Oldřich Starý

Narozen 15. 3. 1884 v Praze. Studium architektury na české technice v Praze (1906-12, u J. Schulze a J. Kouly). V letech 1912-18 profesorem na průmyslové škole stavební v Plzni. Od r. 1919 profesorem vyšší průmyslové školy stavební v Praze, od roku 1929 přednostou stavebního odboru v Praze. Dlouholetý předseda Klubu architektů a Svazu čs. díla, zakladatel časopisu Stavba. Projektuje a realizuje řadu funkcionalistických budov, zejména rodinných domků. Od roku 1939 rediguje časopis Architektura ČSR v různých dobových mutacích nepřetržitě až do své smrti. Za války předčasně penzionován, v roce 1944 souborná výstava k jeho šedesátinám v síni ARS v Praze. Roku 1945 jmenován profesorem (v l. 1951-52 děkanem) fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, v letech 1949-50 rektorem ČVUT. Roku 1949 získává čestný doktorát, v letech 1954 a 1964 Řád republiky. Od r. 1966, kdy odchází do důchodu, stále spolupracuje s fakultou architektury ČVUT. Umírá 3. 11. 1971 v Praze.
Oldřich Starý se nejprve proslavil realizacemi funkcionalistických rodinných domků v letech 1927-34 a zejména kultivovaným Domem uměleckého průmyslu v Praze na Národní třídě. Poté se však soustředil na architektonickou činnost osvětovou, pedagogickou a historiografickou. Má velké zásluhy na rozvoji českých architektonických spolků a svazů. V první polovině 50. let propagoval v architektuře historizující "socialistický realismus" podle sovětského vzoru. Svými stavbami a svou neúnavnou organizační, pedagogickou a publikační prací se významně podílel na úspěších i dílčích omylech české architektury své doby.