18), kdy skončil jako dělestřelecký důstojník. Následující dva roky strávil sbíráním pracovních zkušeností v berlínském ateliéru Bruno Möhringa a pařížské kanceláři Jean Pelée de Saint-Maurice. Následně podnikl studijní cestu po Itálii. Po návratu do Lucernu pracoval v letech 1924-27 u Armina Meili. Následně založil vlastní praxi, v roce 1958 se partnerem kanceláře stal Hans Käppeli, který převzal vedení ateliéru po Dreyerově smrti.
V Dreyervě tvorbě představují sakrální stavby velký podíl. Jeho první veřejně publikovaným projektem byl v roce 1924 betonový kostel Sv. Karla do Basileje, kde získal třetí místo. Následovaly realizacekatolických kostelů Sv. Théodule v Littau (1938), kostel Sv. Josefa v Lucernu-Maihofquartier (1940) a Bruderklauskirche v Kriens (1953). Mezi jeho stěžejní dílo patří centrální a vysokoškolská knihovna v Lucernu (1951).