Družstevní hnutí aneb kam přijde zisk z mých peněz?
Druhý večer Markéty Mráčkové a Barbory Šimonové v rámci výstavy Forma sleduje peníze se uskuteční v úterý 22. května 2018 v 19:00 hodin v pražské Galerii VI PER. Přednášková večer bude zaměřen na historii a principy družstevnictví v českých zemích v rámci Rakousko-uherské monarchie, ČS(S)R a ČR.
První družstva vznikala s cílem zajistit svým členům zlepšení ekonomických a sociálních podmínek pro život. Dělníci, drobní živnostníci a rolníci se sdružovali do svépomocných spolků postavených na vzájemné solidaritě (potravní a spotřební družstva, záložny, kampeličky a výrobní družstva). První bytová sdružení měla za úkol zajistit levné bydlení pro dělníky a zaměstnance. Zakládala se také družstva za účelem vybudování objektů sloužících veřejnému zájmu, kultuře a vzdělání (Družstvo Národního divadla, Družstvo rozhledny na Petříně, Družstvo pro výstavbu místní dráhy Čerčany-Modřany-Dobříš). Po vzniku samostatného Československa počet družstev narůstal, rozšiřovala se jejich působnost, členily se dle profesního zaměření, národnosti, politické příslušnosti atd. Spolky pořádaly osvětové a sociální akce, zřizovaly knihovny, společenské místnosti a zakládaly si svá stavební družstva (Stavební družstvo Ženského klubu českého a jeho realizovaná budova Ženského klubu). Zákon o podpoře stavebního ruchu vedl k rozvoji stavebních a bytových družstev. Počátkem padesátých let byla družstva zbavována podnikatelských možností a postupně zestátňována. Družstevní vlastnictví a podnikání bylo vnímáno jen jako předstupeň vlastnictví státního. Vznikl nový typ družstva – stavební bytové družstvo a stát poskytoval členům těchto družstev finanční příspěvek. Došlo ke kvantitativnímu rozmachu bytového družstevnictví. Družstevní bytový fond postupně stárnul a družstva se musela zaměřit i na opravy a údržby domů. Po roce 1989 bylo družstevnictví chybně spojováno s centrálně plánovanou ekonomikou a družstevní či kolektivní vlastnictví bylo přes své nesporné kvality vnímáno jako přežitá forma. Dnes se družstevnictví začíná opět rozvíjet.
Vitríny s exponáty zapůjčilo Muzeum družstevnictví (Těšnov 5, Praha 1) ze své trvalé expozice.
První družstva vznikala s cílem zajistit svým členům zlepšení ekonomických a sociálních podmínek pro život. Dělníci, drobní živnostníci a rolníci se sdružovali do svépomocných spolků postavených na vzájemné solidaritě (potravní a spotřební družstva, záložny, kampeličky a výrobní družstva). První bytová sdružení měla za úkol zajistit levné bydlení pro dělníky a zaměstnance. Zakládala se také družstva za účelem vybudování objektů sloužících veřejnému zájmu, kultuře a vzdělání (Družstvo Národního divadla, Družstvo rozhledny na Petříně, Družstvo pro výstavbu místní dráhy Čerčany-Modřany-Dobříš). Po vzniku samostatného Československa počet družstev narůstal, rozšiřovala se jejich působnost, členily se dle profesního zaměření, národnosti, politické příslušnosti atd. Spolky pořádaly osvětové a sociální akce, zřizovaly knihovny, společenské místnosti a zakládaly si svá stavební družstva (Stavební družstvo Ženského klubu českého a jeho realizovaná budova Ženského klubu). Zákon o podpoře stavebního ruchu vedl k rozvoji stavebních a bytových družstev. Počátkem padesátých let byla družstva zbavována podnikatelských možností a postupně zestátňována. Družstevní vlastnictví a podnikání bylo vnímáno jen jako předstupeň vlastnictví státního. Vznikl nový typ družstva – stavební bytové družstvo a stát poskytoval členům těchto družstev finanční příspěvek. Došlo ke kvantitativnímu rozmachu bytového družstevnictví. Družstevní bytový fond postupně stárnul a družstva se musela zaměřit i na opravy a údržby domů. Po roce 1989 bylo družstevnictví chybně spojováno s centrálně plánovanou ekonomikou a družstevní či kolektivní vlastnictví bylo přes své nesporné kvality vnímáno jako přežitá forma. Dnes se družstevnictví začíná opět rozvíjet.
Vitríny s exponáty zapůjčilo Muzeum družstevnictví (Těšnov 5, Praha 1) ze své trvalé expozice.
Poděkování: David Füllsack, výkonný ředitel, Družstevní Asociace České republiky; Pavel Černý, vedoucí Muzea družstevnictví, Praha.
Facebooková událost >
0 comments
add comment
