...na stará kolena stal Foster tak trochu konjunkturalistou. Ale pořád ještě notně zaostává za profesionálním distributorem komplexu viny jménem Rádžendra Pačaurí a celoplanetárním obchodníkem s větry známým jako Al Gore (7:- +)
Á propos, ta posedlost představou "černých listin"...to je patrně nějaká vzpomínka na stráž čistoty vědeckého světonázoru, že (7:- P) (7;- ))
Na rozdíl od nedávno tu uvedeného textu od Hadid, se tento dá číst a má srozumitelnou myšlenku, ale mystifikací pod pláštíkem udržitelného rozvoje je tu nemálo.
Považovat Commerzbanku ve Frankfurtu za udržitelnou stavbu je skutečně velká asertivita, destrukce Frankfurtu mrakodrapy je z německých měst nejradikálnější. Technologické ovládání klimatu je velice diskutabilní a myslím, že v podstatě zdraví škodlivé, zejména z holistického hlediska. Jednorázové budování měst, ať už Astany pro kazašského diktátora Nazarbajeva nebo Masdaru, vytváří umělé struktury bez tradice a tím i bez génia loci, ten se prostě nenechá centrálně naprojektovat, je to taková jeho zvláštnost.
Ale bylo řečeno hodně o udržitelném rozvoji a jeho principech, jen ty prezentované realizace s tím nemají moc společného. A třetí průmyslová revoluce, to je dnes už jen resentiment, momentálně zuří komunikační revoluce, kterou bude pravděpodobně co nevidět následovat duchovní revoluce, až se všichni se všema civilizačně propojí, to bude ještě hukot, na to už inženýři nedosáhnou...
květnatě formulovaných, patrně ze snahy zalíbit se snob-populistickým investorům. Nikde nic objevného, ani náznak pokusu podat nějaký důkaz pro svá tvrzení, beztak všichni souhlasí... Prostě ukázka krásné duše velkého duchovního vůdce. Vysoká architektura a vysoká politika mi už nějak splývají.
Vysoká architektura a vysoká politika splývají - a bylo to snad někdy zásadně jinak?
Přeci jen je třeba si položit otázku KDO disponuje zdroji potřebnými pro "vysokou architekturu"? Kromě státních organizací, které mají politiku jaksi v popisu práce, jsou to velké (hlavně globální) firmy a korporace, u nichž jsou "dobré vztahy s politiky" nezbytnou podmínkou jejich úspěchu.
Ona ta "vysoká architektura" ze zdá být nějak politická jaksi ze své podstaty - snaží se oslovovat davy lidí a představuje výrazný zásah do původních struktur. Proto nepřekvapuje, že i architekti těchto projektů vystupují politicky. No a pokud, hned se najde dost takových, kteří je šmahem označí za bezohledné technokraty.
Pana prezidenta sponzoruje ČEZ, Foster jako taképolitik má zase jiné sponzory...
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Á propos, ta posedlost představou "černých listin"...to je patrně nějaká vzpomínka na stráž čistoty vědeckého světonázoru, že (7:- P) (7;- ))
Považovat Commerzbanku ve Frankfurtu za udržitelnou stavbu je skutečně velká asertivita, destrukce Frankfurtu mrakodrapy je z německých měst nejradikálnější. Technologické ovládání klimatu je velice diskutabilní a myslím, že v podstatě zdraví škodlivé, zejména z holistického hlediska. Jednorázové budování měst, ať už Astany pro kazašského diktátora Nazarbajeva nebo Masdaru, vytváří umělé struktury bez tradice a tím i bez génia loci, ten se prostě nenechá centrálně naprojektovat, je to taková jeho zvláštnost.
Ale bylo řečeno hodně o udržitelném rozvoji a jeho principech, jen ty prezentované realizace s tím nemají moc společného. A třetí průmyslová revoluce, to je dnes už jen resentiment, momentálně zuří komunikační revoluce, kterou bude pravděpodobně co nevidět následovat duchovní revoluce, až se všichni se všema civilizačně propojí, to bude ještě hukot, na to už inženýři nedosáhnou...
Přeci jen je třeba si položit otázku KDO disponuje zdroji potřebnými pro "vysokou architekturu"? Kromě státních organizací, které mají politiku jaksi v popisu práce, jsou to velké (hlavně globální) firmy a korporace, u nichž jsou "dobré vztahy s politiky" nezbytnou podmínkou jejich úspěchu.
Ona ta "vysoká architektura" ze zdá být nějak politická jaksi ze své podstaty - snaží se oslovovat davy lidí a představuje výrazný zásah do původních struktur. Proto nepřekvapuje, že i architekti těchto projektů vystupují politicky. No a pokud, hned se najde dost takových, kteří je šmahem označí za bezohledné technokraty.